Babí léto

Vypadám příšerně, pomyslela si a přemýšlela, co s tím udělá. Poslední období nebylo přívětivé, neměla moc času dívat se na sebe do zrcadla a hýčkat svoji tvář tak jako dřív. Skončilo bezstarostné období a začala nová etapa života, o které zatím váhala, kam jí zařadit. Věděla, že to jednou přijde, ale kdo by na to pomyslel? Žijeme den za dnem a řešíme jen aktuální problémy. Proč si přidělávat vrásky něčím, co nás čeká bůhví kdy? Jenomže bůhví, kdy už dávno zaklepalo na dveře.

„Odcházím,“ řekl jí jednou ráno a pak si vzal zavazadlo. Ani se nezeptala proč. Nechtěla se tím zabývat, stejně už měli dávno všechno vyřešené. O tom, že má někde jinou, ani nepřemýšlela. Věděla to jistě. Choval se podivně a dobří přátelé se postarali o to, aby nežila v nevědomosti. Přátelé s nimi nežili, nemohli tušit, že city ochladly a že jeho avantýry trpěla už dlouho na to, aby se tím trápila.

„Bohužel musíme snížit stavy, už s vámi nepočítáme!“ Toho se obávala víc. Jediná jistota, kterou kdy měla, byla ona sama. Na muže dávno nespoléhala a postavila se na vlastní nohy. Tak jedna starost navíc, jenomže koho by zajímaly osobní problémy? Nezbývá než se smířit s tím, co je.

„Mami, stěhuji se na Moravu.“ Opora, s kterou počítala, nepomůže. No, ale co? Máme přece sociální sítě a dovolenou. Čas od času si zavoláme a uvidíme se.

Na jednu trochu dost. Pár radikálních změn s psychikou zacvičilo a ta se odrazila ve tváři. Zbývá jen vyřešit maličkosti, hledání zaměstnání, úřad práce, domluvit se s partnerem o majetku a pak si užívat nabytou svobodu. Poradí si s ní? Těšit se nebo se obávat?

Jak ráda by hned znala odpověď. Jak jednoduché bylo vykročit do neznáma ve dvaceti! Bez trápení a přemýšlení, co bude, bez obav z nepříjemností. S vysněnou oporou, vydobytou láskou, jen s holým zadkem vstříc budoucnosti. Kolik té budoucnosti teď ještě bude? A kolik opory a lásek? Těch letních lásek bylo dost, jen o lásce babího léta neměla konkrétní představu. Její babí léto teprve začínalo.