Další nenávistné útoky proti queer lidem se nedají vyloučit. Situace je alarmující, říká právnička

Přesně před rokem otřásla Slovenskem vražda Matúše Horvátha a Juraje Vankuliče, které kvůli jejich sexuální orientaci, resp. nebinární genderové identitě, zastřelil z nenávisti v bratislavském klubu Tepláreň Juraj Krajčík. Členové slovenské queer komunity se ale ani rok od útoku nedočkali zlepšení svých práv. „Situace je momentálně opravdu alarmující,“ říká právnička, lidskoprávní aktivistka a poslankyně Progresivného Slovenska Lucia Plaváková.

Rozhovor Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Svíčky před bratislavským barem Tepláreň

Pietní místo obětem střelby v Teplárni z minulého roku | Zdroj: Profimedia

Od zabití Matúše a Juraje v baru Tepláreň uplynul přesně rok. Nenávistně motivovaný čin proti queer lidem tehdy otřásl i Českem. Vy jste sice poslankyní Progresivního Slovenska a o zvedání tohoto tématu se aktivně zasahujete, já bych s vámi dnes ale rád mluvil jakožto s lidskoprávní úřednicí a aktivistkou: Jak na útok po roce většinově nahlíží slovenská společnost? 
Po tom strašlivém útoku jsme doufali, že se ve vztahu ke queer a transgender lidem na Slovensku něco pohne směrem k pozitivní změně. Zvedla se sice velká vlna solidarity a podpory, nestalo se ale vůbec nic. 

Manifest vraha je vyhlášením rasové války. Slovensko na extremismus reaguje slabě, míní sociolog

Číst článek

Situace je momentálně opravdu alarmující. Nenávistné projevy vůči LGBT+ komunitě se v kontextu uplynulých voleb šířily v obrovské míře. Pokračuje to ale i po volbách, z nově vznikající vlády přichází signály, že budou chtít do situace queer lidí na Slovensku negativně zasahovat. Obzvlášť se zaměřují na transgender lidi. 

V roce 2015 proběhlo na Slovensku referendum organizace Aliance za rodinu. Kvůli nízké účasti nebylo platné, ale ukázalo, že téměř pětina společnosti měla vůči LGBT+ komunitě negativní postoj. Řekla byste, že některým Slovákům mohl útok „pomoct“ pochopit náročnou situaci, ve které se queer komunita na Slovensku nachází? 
Určitě ano, mělo to i pozitivní efekt, ale spíše pro lidi, kteří měli k situaci queer lidí nevyhraněný vztah. Tedy těch, pro které práva LGBT+ komunity nebyly tématem, kteří by se problematice jakkoliv věnovali.

A tito lidé určitě zpozorněli, když se do mediálního prostoru dostávalo mnohem více příběhů - blízkých či příbuzných Juraje, Matúše, ale i jiných queer lidí, kteří ve veřejné sféře působí a prošli v následujícím období coming-outem. 

Zasáhlo to nějakou část populace, ale bohužel šíření nenávisti ze strany politických reprezentantů ve snaze budování politického kapitálu tu situaci na Slovensku do velké míry zhoršuje a polarizuje. 

Nenávistné komentáře ubližují. Stanovují ale také novou normu vyjadřování, varuje filozof

Číst článek

Změnilo se z právního hlediska v uplynulém roce postavení LGBT+ komunity? 
Ne. Nepřijala se žádná právní úprava, která by zlepšila ať už situaci párů stejného pohlaví, nebo jejich rodin a dětí. 

Naopak jsme tu dlouhodobě svědky snah o omezování práv transgender lidí. V parlamentu byly i potom, co se před rokem stalo v Teplárni, předloženy návrhy zákonů, které mířily k ještě intenzivnějšímu omezování práv queer lidí na Slovensku. 

Změna s novou vládou?

Slovensko čeká staronová etapa vládnutí strany Smer Roberta Fica, který se vymezuje proti manželství po všechny. Samotný Smer-SD se podle ředitele sdružení Inakost Martina Macka „nejen uchýlil k šíření nenávisti proti LGBT+ lidem, ale ve svém programu se zavázal zavést zákaz, aby se o LGBT+ lidech nemohlo mluvit na školách“. Je podle vás, z pohledu lidskoprávní aktivistky, nějaká šance, že by se vlna nenávisti vůči queer lidem za dobu jejich vládnutí nezvyšovala? 
Bude velmi náročné, aby se nezvyšovala, když budou z pozic vládních představitelů a představitelek zaznívat hlasy plné předsudků a nenávisti. 

Někteří poslanci se otevřeně hlásí k jiné než cisgenderové a heteorsexuální identitě. To může pomoci s procesem zcitlivění společnosti. Já sama se identifikuji jako lesba, zastávám pozici reprezentantky duhových rodin - mám dceru, která má dvě mámy. 

Poslancem je i Tomáš Hellebrant, který manželství s partnerem uzavřel kdysi ve Velké Británii.

V Polsku není důležité, kdo je gay. Důležité je, že to můžete použít jako obvinění, říká režisér

Číst článek

Zmíněný návrh týkající se komunikace o queer lidech na školách je jeden z těch, které bude nová vláda chtít prosadit. Takové návrhy se objevovaly už v předchozím parlamentu, tehdy to neprošlo, ale je možné, že teď už dostatečnou podporu naleznou. Prezidentka Čaputová ale LGBT+ komunitu podporuje, může některé návrhy vetovat.

Mají se queer lidé bát, že by tato vlna mohla vést k dalším nenávistným, smrtelným útokům? 
Nedá se to úplně vyloučit. Před rokem jsme viděli, jak krátká cesta může být od nenávistných projevů k nenávistným činům včetně chladnokrevné vraždy. Bude záležet i na tom, jestli bude policejní sbor plnit svojí úlohu a do jaké míry. 

K tomu všemu se bude nenávist vůči queer lidem šířit z řad nejvyšších ústavních činitelů. Ta obava je určitě, bohužel, na místě. 

Timon Láska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme