Farmáři ve Straškově vsadili na moderní technologie – využívají drony i chytré traktory

6. říjen 2023 10:08

Farmáři ve Straškově na Litoměřicku se zaměřili na precizní zemědělství. To například znamená, že využívají nejnovější stroje ve spojení s moderními technologiemi. Kromě dronů využívají i traktory, které dokáží samy dávkovat hnojivo nebo osivo podle potřeby.

„V našem případě se jedná o pšenici ozimou – řešíme vlastně variabilní setí. Takže napíšeme: 160 kilo, střední dávka, a už se nám jednotlivých v zónách, podle toho potenciálu a zvolené strategie přepočítává dávka toho setí,“ vysvětluje agronom Petr Novák, kolik pšenice letos na konkrétním poli bude potřeba zasít.

Ještě předtím si ale v počítači vytvoří takzvanou sklizňovou mapu. „Konkrétní data máme – máme data ze satelitu, částečně i data z výnosové mapy, z mlátičky. Tyhle vrstvy pak v podstatě překrýváme přes sebe a tvoříme ty produkční zóny,“ dodává Novák.

Do mapy navíc vloží i malé kontrolní pásy – to aby si zdejší zemědělci ověřili správnost zvolené strategie. „Třeba ve slabé zóně, kde budeme sít 150 kilo, tak v jednom pruhu zasejeme 160 a v další i 170 kilo,“ doplňuje Petr Novák.

„Ten stroj pracuje zcela autonomně. Vidíme tady, kolik osiva budeme potřebovat, vidíme tu předpisovou mapu i naváděcí stopu, podle které má ten stroj jet, my to potvrdíme a vyběhne nám vlastně už kompletně celé to nastavení. Přesnost přitom je tady tři centimetry,“ ukazuje jednotlivé kolonky na displeji uvnitř takzvaného chytrého traktoru specialista na precizní zemědělství Stanislav Kučera.

Méně hnojiv, stejné výnosy

„Tady jsme viděli, jak stroj zahájil jízdu, pracuje současně v rychlosti 3,9 hektarů za hodinu,“ doplňuje ho ředitel zemědělského družstva Astur Straškov Ondřej Dvořák. Ukazuje přitom mobilní aplikaci, přes kterou je současně možné sledovat veškeré činnosti, které traktory nebo jiné zemědělské stroje provádějí.

„U nás aplikujeme strategii racionalizace, tedy dosažení stejného výsledku za použití menšího množství hnojiv, než kdybychom ho aplikovali plošně,“ dodává Dvořák.

Díky této strategii tu loni použili méně tekutých dusíkatých hnojiv a ušetřili tak necelé tři miliony korun.

Spustit audio

Související