Ohrožují životy a způsobují stamilionové škody. Srážek se zvířaty neustále přibývá

Srnky, jeleni, daňkové, divočáci. Každý rok způsobí stamilionové škody na vozidlech a ohrožují zdraví i životy řidičů. Srážky aut se srnou nebo divočákem patří mezi nejčastější dopravní nehody v Česku. Kdy srážka se zvěří hrozí nejvíce a co v takovém případě dělat?

Proč srážek se zvířaty neustále přibývá?
Zvířata při hledání potravy často migrují z jednoho místa na druhé a zpět, přičemž jejich pohyb komplikují silnice. Výraznější migraci zvěře také způsobil vyšší počet lidí v přírodě během pandemie covidu-19, což zvířata donutilo vyhledávat klidnější oblasti. Volně žijící zvířata jsou tak často vystavena riziku srážky s vozidly na silnicích.

Kdy hrozí riziko střetu se zvířaty nejčastěji?
Srážka s divokou zvěří je pro mnoho řidičů reálným každodenním rizikem. Nejčastěji k tomuto typu nehod dochází v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Třebíč a na silnici I/9, která spojuje Prahu, Mělník a Rumburk.

„Řidiči na tyto situace nejsou vždy dostatečně připraveni. Riziko srážky se zvěří je přitom vyšší zejména na jaře a na podzim, kdy se zvířata více přesouvají. Zvěř je nejvíce aktivní za rozbřesku, mezi pátou a sedmou hodinou, a za soumraku, mezi šestou a devátou, což se překrývá s dopravními špičkami,“ vysvětluje Irena Jakobová, specialistka na pojištění z FinGO.

Na Portálu nehod se řidiči mohou podívat na konkrétní místa, kde se nejčastěji bourá, a to na interaktivní mapě rizikových míst. Dle Ireny Jakobové může být vhodným preventivním řešením této situace i tzv. připojištění střetu se zvěří v povinném ručení nebo havarijním pojištění.

 „Nejrizikovější jsou jarní (duben-červen) a podzimní měsíce (září-listopad), což souvisí s rozmnožovacím cyklem spárkaté zvěře a její zvýšenou aktivitou. Na jaře kulminují nehody se zvěří v květnu, kdy se na počtu všech nehod podílí z 13 %, na podzim pak v listopadu, kdy mají 12,5% podíl. Celoročně dominuje nehodám vysoká zvěř, na podzim se ovšem významně zvyšuje riziko, že se potkáte s divokým prasetem,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.

Průměrná škoda na majetku se meziročně zvýšila o 17,1 %, což souvisí se současnou vysokou inflací. Na rostoucí finanční zátěž má stejně tak vliv dlouhodobé postupné zvyšování odškodného za zdravotní následky, které pojišťovny v některých případech vyplácejí i desítky let.

„Více vypovídající je však podíl nehod po střetu se zvěří na celkovém počtu nehod v daném kraji. Při tomto pohledu se žebříček rizikových krajů výrazně promění. To, že se na silnici nečekaně potkáte se zvěří, je nejpravděpodobnější v Kraji Vysočina, protože zde mají tyto nehody 26,9% podíl na celkovém počtu nehod. S velkým odstupem následuje Zlínský kraj (17,9 %) a Středočeský kraj (16,2 %),“ říká Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.

Univerzální rada proti srážce se zvěří neexistuje…
Je téměř nemožné se srážce vyhnout. Nedoporučuje se ovšem reagovat zbrkle a dělat prudké vyhýbací manévry. Mohlo by dojít k převrácení auta či nárazu do protijedoucího vozidla.

Co dělat po srážce se zvěří?

1. Ověřit zdravotní stav posádky vozidla.
2. Ověřit, zda od sraženého zvířete nehrozí nebezpečí. Pokud ano, neopouštět vozidlo.
3. Zajistit posádku a místo nehody v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích (zapnout výstražná světla, obléknout reflexní vesty, instalovat výstražný trojúhelník atd.).
4. V případě potřeby volat záchrannou službu.
5. Volat policii, která zajistí místo nehody, zdokumentuje ji a přivolá (zástupce) uživatele honitby.
6. Je-li vozidlo nepojízdné, kontaktovat asistenční službu pojišťovny a škodu nahlásit.

Foto: archiv