Smyčce písním sluší. Na koncertě písňové tvorby s doprovodem smyčcového kvarteta proběhnou i dvě světové premiéry

Smyčce písním sluší - tak se jmenuje další koncert spolku Lieder Company Prague, který se zaměřuje na uvádění písňového repertoáru. Na koncertě 22. října od 19.30 v Clubu Salsita na Smíchově zaznějí skladby určené zpěvu a smyčcovému kvartetu. Vystoupí na něm sopranistka Irena Troupová, mezzosopranistka Jana Hrochová a brněnské Graffovo kvarteto.

Na koncertě zazní kromě děl Ottorina Respighiho, Paula Hindemitha a Viktora Ullmanna i dvě světové premiéry určené interpretům večera - nové písňové cykly od skladatelky Terezie Švarcové a skladatele Miloše Štědroně. Všechny písně zaznějí v originálních jazycích a budou provázeny českými titulky.

• Irena Troupová (©Daniel Havel)

Úvodem zazní slavná skladba Il tramonto italského skladatele Ottorina Respighiho z roku 1914. V tomto díle, autorem označeném jako Poemetto lyrico, je emocionálním způsobem zhudebněn italský překlad básně Percyho Bysshe Shelleyho o vztahu milenců, z nichž jeden umírá a druhý musí žít dále. Smyčcové kvarteto v něm nejen doprovází zpěv, ale i hudebně komentuje děj. Další skladbou programu bude cyklus Melancholie německého skladatele, houslisty a violisty Paula Hindemitha, který se v něm uchyluje k básním Christiana Morgensterna. Cyklus vznikal poměrně dlouho v období 1. světové války, kdy byl Hindemith na frontě. Tiskem však vyšel teprve v roce 1994.

Básně Christiana Morgensterna pak, shodou náhod, zvolila i skladatelka Terezie Švarcová pro svůj nový cyklus Vier Gedichte von Christina Morgenstern, který zazní v premiéře a je určen dvěma ženským hlasům a smyčcovému kvartetu. Ve vokálních partech autorka kromě zpěvu využívá také mluvu či sprechgesang a svůj cyklus věnovala in memoriam profesorům Marku Kopelentovi a Hanuši Bartoňovi, kteří nás v nedávné době opustili. Autorka o své skladbě hovoří také ve videu na YouTube kanálu spolku:

V tvorbě skladatele Viktora Ullmanna, který - podobně jako Hindemith - v mládí prožil válečná léta na frontě, je píseň nejpočetněji zastoupeným žánrem. Většina děl je zkomponována s doprovodem klavíru. Jedinou výjimkou jsou zřídka uváděné Drei Lieder pro zpěv a smyčcové trio na básně Georga Trakla a Alberta Steffena - švýcarského antroposofického básníka, k jehož dílu se Ullmann opakovaně vracel (například i v opeře Pád antikrista). Tyto písně vznikly v terezínském ghettu, patrně roku 1943, ale neexistují zprávy o tom, zda byly za autorova života provedeny. Ullmannův jazyk je v nich sice stále značně chromatický, ale vyznívá velmi klidně a útěšně - ostatně dvě písně na Steffenova slova nesou název Lieder der Tröstung - Písně útěchy.

Miloš Štědroň zvolil pro svůj cyklus Cantigas y estampidas texty španělské, italské, occidanské a české, jež jsou inspirovány trobadorskou, španělskou a galicijskou poezií. Jednotlivé písně pro dva ženské hlasy jsou střídány s čistě instrumentálními estampidami. Zvolená poezie nahlíží na lásku z různých úhlů, od tklivé „lásky vzdálené“ až po rozverné středověké trobadorské texty. Také Miloš Štědroň svou skladbu představil ve videu:

Úvodní foto: Graffovo kvarteto (©Štěpán Konečný)