Menu
Přihlásit se

Prezident Ruské federace Vladimír Vladimírovič Putin se v tětchto dnech nechal slyšet, že sovětská vojenská intervence do Maďarska v roce 1956 a pak vpád vojsk v srpnu 1968 do Československa byly chybným rozhodnutím tehdejšího vedení Sovětského svazu. Na mnohé pozorovatele ruské politické scény toto prohlášení může působit hodně překvapivě. Jiní ale logicky považují Putinova slova pouze za zpravodajské hry, které bývalý sovětský rozvědčík v době, kdy se mu na frontě příliš nedaří, záměrně rozehrává s cílem oslabit odpor světové veřejnosti vůči jeho krvavému dobrodružství.

Kristián Chalupa
Publikováno 28/09/2023
Doba čtení 3 min.

Putin, hlava jaderné velmocí, která vede již druhým rokem nelítostou válku proti sousednímu státu se slovanským obyvatelstvem, označil politiku namířenou proti zájmům jiných zemí za nepřípustnou. Protřelý důstojník bývalé sovětské KGB nezapomněl ale také dodat, že Západ dělá v zahraniční politice stejnou chybu, jako bývalý Sovětský svaz. O válce proti Ukrajině, kterou na jeho rozkaz rozpoutaly ruské ozbrojené síly, se v této souvislosti nezmínil. Neodpustil si pouze slova o dosavadní „bezvýslednosti“ ukrajinské protiofenzivy a o údajně vysokých ztrátách armády napadeného sousedního státu. Není žádným tajemstvím, že všichni obyvatelé Ruské federace Putina nepodporují v postupu vůči Ukrajině. Jednou z forem odporu, která se nedávno objevila, je dokonce ozbrojený boj. Mimořádnou pozornost světových sdělovacích prostředků přitáhly v nedávné době události v Bělgorodské a Brjanské oblasti, které leží v západní části ruského území. Přicházejí zprávy o tom, že Rusové bojují proti ruským ozbrojeným složkám nejen na Ukrajině, ale i na vlastním území. Pohled Kremlu je ale jasný – jednoznačně se jedná o teroristy. Sami „svobodní Rusové” se prezentují převážně jako „bojovníci za svobodu“ a tvrdí, že jsou členy uznávaných jednotek pod velením ukrajinské armády. Vláda v Kyjevě se ale k útočným operacím na ruském území oficiálně nehlásí s tím, že jde o partyzánské akce ruských občanů na teritoriu agresora. Zájem médií na sebe strhla ozbrojenými útoky v ruské Bělgorodské a Brjanské oblasti dvě uskupení. Jedná se o legii „Svoboda Rossiji“, česky Svoboda Ruska neboli Legie svobodného Ruska (LSR), a také „Russkij dobrovolčeskij korpus“, což v překladu znamená Ruský dobrovolnický sbor (RDK). Zmíněná opoziční uskupení občanů ruské národnosti mají své oficiální politické zástupce. Předseda spolku Ruská tradice Igor Zolotarev, organizace, která dlouhodobě působí v České republice, se domnívá, že význam těchto událostí je spíše psychologického charakteru než vojensko-strategického.

“Ukázali, že v Rusku jsou lidé, kteří nesouhlasí s režimem a jsou ochotní bojovat. Bylo by předčasné je spojovat s budoucím postputinovským Ruskem a dávat jím velkou budoucnost,” konstatoval zároveň Zolotarev. Dodal, že jejich činy mají ale význam především pro obyvatelstvo v samotném Rusku, které třeba přestane mít strach ze současného diktátora a něco konkrétního v budoucnu udělá. Pozitivní přínos spočívá i v tom, že putinovské vedení se od nynější doby bude muset více soustředit na vnitřní opozici, což může odčerpat prostředky a sily, které by jinak věnovalo válce s Ukrajinou. Určité obavy podle názoru Zolotareva vzbuzuje nedávné prohlášení RDK, ve kterém se sbor distancuje od všech politiků, včetně opozičních. Členové se považují za jedinou sílu, která je schopna dojit až na Rudé náměstí v Moskvě.

Nadbíhání putinovského Ruska Viktoru Orbánovi

Současný maďarský premiér Viktor Orbán na sebe poprvé upozornil v březnu 1988, kdy společně se třemi desítkami mladých intelektuálů, kteří se rekrutovali především z řad vysokoškolských studentů, založil hnutí mladých demokratů Maďarská občanská unie – Fidesz. O rok později se Orbán ve svém projevu v červnu 1989 během pietního shromáždění v Budapešti, věnovaném památce Imreho Nagye, popraveného předsedy vlády z období maďarského protikomunistického povstání v roce 1956, vyslovil jasně pro uspořádání svobodných voleb. Zároveň v tomto proslovu požadoval odchod sovětských okupačních jednotek z území tehdejší Maďarské lidové republiky. Mezitím uplynuly více než tři desítky let a Viktor Orbán se k otázce okupace jednoho státu druhým staví podstatně jinak. Koncem letošního června maďarský premiér v rozhovoru pro německý bulvární deník Bild odpověděl záporně na otázku redaktora, zda považuje Vladimíra Putina za válečného zločince.

„Pro mne jím není, protože jsme ve válce. O válečných zločinech můžeme mluvit až po válce,“ prohlásil Viktor Orbán.

Počátkem loňského dubna proběhly v Maďarsku parlamentní volby, v nichž Viktorem Orbánem vedený Fidesz zvítězil v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou. Více než třiapadesát procent hlasů mu zajistilo ústavní většinu. V prvním povolebním projevu pak Orbán verbálně zaútočil nejen na levici, ale vedle Evropské unie se kriticky „opřel” i do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Museli jsme bojovat se zdrcující silou: domácí levicí, mezinárodní levicí, bruselskými byrokraty, Sorosovým impériem se všemi jeho penězi, mezinárodními médii, a dokonce taky s ukrajinským prezidentem.“ Slova, která musela uchu ruského prezidenta Putina znít jako rajská hudba. A když se k nim přidají Orbánovy výroky například o tom, že by Krym měl být uznán jako součást Ruské federace, není divu, že Putin v zájmu upevnění Orbánovy pozice v Maďarsku pronáší odsuzující výroky na adresu Chruščovova Sovětského svazu, který v v říjnu roku 1956 poslal tisíce tanků k potlačení maďarské revolty. Není těžké dojít k závěru, že Putin účelově hraje na Orbánovu strunu, protože ho považuje do jisté míry za svého spojence v nepřátelském táboře zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Poblíž centra Budapešti na Andrassyho třídě se nachází Terror Háza (Dům hrůzy). Jde o muzeum, jehož provoz byl oficiálně zahájen v únoru 2002 za účasti Viktora Orbána. Jedná se o unikátní instituci, která velkým množstvím dobových dokumentů, fotografií, obrazů, soch, uniforem, ale i dalších exponátů významnou měrou přispívá k odhalení temných údobí novodobé maďarské historie. Premiér Orbán při jeho otevření před zhruba dvaceti lety zdůraznil, že na minulost se nesmí zapomínat. Putin ví moc dobře, jak se Orbán kdysi postavil k Chruščovovu vpádu do Maďarska, a proto premiérovi nadbíhá. Potřebuje ho totiž ve svém tažení na Ukrajině, které v celém světě téměř žádné sympatie nenachází.

Komentáře (6)

  1. Autor či autorka textu s názvem Osvobozený Rudou armádou je podle dost komického slovníku nejspíše nějaký kremelský propagandista. Stačí si porovnat, co světu nabízejí demokratické a vyspělé Spojené státy americké a na druhé straně pak na autokratickém principu založená agresivní Ruská říše. Přes velmi komický slovník Osvobozeného Rudou armádou je to mimořádně smutné čtení.

Napsat komentář