Modernizaci armády Poláci vítají. Opozice chce v případě vítězství provést audit nákupů
24. února 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se Polsko stalo jedním z nejdůležitějších partnerů napadené země. A bezpečnost se stala jedním z hlavních politických i volebních témat. Zatímco modernizace a rozšiřování armády má mezi Poláky bez ohledu na voličské preference velkou podporu, politické strany se přou o podobu nákupů. To odráží jejich programy.
15. srpen 2023. Varšava pořádá po několika letech obrovskou vojenskou přehlídku, kde chce ukázat svou nejmodernější techniku. Výsledek rozsáhlých nákupů, které vláda podnikla hlavně v posledním roce a půl.
Polsko zbrojí a chce mít největší pozemní armádu v Evropské unii
Číst článek
Pod heslem „Silná bílo-červená“ po Wislostradě projíždí tanky Leopard 2, Abrams a K2, houfnice K9 a Krab, raketomety HIMARS, obrněná vozidla Waran nebo bojová vozidla Borsuk.
Zatímco vzduchem létaly americké stíhačky F-16 a F-35, letouny FA-50, bombardéry Su-22, vrtulníky Mi-17 AW101 a Black Hawk, nebo dopravní letoun C-130 Hercules.
Ten mimochodem Polsko za necelé dva měsíce od přehlídky vyšle na evakuaci Poláků z Izraele napadeného palestinským ozbrojeným hnutím Hamás.
Ne všemi představenými stroji polská armáda teď disponuje. Některé vybavení získá až v příštím roce, a tak si je na přehlídku vypůjčila.
‚Jsem ochotná platit‘
„Já jsem naprosto pro posílení naší armády. Jsem ochotná platit daně, nebo i jakékoliv příspěvky nad rámec daní na armádu. Souhlasila bych, aby i děti vstoupily do armády, pokud tím naše vojsko posílí,“ vyprávěla na Dni polského vojska Ania, která na vojenskou přehlídku přišla s dcerou.
Sedí ve stínu stromu na dece a na hlavách mají bílo-červené věnečky z umělých květů.
O kousek dál stojí s přáteli Tomasz. „Naše armáda je čím dál silnější, je to moderní vojsko,“ myslí si. Pak ale dodává: „Ale ty investice přišly trochu pozdě, měly být takové už dávno.“
O pár dní později se v lobby jednoho z hotelů v centru Varšavy setkávám s bývalým velitelem pozemních sil, generálem Waldemarem Skrzypczakem.
„Polsko potřebuje moderní vybavení. Mnoho let to bylo zanedbávané téma. Ještě donedávna měla polská armáda vybavení sovětské výroby. Za třicet let svobody se ho nezbavila,“ vysvětluje kontext nákupů.
Současná modernizace navíc souvisí s ambicí vybudovat jednu z nejsilnějších armád v Evropě. Do budoucna by měla mít 300 tisíc vojáků. K tomu Polsko podle generála potřebuje investovat do domácího zbrojního průmyslu i pokračovat v nákupech zahraniční techniky.
670 miliard korun
137 miliard zlotých, tedy asi 670 miliard korun, chce letos Polsko investovat do bezpečnosti. Oznámil to prezident Andrzej Duda na Den polské armády v půli srpna. V současnosti Polsko uzavírá zakázky na nákup vojenské techniky na základě zákona o obraně vlasti.
Nákupy přitom probíhají ve zjednodušeném procesu, který nesplňuje všechny znaky výběrového řízení. Zároveň si vláda na financování objednávek bere obrovské úvěry.
Polsko zažádalo u jihokorejských exportních bank o úvěr nejprve 200 miliard korun a později dalších skoro 540 miliard. Američané půjčí dalších 47 miliard.
Houby, migranti a vojáci. Polskem hýbou předvolební témata i opakování souboje Tuska s Kaczyńskim
Číst článek
Rozmanitost výroby ale může být pro armádu problém. „Polsko bude mít například tři typy tanků. To není ideální, racionální řešení, zvlášť kvůli logistice, servisu,“ upozorňuje generál Skrzypcak na možné problémy strategie současné vládní koalice.
„A pak jsou tu půjčky,“ zmiňuje na další problém. My neznáme obsah těch objednávek, nevíme, jak smlouvy vypadají, jak velké půjčky si vláda bere v zahraničí. Můžeme si jen představovat, jak obrovské musí být, pokud vidíme rozsah nákupů.“
Vládnoucí strana Právo a spravedlnost plánuje v případě výhry ve volbách pokračovat ve zbrojení podle současných programů a strategií, které přijala od února loňského roku. Může ale takový objem půjček a tempo uzavírání dohod ustát polský rozpočet?
„S penězi je problém. Téma ovlivňuje propaganda, která má přesvědčit občany, že jenom PiS dbá o dobro národa a bezpečnost,“ komentuje současnou volební kampaň generál.
„To není pravda, protože všechny strany berou téma bezpečnosti stejně vážně. Teď je to o tom, kdo má aktuálně přístup k penězům – teď Právo a spravedlnost. Ale podle mě se může po volbách ukázat, že bude potřeba zredukovat ty programy, protože rozpočet neutáhne takové výdaje. Protože jsou i jiné výdaje než na armádu,“ doplňuje.
Ambiciózní plán
Nad kondicí polského hospodářství se zamýšlí i Zbigniew Pisarski z Nadace Kazimiera Pułaskiého, poradce prezidenta v otázkách strategického přezkumu národní bezpečnosti.
Přestože označuje investici tří až čtyř procent hrubého domácího produktu do zbrojení za velmi ambiciózní plán, rozpočet podle něj modernizační nákupy zvládne.
„Ty náklady jsou rozprostřené v čase. Takže až v horizontu pěti deseti let se přesvědčíme, jestli jsme schopní to ufinancovat, nebo bude potřeba nějaké korekce, úpravy, opětovné vyjednávání. Ale osobně mám dojem, že při současném tempu rozvoje polské ekonomiky budeme – s trochou úsilí – schopní to ustát,“ říká.
Patriotské školní výlety nebo liberalizace práva na potrat. Polské strany představily své volební programy
Číst článek
Důležitá je podle něj ale i domácí produkce vojenské výbavy. Ta by dokázala zajistit určitý podíl nezávislosti v dobách globálního výpadku dodávek nebo logistických problémů. Období covidu podle něj bylo dobrou příležitostí uvědomit si potřebu nezávislosti.
„Bylo to období příležitosti k přezkoumání současné strategie, abychom se více začali soustředit na lokální nákupy – doma nebo ze sousedních zemí. Politický život se ale naneštěstí ne vždy řídí očividnými důvody,“ myslí si.
Například koalice Třetí cesta – konzervativně liberální formace vzniklá spojením Polska2050 a Lidovců navrhuje zbrojení na základě metody 50/50. Tedy že padesát procent vojenského zařízení by pocházelo s domácí produkce.
Podle Pisarského je taková idea pochopitelná a hodí se k zamyšlení: „Ale i když můžeme mít ambici nakupovat nejvíc polského vybavení, musíme zůstat racionální. Proces vývoje, rozvoje a výroby nejmodernější techniky v domácích podmínkách bude trvat třicet čtyřicet let.“
V současnosti Polsko podle něj není schopné vyrobit potřebné vybavení tak rychle a v požadovaném množství. Zahraniční nákup tak bude nevyhnutelný i po volbách.
Stovky hodin přesčasů
Otázka modernizace a posilování polské armády má mezi Poláky podporu napříč voličskými skupinami. I když podle některých vláda zaspala a nákupy začala řešit pozdě, až po napadení sousední země. Jiní jsou mnohem kritičtější ke způsobu řízení armády.
„Osm let se nic nedělo. Teď se zbrojíme. Svou starou výbavu jsme předali Ukrajině. Což je v pořádku, musíme podporovat napadeného souseda. Ale za jeden nebo dva roky nepřezbrojíme. Nelžeme si. Přišli jsme o nejlepší generály,“ vypráví Andrzej a naráží při tom na velké množství profesionálních vojáků, kteří opouští armádu.
Polsko-ukrajinské vztahy jsou na nejhorší úrovni od začátku války. Pomoc Kyjevu přetrvá, míní analytik
Číst článek
V únoru psal zpravodajský web o tom, že se hroutí systém velení armády, vojáci slouží stovky hodin přesčasů a jsou přesouváni mezi jednotkami podle aktuální personální nouze. Většinu těch, kteří na konci roku 2022 sundali polskou uniformu, přitom tvořili specialisté, kteří sloužili 15 až 20 let.
Na konci srpna zase polská média zveřejnila fotky nevyhovujících životních podmínek vojáků vyslaných na hranici s Běloruskem, aby pomohli pohraniční stráži ustát nápor uprchlíků pokoušejících se překročit nelegálně hranici.
S Běloruskem – zemí, s níž diplomatické vztahy jsou v současnosti na nejhorší úrovni od pádu sovětského bloku – přitom Polsko sdílí několik set kilometrů dlouhou hranici.
Na této hranici čelí migrační krizi podporovanou právě režimem autokrata Alexandra Lukašenka od roku 2021. Je to ta samé hranice, kterou 1. srpna – na den výročí Varšavského povstání – přeletěly běloruské vojenské vrtulníky.
Bezpečnost tématem sporu
Na politickém poli je bezpečnost tématem sporu. Současná vláda té minulé přisuzuje snahy zlikvidovat armádu a podstoupit část Polska Rusku – v případě napadení. Opírá se přitom o fragmenty jedné z obranných strategií vytvořených generály v dobách opoziční vlády.
Opozice zase vládě vytýká, že v roce 2016 zastavila všechny připravované plány na modernizaci armády a že současnými neřízenými nákupy dovede Polsko k bankrotu. Proto v případě vítězství plánuje audit tendrů na nákup vojenské techniky od roku 2015.
‚Opozice chce vymazat boha ze života.‘ Strana Suverénní Polsko do volebního boje zapojila i církev
Číst článek
„Naneštěstí debata a kultura veřejné debaty je na tak žalostně nízké úrovni, že programy jednotlivých stran k voličům skoro nedorazí. Mělo by se mluvit o stylu a taktice plánů budoucnosti armády. O tom, jak bude Polsko fungovat v rámci Evropské unie, Severoatlantické aliance,“ konstatuje analytik Zbigniew Pisarski z Nadace Kazimiera Pułaskiého.
„Bylo by dobře, kdyby takové debaty lidé mohli slyšet. Ale nemají tu příležitost. Navíc jsme svědky smutných momentů, kdy politici se zaštiťují autoritou vojska a otázkami obranyschopnosti, aby mohli útočit na politické oponenty, aby si na tom zlepšovaly svou image,“ dodává.
Generál Waldemar Skrzypczak zneužití armády i některých tajných dokumentů v předvolebním boji považuje za zneuctění polské uniformy.
Demonstrace polské opozice se stala největší v historii Varšavy, zúčastnil se jí zhruba milion lidí
Číst článek
Polsko usiluje o vybudování jedné z nejsilnějších armád v Evropě. Zatímco v současnosti má kolem 170 tisíc vojáků, do budoucna by podle plánů měla mít 300 tisíc členů. To ale naráží na generační limity i demografickou krizi, kterou Polsko už několik let zažívá.
Na druhou stranu, po útoku Ruska na Ukrajinu se zvedl zájem o vstup do bezpečnostních sil i rezerv. Samo současné vedení armády pak ale čelí také kritice za nezvládnuté bezpečnostní hrozby. Nejde přitom jenom o přelet běloruských vrtulníků, které polské služby původně nezaznamenaly.
Na konci loňského roku nedaleko Bydhoště dopadla ruská raketa. Nevybuchla. Hlavici měla vyplněnou betonem. Armáda, která ji sledovala a ztratila, následně po raketě začala pátrat. Našla ji až v květnu náhodná svědkyně, která si do lesů centrální části Polska vyrazila na projížďku na koni.
