Obleky astronautů, kteří míří k Měsíci v rámci programu Artemis, pomůže navrhnout módní značka Prada

Čtěte také

Webbův teleskop nahlíží do hlubin historie vesmíru a pátrá po známkách života mimo Sluneční soustavu

Webbův teleskop v souhvězdí Orion našel tělesa podobná planetám. Pro jejich popis vědcům chybí slova. Desítky vesmírných těles podobných planetám se totiž vymykají dosavadním kategoriím. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Obleky astronautů, kteří zamíří k Měsíci v rámci programu Artemis, pomůže navrhnout italská módní značka Prada. Ta bude spolupracovat s texaskou soukromou společností Axiom Space, která má na vybavení astronautů kontrakt s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). V rámci mise Artemis III, která se uskuteční nejdříve v roce 2025, by se měli lidé poprvé od roku 1972 vrátit na povrch Měsíce.

Čtěte také

Petr Horálek: „Chci fotografiemi ukázat, o jak velkou krásu se zbytečným svícením připravujeme“

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičového materiálu o průměru kolem dvou až deseti nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru). Jejich malé rozměry jim propůjčují kvantové vlastnosti zcela odlišné od látek, ze kterých jsou vytvořeny.

Astronomové kritizují světelný smog od nové družice. Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový americký komerční komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů. Ti již delší dobu upozorňují na různé příklady tzv. světelného znečištění (světelného smogu).

Čtěte také

Jaký měl jídelníček trilobit před 465 miliony let? Vědci zrekonstruovali obsah jeho trávicího traktu

Výzkumné pracoviště Akademie věd v Telči bude analyzovat archeologické nálezy z Rakouska a západní Sicílie. Centrum je součástí mezinárodního konsorcia, které připravuje a pilotně ověřuje evropskou sdílenou výzkumnou infrastrukturu pro kulturní dědictví. V červnu centrum organizovalo mezinárodní setkání, které se zabývalo diagnostikou historických staveb. 

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti několik milimetrů dlouhé larvy členovce starého 480 milionů let. Pomocí moderních technologií mohli zkoumat každý jejich detail. Výzkum, na němž se podílel také Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd ČR, pomohl vědcům lépe pochopit, jak tito vyhynulí živočichové žili, jak se živili a jak vypadala evoluce jejich vývoje. Na konci roku budou v jeho laboratořích zkoumat keramické artefakty z doby železné a nálezy z římského období dva týmy.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!