Přeložila Michaela Škultéty
Prostor 2023, 264 s.
S námětem knihy německého novináře Jana Mohnhaupta přišel jeho agent Thomas Hölzl. Nápad sice není úplně nový (připomeňme Boriu Saxe a jeho Zvířata ve třetí říši z roku 2001), zato však sází na jistotu: Hitler zkrátka prodává – a svědčí o tom i český titul publikace, původně nazvané Tiere im Nationalsozialismus. Mít každý svého Hölzla, svého Hitlera a nějaké to zvířátko, nebylo by neúspěšných autorů. Tvůrčí dilema by pak netkvělo v tom, jestli po milionté sáhnout do nevyčerpatelné pokladnice reálií nacistického režimu, ale v odhadnutí přiměřené míry zábavnosti. Jako v tomto případě. Na anekdotických příhodách vůdcových čtyřnohých mazlíčků od Foxla přes Wolfa až k fence Blondi či pomýlených teoriích ztotožňujících árijství s chovatelstvím prasat totiž přece jen leží stín genocidního vraždění, které Mohnhauptovy rešerše usvědčuje z triviality. V úvodu věnovaném buchenwaldské zoo se ještě zdá, že tento rozpor překlene nějaká obecnější perspektiva či teorie, nicméně velké myšlenky se nedostavují, a tak čtenář prostě jen žasne nad způsoby, jimiž se třetí říše prolínala s říší fauny, načež si připomene, že jatka vojenských koní byla sice hrozná, ale ne nejhorší. Iritující je přitom jak snaha dodat textu na závažnosti, tak stylistická natvrdlost, s níž nás autor vtahuje do osudů kocoura Macíka nebo hřebce Siegfrieda. Když v závěru dojde na aforismus o vši coby zosobnění „kousavé ironie dějin“, je mi pilného publicisty skoro líto: „Přítel a nepřítel byli spojeni svěděním.“ Ale co – dílo se prodává, tak jaká lítost.