… Paní profesorka tedy považuje situaci za „zamrzlou“, nicméně „náš dluh“ trvá. Ono vyjádření „náš dluh“ vyvolává otázku, koho kromě sebe paní profesorka považuje za dlužníka. Členy strany, do které dříve patřila? Nebo členy hnutí, k němuž se hlásí nyní? Nebo ještě někoho jiného? To z jejího vyjádření není zřejmé, v každém případě je však pěkné, že paní profesorka mezi dlužníky zahrnula i sebe. To jí dává příležitost, aby projevila vlastní „vůli“ a na „splacení dluhu“ přispěla tím, že ze svých příjmů pro tento účel vyčlení přiměřenou částku. …
***
JAK JE TO S „NAŠÍM DLUHEM“? (Komentář k článku na irozhlas.cz ze dne 6. 10. 2023)
Server irozhlas.cz přinesl dne 6. 10. 2023 článek Terezy Čemusové „Odškodnění za dohled, rehabilitace ,mániček‘. Stát se přes 30 let potýká s dědictvím komunistické justice“.
V úvodu článku se mj. připomíná: „Ústavní soud (…) musí trvat na tom, aby v případech, kdy náprava nespravedlivých nebo nezákonných rozhodnutí v současné době ještě možná je, byla orgány k tomu povolanými učiněna.“
To napsali ústavní soudci před téměř 18 lety, na začátku prosince 2005. Tehdy soud rozhodoval v případě Adolfa Walici, který byl uvězněn za to, že pro své náboženské přesvědčení svědka Jehovova odepřel vojenskou službu. Walici se tehdy zastal ministr spravedlnosti, když v jeho prospěch podal stížnost pro porušení zákona. Nejvyšší soud jí nejdříve nevyhověl, Ústavní soud ale nakonec ano.
Pak článek rozebírá jednotlivé problémy, s nimiž se justice doposud potýká. Je to i odškodnění za ochranný dohled pro ty, kteří byli za minulého režimu nevinně odsouzeni. K tomuto problému se vyjadřuje i prof. JUDr. Helena Válková, CSc., která se ochranným dohledem zabývala již koncem 70. let. Její slova ovšem vyvolávají několik otázek.
Co je míněno „začátkem“?
Profesorka Válková říká:
„Od začátku velmi striktně rozlišuji ty tisíce nebo možná desetitisíce lidí, kteří dostali zaslouženě uložený ochranný dohled. To byli kriminální recidivisti. A politické disidenty, kteří nesouhlasili s politikou a bylo vůči nim zneužito několika sankcí včetně ochranného dohledu.“
Ten „začátek“ ovšem nijak nespecifikuje.
Těžko „začátek“ vztahovat k roku 1979, kdy v časopise Prokuratura publikovala svoji vědeckou práci „Některé poznatky z výzkumu ochranného dohledu v souvislosti s prokurátorským dozorem“.
Jako autoři článku jsou uvedeni „Dr. Josef Urválek“ a „Dr. Helena Válková“.
K účasti JUDr. Urválka profesorka Válková říká: „Byl to můj výzkum a moje studie. Jsem za to ráda, udělala bych ji znovu.“
V této výzkumné práci ovšem žádné „velmi striktní rozlišení“ není.
Historik Mgr. Libor Svoboda, PhD., k tomu říká: „Ten článek se vlastně disentem vůbec nezabývá.“
Za „začátek“ je snad možné považovat březen 2020, kdy pro Deník N paní profesorka prohlásila:
„Je to náš dluh... Jsem ráda, že se ten dluh splatí... A jistě o tom přesvědčím kolegy ve Sněmovně.“
Jak to bylo s legislativními snahami a „přesvědčováním kolegů ve Sněmovně“?
Paní profesorka vypráví:
„Úzce jsme na tom spolupracovali s ministerstvem spravedlnosti, s mými dvěma podřízenými a s Lenkou Marečkovou, disidentkou, která zastupovala občanskou společnost,“ popsala.
Pak ale bylo potřeba k návrhu získat stanovisko ministerstva spravedlnosti, které tehdy vedla ministryně za hnutí ANO Marie Benešová. Ta s tím sice podle Válkové osobně souhlasila, veškeré snahy ale ztroskotaly právě na jejím resortu.
Je pravda, že Mgr. Lenka Marečková návrh připravila. A navzdory popisovanému „ztroskotání“ poslanec Mgr. Jakub Michálek, Ph.D., návrh v Poslanecké sněmovně přednesl.
Záznamy z jednání Poslanecké sněmovny ovšem žádné „přesvědčování kolegů“ ze strany paní profesorky nezachycují.
O návrhu se hlasovalo dne 30. 7. 2021.
Proti bylo jen 6 poslanců. Přesto zákon nebyl přijat. Ze 123 přítomných poslanců totiž hlasovalo pro odškodnění 47.
Převážná většina hlasujících se zdržela hlasování, mezi nimi i paní profesorka. K přijetí návrhu bylo třeba 62 hlasů.
(Viz https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=77053.)
Jak je to nyní? A čí je to vlastně „dluh“?
Podle paní profesorky nynější „snahy ... opět skončily na ministerstvu spravedlnosti, tentokrát vedeném ministrem ODS Pavlem Blažkem. ,Tam to zamrzlo. Asi i v souvislosti i s finanční krizí, kterou tu řešíme.‘“ Paní profesorka má za to, že „by musela být politická vůle a podpora ministerstva spravedlnosti a také ministerstva financí“.
Paní profesorka tedy považuje situaci za „zamrzlou“, nicméně „náš dluh“ trvá.
Ono vyjádření „náš dluh“ vyvolává otázku, koho kromě sebe paní profesorka považuje za dlužníka.
Členy strany, do které dříve patřila? Nebo členy hnutí, k němuž se hlásí nyní? Nebo ještě někoho jiného?
To z jejího vyjádření není zřejmé, v každém případě je však pěkné, že paní profesorka mezi dlužníky zahrnula i sebe. To jí dává příležitost, aby projevila vlastní „vůli“ a na „splacení dluhu“ přispěla tím, že ze svých příjmů pro tento účel vyčlení přiměřenou částku.
A může se soukromě obrátit i na ty, které pokládá za své spoludlužníky, aby i oni přispěli.
V tom jí žádní potížisté, kteří na ministerstvech a v parlamentu „řeší finanční krizi“, bránit nebudou.
V lednu 2020 se na paní profesorku, tehdy vládní zmocněnkyni pro lidská práva, obrátilo jen 6 poškozených:
- · Josef Bezděk (nar. 1936),
- · Petr Cibulka (nar. 1950),
- · Jan Friedel (nar. 1951),
- · Vlastimil Izák (nar. 1943),
- · Jiří Gruntorád (nar. 1952) a
- Jiří Wonka (nar. 1950).
A i když se později ozvalo několik dalších, není to nic dramatického.
Hlavně jde o tu „vůli“, aby „náš dluh“ byl rozumně splacen dříve, než zbývající „věřitelé“ vymřou. (Shora zmíněný Vlastimil Izák zemřel 4. 2. 2023.)
---
Poznámka:
Emocionálně vypjatá debata o ochranném dohledu mezi profesorkou Helenou Válkovou a Jiřím Gruntorádem je dostupná na https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3026657-valkova-tvari-v-tvar-disidentovi-odmitnu-kandidaturu-na-post-ombudsmanky.
K argumentaci účastníků lze ještě uvést, že zákon o ochranném dohledu nabyl účinnosti dne 1. 7. 1973 a již následující rok byl tříletý ochranný dohled uložen 4 svědkům Jehovovým, kteří byli odsouzeni za „maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi“. Byli to:
- · Josef Bezděk (nar. 1936),
- · Jozef Csalava (nar. 1934),
- · Jozef Chudík (nar. 1930) a
- Matej Benčík (nar. 1932).
--
Lubomír Müller
- 10. 2023
Read more...