The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
VARŠAVA
Polská vláda i opozice před volbami slibují ochranu svobody médií. Přední politička polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Joanna Lichocká se v reakci na výzvu organizace Reportéři bez hranic (RSF) zavázala k tomu, že se zasadí o dekriminalizaci pomluvy. Adam Bodnar, bývalý ombudsman kandidující za opozici, pak slíbil, že bude usilovat o důkladnou reformu veřejnoprávních médií.
Před parlamentními volbami, které se budou v Polsku konat 15. října, zveřejnili Reportéři bez hranic 15 doporučení týkajících se svobody tisku v zemi. Upozorňují v nich mimo jiné, že polská veřejnoprávní média ve svém programu během kampaně propagují vládnoucí tábor a že Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT) neplní svou povinnost chránit nezávislost a pluralitu médií.
„Současná vláda udržuje začarovaný kruh polarizace. Poté, co zcela ovládla veřejnoprávní média, stigmatizuje soukromá média. Jejich odpor je pak využíván jako záminka k dalším politickým tlakům na celou mediální scénu,“ uvedl v tiskové zprávě Pavol Szalai, vedoucí kanceláře RSF pro EU a Balkán.
Podle něj nahrazování práva na informace propagandou podkopává férovost polských voleb i mezinárodní postavení země. Zlepšením svobody tisku může Polsko podle Szalaie získat zpět roli demokratického jádra Evropy. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
STOCKHOLM
Stockholm zakáže autům se spalovacím motorem vjezd do vybraných částí města. Koalice Zelených a Sociálních demokratů, která vládne ve Stockholmu, rozhodla, že od roku 2025 do části metropole nebudou moci vjet auta se spalovacím motorem, a to včetně dodávek či taxi. Rozhodnutí se ale setkalo s odporem ze strany vládních Umírněných, kteří jsou ve Stockholmu v opozici.
Zákaz se nebude týkat historického centra, ale jiné oblasti města o velikosti zhruba 20 bloků. „Pohybuje se tam hodně chodců a cyklistů, je tedy třeba zlepšit kvalitu vzduchu. Jde také o část, kde vidíme chuť po elektrifikaci,“ řekl Lars Strömgren, který má ve vedení metropole na starosti dopravu. (Charles Szumski | Euractiv.com)
MADRID
Konflikt Izraele a Hamásu rozděluje španělskou politickou scénu. Tři skupiny levicových subjektů vyzvaly k uspořádání tichých setkání před radnicemi k uctění obětí konfliktu Izraele a Hamásu, která by se měla konat dnes ve 12 hodin. Informovala o tom partnerská agentura Euractivu EFE. V deklaraci pak levice „silně odsuzuje vraždy civilistů rukou obou stran konfliktu“ a žádá, aby nedošlo k paralyzaci rozvojové pomoci pro Palestince. Vyzývá také k tomu, aby španělská vláda uznala Palestinu jako stát.
Hlavní opoziční síla, strana Partido Popular, pak naopak vyzvala, aby premiér nebo ministr zahraničí před poslanci vysvětlili nesoulad mezi vyjádřeními v řadách vládních členů a některé nevhodné komentáře.„Objevují se komentáře, které nejsou pro zemi jako je Španělsko vhodné,“ kritizovala předsedkyně parlamentu Cuca Gamarra.
„Nejenže neodsoudili útok Hamásu, snažili se jej dokonce ospravedlnit,“ řekl pak na adresu Unidas Podemos lídr Partido Popular Alberto Núñez Feijóo. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
SOFIE
Bulharské jednotky zatkly podnikatele vyvážející zboží do Ruska. Za nelegální export zboží, které mělo skončit v rukou ruských speciálních jednotek na Ukrajině, bylo v Sofii v úterý zatčeno 12 osob. Mezi zatčenými jsou Bulhaři, Rusové a běloruský, řecký a albánský občan.
„Vlastník (dodávající) společnosti je řecký občan narozený v Gruzii, účetní pochází z Kazachstánu, manažerem je Rus se čtyřmi nebo pěti pasy a další Rus stál za organizací logistiky. Třetí Rus má pak dočasné povolení k pobytu v Maďarsku. Ve skupině byl také Bělorus a Albánec,“ upřesnil šéf kontrarozvědky Plamen Tonchev (Krassen Nikolov | Euractiv.bg).
BUKUREŠŤ
Prezident chce lobbovat za otevření přístupových rozhovorů s Moldavskem a Ukrajinou. Rumunská hlava státu Klaus Iohannis hodlá na nadcházejícím prosincovém summitu Evropské rady v Bruselu lobbovat za otevření přístupových rozhovorů s Moldavskem a Ukrajinou. Řekl to během oficiální návštěvy prezidenta Ukrajiny Volodomyra Zelenského v úterý v Rumunsku.
„Budu osobně požadovat, aby na toto rozhodnutí Evropské rady v prosinci došlo. Je to rozhodnutí, které potvrdí pokrok Ukrajiny a Moldavska navzdory extrémně těžkým podmínkám. Je to také strategické rozhodnutí pro Evropskou unii,“ řekl prezident. (Cătălina Mihai | Sebastian Rotaru | Euractiv.ro)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.