V Praze se bude promítat film Pohani od režisérky Dabrowské. Premiéru měl v Oděse, kde se i natáčel
Téma náboženského fanatismu a jeho zrůdných projevů je námětem nového filmu režisérky Olgy Dabrowské Pohani. Film natočila na motivy úspěšné divadelní hry ukrajinské autorky Anny Jablonské, která zahynula při teroristickém útoku na moskevské letiště Domodědovo v roce 2011. Snímek měl světovou premiéru v Oděse, kde se Anna Jablonská narodila a žila.
Teď jsme v promítacím sále legendárních oděských filmových studií s producentkou filmu Pohani Ivou Kubišovou a s jejím manželem Sašou Barešem. „Olga Dabrowská, režizérka filmu, dělala jeden čas v Bráníku dramaturga a vzali tam divadelní hru Anny Jablonské Pohani. Ta hra se jim moc povedla, líbila se a Olga pojala úmysl, že by se to dalo natočit jako film. K tomu přibyl příběh Anny Jablonské, která je autorkou hry,“ říká Kubišová.
Anna Jablonská napsala divadelní hru, která je mířená i proti církvi. Tenkrát ještě nebyla úplně specifikovaná kyrilova moskevská církev, která na Ukrajině ještě pořád je. Za to dostala alternativní cenu v časospisu Cinema. Když si pro cenu letěla do Moskvy, tak se na letišti Děmodědovo ocitla blízko čečenského atentátníka. Zemřela tam v 29 letech,“ vypráví Kubišová.
„Ona byla taková vizionářka. Do příběhu jedné rodiny, ve kterém babička přijde a zfanatizovaná rozloží celou rodinu, vložila celkově problém, kdy nějaký fanatizmus nebo dezinformace je příčinou různých problémů ve světě. Ať jsou to náboženství, dezinformační kampaně nebo tlaky. Ona to pouze pojala do jedné rodiny, ale ta myšlenka byla daleko širší, než je exaktní obsah toho filmu,“ popisuje Bareš.
„I tento příběh je ve filmu zobrazený a Anna tam vystupuje tak jako éterická bytost. Jinak je hra poměrně věrně přepsaná do filmového scénáře. I herecké výkony jsou lehce ovlivněné divadelní hrou. Proto jsme začali natáčet černobíle,“ vysvětluje.
Idealizace obětí je jednodušší, pokud jsou mrtvé, říká režisér filmu o sexuálním násilí ve válce
Číst článek
„My jsme točili většinou u nás doma na Hanspaulce. Pak třeba v Bulharsku a v Německu u moře, ale část filmu jsme natočili tady v Oděse tři měsíce před válkou. Proto jsme chtěli, aby premiéra byla právě tady v Oděse.
V Oděse, kam často létají drony a rakety čeká film světové premiéra. „Musela jsem všechny přemlouvat, aby nás sem pustili. Než jsem odjížděla moje dcera mi řekla, že táta tolik jet nechce a jestli si uvědomuju, že mám všechno na svědomí. Samozřejmě, že člověk určitou obavu má, ale děláme tady reportáže nějakou dobu. Je fakt, že jsme tady byli těsně předtím, než spadla raketa na kostel. To je paradox, že si Rusáci poslali raketu na moskevskou církev," uzavírá Kubišová. Film Pohani tím dostal ještě jednu nečekanou a tragickou pointu.
