Jako na Floridě. Čiliak si v Marseille užívá hokeje u moře. Trefil jsem jackpot, hlásí

Z tréninků chodíte v pantoflích a už s osuškou v ruce?
Dotrénujeme, jdeme na pláž, hodně plaveme. Plavání mi dělá dobře na záda, je to relax i regenerace. Nečekal jsem, že to tady bude až takhle dobré. Normálně jsem přestupem sem vyhrál jackpot.

Musíte si dávat pozor, abyste to nepřehnal s opalováním a nebyl jste ze sluníčka utahaný?
Spoluhráč Martin Kadlec tady má syna, často chodíme společně, zhruba od půl jedné do pěti. Po celém dni na sluníčku člověk unavený je, ale takhle na odpoledne se to dá.

Předpokládám, že vás to během volna ani moc netáhne do Česka.
Naopak, sem se jezdí za mnou na dovolenou. Bývají tu naši, teď by mi měly přiletět děti. Těším se na ně. Až bude pár dnů čas, chci zajet do Nice, projdu si Monako, St. Tropez. Užívám si to tady.

Abychom nezapomněli, hrajete ve Francii i nejvyšší soutěž.
Samozřejmě, to je jasné. Vždyť Francie je normální hokejová země, figuruje v elitní skupině mistrovství světa. Mám nějaké ambice, beru to zodpovědně, ze sedmi kol, co jsem tady, jsem odchytal šest. Je to normální hokejové angažmá.

Začal jste ho čistým kontem. Důležitý start?
Začátky jsou důležité vždycky. Chytnout začátek je potřeba.

Povídejte taky o francouzské lize.
Jsem překvapený, jak dobře vypadá. Samozřejmě na některých mužstvech je vidět, že jsou o něco slabší, ale třeba nedávno zápas proti Angers byl jako řemen. Byli našlapaní, drželi systém, velcí, na puku silní. První tři mužstva jsou odskočená a mají výborné zabezpečení.

Co v létě rozhodlo, že jste si vybral právě Marseille?
Chtěl jsem mít klid, neprožívat denně stresy kolem hokeje, těch jsem měl dost. Jít někam hrát v klidu, někam, kde se nevyhlašuje ambice na titul, bavit se hokejem, ukázat dobré výkony. Tlaky mě přestaly bavit.

Dostal jste se nablízko konci kariéry, jak se spekulovalo?
Nevím, kdo tohle vytáhl. Já jsem to nikde nevykládal.

Byl jste zklamaný, že jste opouštěl Kometu?
Víte co, v tu chvíli ani ne. Až jsem se podivil, jak v klidu jsem to bral. Abych pravdu řekl, tak potom, co se tam objevilo za lidi, mi ani nevadilo, že odtud jdu.

Koho máte na mysli?
Vždyť je to už zbytečné rozebírat.

Vyhodnotil jste si to tak, že byste v Kometě přes výtečného Dominika Furcha už nedostával šanci?
Začátek minulé sezony byl v pohodě, chodil jsem chytat. Pak se to změnilo, chytal Dominik a chytal dobře, nebyl důvod něco měnit.

V Česku jste zůstat nechtěl?
Měl jsem dvě nabídky, mohl jsem jít do první ligy. Když se objevila možnost jít do Marseille, souhlasil jsem hned. Mám smlouvu na rok, což byla moje podmínka, a už teď vím, že bude mojí prioritou se tady uchytit a prodloužit kontrakt. Nikam se mi odtud nechce, život i hokej jsou zde na úrovni.

Přivykáte i dalekému cestování po rozlehlé Francii?
Musím říct, že z toho jsem měl velký strach, a nakonec mě právě tohle hrozně baví. Když se jede někam dál, nad pět hodin cesty, trénujeme doma odpoledne, navečeříme se a po desáté hodině nasedneme do autobusu. Máme dva. Každý má svoji postel s lampičkou, zásuvkou na mobil, místem na věci a vším dalším, co je potřeba v ložnici. Máš svůj pokoj, usneš a ráno jdeš z autobusu rovnou na snídani. Famózní. Ani si nevšimneš, že jedeš takovou štreku.

Překvapilo vás ve Francii něco?
Fanoušci, a to v kladném slova smyslu. Tady se fandí, lidé se baví hokejem. Nikdo hráčům nenakládá, všichni si to jdou užít. Atmosféra je tady trochu jiná než v extralize. Lidé tady tancují, smějí se. Je to pecka.

K čemu vás vede trenér, kanadský Francouz Luc Tardif, syn prezidenta IIHF? Učí vás zámořský styl?
Preferuje útočný hokej. Systém má dobrý. Letos má v rukou mladý tým, jdeme zápas od zápasu. Chceme se dostat do play off a mít dobrý pocit. Připadá mi to jako nastavení týmů jako třeba Olomouc, které, když postoupí do vyřazovacích bojů, mají radost, a pak zkouší dosáhnout co nejvíc.

Objevuje se koučův otec na zápasech?
Těžko říct, nevšímám si toho.

A co Teddy Da Costa, sedmatřicetiletý francouzský veterán v útoku?
Pořád je to dobrý hokejista, šikovný. Je v Marseille kapitánem, trochu mi to připomíná někdejší časy s Leošem Čermákem v Kometě. Jak mluví, jak vystupuje, jaký je v kabině. Hokejově je na tom dobře a pracuje jako lídr.

Mimochodem, máte v týmu i hráče, kteří Kometou prošli. Hrají s vámi Jan Dufek a Filip Dvořák.
Ptali se mě na ně, když hledali vhodné typy hráčů. Dufíno hraje přesilovky, prostoru má dost, je to jen na něm. Dvořku teď dali do útoku, kde jsou Da Costa a Fabien Colotti, což je první lajna. Byl tu s námi i Adam Gajarský, taky z Brna, ale už šel jinam.

Zajdete si na fotbal nebo na ragby, které teď v Marseille nabízí zápasy mistrovství světa?
Byl jsem na obou. Ragby jsem doteď nepřivykl, potřeboval bych se do toho víc dostat. Fotbal mě baví. Býval jsem ten typ, co se na fotbal nedíval ani v televizi, ale když je na stadionu sedmdesát tisíc lidí, tak je to jiné. Zrovna teď (ve čtvrtek odpoledne) je tady plno lidí v dresech, Marseille hraje evropský pohár. Musím jet oklikou domů, abych ty davy objel.

Sledujete na dálku Kometu?
Jo, dívám se. Pustil jsem si i zápas s Českými Budějovicemi, který vyhrála.

Cítíte nostalgii?
Ne, to ne. Kometa hraje dobře, psal jsem si i s některými kluky. Byla otázka času, kdy vyhrají zápas, a ne že to pak už pojede samo, ale chytnou se. Mužstvo je postavené, aby hrálo na vršku.