Vysoké školy mají dostat příští rok navíc 1,3 miliardy korun

Na senátním veřejném slyšení, jehož tématem byly problémy financování vysokého školství v ČR, to v pondělí sdělila vrchní ředitelka ministerské sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

Ministerstvo v rámci institucionálního okruhu přidalo vysokým školám podle Wildové vnitřní restrukturalizací 930 milionů Kč v položkách fixní a výkonová část, prostředky na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace vzrostly o 387 milionů korun. „Je to maximum možného v této chvíli,“ uvedla Wildová.

Pro vysoké školy má mít ministerstvo pro příští rok v návrhu rozpočtu vyčleněno zhruba 30,903 miliardy korun, což je podle něj o 2,3 miliardy více než loni.

Letos mají vysoké školy dostat podle rozpočtového rozpisu MŠMT celkem 30,915 miliardy korun. Celkový rozpočet školství má příští rok činit zhruba 269 miliard korun, o čtyři miliardy více než letos kvůli zvýšení platů učitelů základních a středních škol.

„Příští rok bude blbý, bude problematický,“ doplnil náměstek ministra školství Jaroslav Miller, pokud jde o vysoké školy.

Podotkl ale, že ve hře jsou ještě nespotřebované výdaje z minulých let. Situace by se podle náměstka měla zlepšit od roku 2025, kdy chce ministerstvo zároveň začít měnit systém financování z poloviny 90. let.

Změnu má připravit expertní skupina, uvažuje se o kontraktovém financování, díky němuž by vysoké školy měly garantovanou výši dotace na několik let dopředu, nebo zafixování výdajů na vysoké školy v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), o což stáli i zástupci VŠ.

Rektorka Univerzity Karlovy (UK) v Praze Milena Králíčková uvedla, že podfinancování vysokých škol není krátkodobé a v krátkém čase se nepodaří vyřešit. Podle rektorky je třeba stanovit střednědobý výhled s cílem budovat znalostní ekonomiku.

Vysoké školy musejí podle ní vykročit z komfortní zóny, umožnit větší počet cizojazyčných programů pro zahraniční studenty a otevřenost k aplikační sféře např. formou udělování mikrocertifikátů za získání kompetencí, dovedností a znalostí.

Prorektor Ostravské univerzity Martin Štěpnička upozornil na to, že v uplynulých letech rozpočet pro vysoké školy klesl z 0,48 na 0,42 procenta HDP. Výdaje na vysoké školství jsou podle prorektora nižší než na Slovensku a v Polsku. Veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku činí 0,86 procenta HDP, průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP. ČR zaostává ve vzdělanosti téměř za všemi srovnatelnými zeměmi, podotkl prorektor.

Akademici z filozofických fakult UK a Univerzity Palackého v Olomouci v pátek oznámili, že budou 17. října stávkovat kvůli nedůstojným mzdám a podmínkám pro výuku.

Podle děkana olomoucké filozofické fakulty Jana Stejskala činí podfinancování vysokých škol 10 miliard korun ročně, platy odborných asistentů jsou nižší než učitelů na středních školách.

Mezi možná řešení Stejskal zařadil výpočet financí pro vysoké školy na základě koeficientu ekonomické náročnosti jednotlivých studijních programů, motivaci k odstranění mzdové nerovnoprávnosti mezi jednotlivými fakultami či odstranění duplicitních studijních programů mezi univerzitami - po potenciální debatě, kterou by mohl moderovat Národní akreditační úřad.