Byť v pátek ministr školství oznámil, že finální rozpočet pro školství v roce 2024 je vyšší o čtyři miliardy než letos, zástupci vysokých škol upozorňují na dlouhodobé podfinancování terciárního vzdělávání a s tím spojený „odliv mozků“.
„Kulatý stůl“ zástupců vysokého školství (VŠ) a představitelů ministerstva školství (MŠ) v Senátu organizoval 2. října 2023 senátor Jiří Růžička, předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
„Máme za to, že problémů ve vysokém školství se nahromadilo až příliš mnoho a nikdo v posledních letech, možná, neměl odvahu je řešit. A teď jsme se dostali do takového úzkého hrdla, z kterého to už zpátky nejde a dopředu taky moc ne,“ sdělil senátor pro deník Epoch Times důvod, proč se rozhodl uspořádat setkání.
Diskusi otevřela rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková, která sdělila, že vysoké školy volají „po přiznání stavu podfinancování a po střednědobém výhledu [ze strany MŠ]“.
„Ztrácíme postupně konkurenceschopnost ve mzdách,“ pokračovala rektorka nejprestižnější východoevropské univerzity a dodala, že tento problém je patrný obzvláště na lékařských fakultách.
To má dle ní za následek tzv. „brain drain“, neboli „odliv mozků“ – ne ani tak v rámci jednotlivých českých univerzit, ale „čím dál víc mizí směrem do zahraničí a bohužel už čím dál tím dříve“.
Upozornila také, že pokud chceme budovat ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, teď je to momentum, a jako příklad uvedla trend v zahraničí v integrování umělé inteligence.
Králíčková vnímá, že budoucnost vysokých škol není jen o zvýšení financování. „Důležité je, abychom i my jako vysoké školy vykročily ze své komfortní zóny,“ uvedla. Myšlenku pak dále rozvinula směrem k větší otevřenosti k zahraničí a cizojazyčným programům a také k otevřenosti k „aplikační sféře“ (mikrocertifikáty atd.).
Prorektor Ostravské univerzity docent Martin Štěpnička odhaduje podhodnocení financování vysokých škol o minimálně 10 miliard Kč. Ve srovnání s evropskými zeměmi považuje za nízký i podíl státních výdajů na vysoké školy na HDP. Situaci dle něj i dle dalších zástupců univerzit částečně zachraňují výdaje na vědu a výzkum.
Dále prezentoval statistiky OECD z roku 2022, dle kterých tvoří podíl vysokoškolsky vzdělaných v ČR pouze 26,67 %, což je třetí nejnižší procento v Evropě (ověřeno ze strany Epoch Times).
Upozornil také na dosavadní odliv lidí z moravskoslezského regionu a možné budoucí strukturální problémy.
Kvitoval také sdělení rektorky UK o odchodu pedagogů do zahraničí a jako příklady z Ostravské univerzity uvedl experta na 3D grafiku a AI či experta na datovou analýzu, kteří dostali nesrovnatelně vyšší nabídku. Dle jeho zjištění odcházejí hlavně lidi ve věku 25–39 let. Zajedno byl s prof. Králičkovou i v potřebě střednědobého plánu.
Na straně zástupců ministerstva školství byli přítomni profesoři Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy, a Jaroslav Miller, náměstek ministra školství. Zástupcům vysokých škol dali za pravdu jak ohledně podfinancování, tak v potřebě vytvoření plánů.
Wildová vyřídila vzkaz ministra Mikuláše Beka, že „2024 bude problematický“.
Jako pozitivní vidí zástupkyně ministerstva zřízení expertní skupiny šesti až sedmi lidí, která chce pracovat s reálnými čísly, aby mohla modelovat plány pro vysoké školy. Tyto modely pak v dalším stadiu chtějí rozvíjet se zástupci VŠ.
Mezi dalšími pozitivy vidí financování na rámec v současnosti předloženého rozpočtu. Ministr má dle ní „v záloze“ další čtyři miliardy na příští rok, z čehož miliarda by měla jít na vysoké školy a z dalších zdrojů by se mohlo čerpat dalších 1,3 miliardy.
Náměstek MŠ Miller poukázal na potřebu rozsáhlé legislativní revize: „Zdědili jsme poměrně zastaralý systém financování VŠ… ten systém financování se principiálně nezměnil od devadesátých let.“
Navrhl proto strukturální debatu, která by měla stát na čtyřech výchozích bodech:
1. demografická situace (přichází silné ročníky);
2. technologický rozvoj (rychlé změny, celoživotní vzdělávání);
3. věda a výzkum (odrazový můstek budoucího úspěchu);
4. internacionalizace.
Vyjádřil naději, že rok 2025 bude lepší a vyzval vysoké školy ke zpětné vazbě, zda existuje poptávka po systémové změně.
Další nebezpečí
Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palacého Jan Stejskal upozornil, že „došlo k faktickému ekonomickému rozbití systému vzdělávání v ČR“, a poukázal na to, že platy základních a středních škol začaly převyšovat platy části asistentů VŠ, na což někteří reflektují.
V prezentaci ukázal několik dopisů od českých a zahraničních doktorandů, kteří kritizovali nízké cenové nabídky. Pokud jde o platy, podělil se i o reakci zahraničních kolegů, kteří je označili za „embrassingly low salaries“.
Dále spolu s dalšími zástupci VŠ varoval, že financování různých programů z evropských fondů za několik let skončí a krize se na vysokých školách prohloubí.
Hodnocení FF UP u zahraničních kolegů – „embarassingly low salaries“ (trapně nízké platy).
Ukazoval dopisy studentů středních škol či doktorandských zájemců, kteří si stěžují na velmi nízké mzdy – a tedy internacionalizace nebude fungovat, když nejsou peníze.
Kvitoval již zmíněnou potřebu vytvoření plánu pro vysoké školy, stejně jako všichni další zástupci vysokého školství, kteří dostali slovo.
Proděkan 3. lékařské fakulty UK doc. Jan Trnka se pozastavil nad sdělením premiéra Petra Fialy na platformě X, kdy před dvěma týdny sdělil, že „Česká republika musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit“.
Dle Trnky je však realita jiná a podfinancování je tak vážné, že „v kuloárových debatách se dokonce mluví o tom, že by se lékařské fakulty odtrhly“ a vytvořily si vlastní univerzitu.
Upozornil také na to, že jeho lékařská fakulta je až ze dvou třetin financována z příjmů od samoplátců a ze zdrojů určených na vědu.
Na strukturu finančních zdrojů upozornil i prof. Tomáš Kašparovský, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který prezentoval taková data z různých oborů sestavená prof. Milanem Pospíšilem.
Varoval, že peníze z operačních programů na jednu stranu určitě pomohou, ale na stranu druhou jsou „toxické“, protože vytvářejí platové rozdíly a také za nějakou dobu skončí. Proto vyzdvihl řešit strukturální výdaje, resp. „příspěvek na vzdělávací činnost“. Ten mimochodem u nich tvoří pouze 19 % příjmů. Navíc upozornil na to, že podíl výdajů na VŠ vůči HDP dlouhodobě klesá.
Senátor Růžička komentoval diskusi pro Epoch Times: „Líbí se mi ty názory, které tady mnozí prezentují, že by bylo potřeba ledacos rozbourat a začít znovu, a ne se pořád zmítat v tom nastavení z devadesátých let, které je asi děsivé. Samozřejmě, to je jedna věc. A druhou věcí je, že je potřeba hledat cesty nejenom na straně státu, který řeší financování, ale zároveň i na straně těch jednotlivých univerzit a fakult.“
