Jestli ta socha spadne a rozbije se, nechám tě zastřelit

2. října 2023

Pavel Pavel a kadovský viklan
archiv Pavla Pavla

V 80. letech po boku legendárního Thora Heyerdahla „rozchodil“ obří sochu Moai na Velikonočním ostrově. Od té doby vyřešil řadu archeologických záhad. Letos v září experimentální archeolog Pavel Pavel pomohl opravit kadovský viklan. Třicetitunový balvan, který spočívá na svém podloží jen malou plochou, a tudíž se dá „rozviklat“, se léty nebezpečně sesunul a hrozilo, že někoho zraní. Pavel Pavel zkombinoval lidskou sílu a moderní techniku a vrátil balvan, kam patří.

Začněme právě kadovským viklanem, o němž se říká, že je nejkrásnější v celém Česku. V jakém stavu vlastně před „opravou“ byl? Jak moc jste ho museli přesunout?

Viklan spočívá na mírně šikmé ploše své mateřské skály o velikosti asi metr krát půl metru. Tím, že s ním lidé neustále pohybují, se po té ploše sesouval pomalu dolů směrem k její hraně. V červnu si paní starostka Kadova (Vladimíra Tomanová – pozn. red.) všimla, že už je viklan přes tu zaoblenou hranu nakloněný o nějakých 20 až 30 stupňů. Nebyl tedy ještě přímo na zemi, ale pokud by do něj někdo strčil, zaručeně by spadl. Pro nás to znamenalo zvednout ho asi o 30 až 40 cm nahoru a poté jej ještě posunout o další desítky centimetrů do polohy, ze které ho lidé znají.

Jakým způsobem jste obří kámen zvedali?

Měli jsme připravené čtyřmetrové trámy, které jsme podložili, a tím vznikla dvojzvratná páka. Tou jsme viklan po malých kouscích zvedali a podkládali klíny, až jsme ho dostali do vyrovnané pozice. Samozřejmě to bylo fyzicky hodně náročné, ty páky jsou těžké, navíc je tam omezený prostor na manipulaci. Zvládli jsme ale viklan dostat do vodorovné pozice. Na střídačku nás na tom pracovalo zhruba čtyřicet.

Co bylo dál?

V momentě, kdy byl viklan ve vodorovné poloze, jsem práci zastavil a řekl: „Přátelé, dost. Jsme ve třetím tisíciletí. Máme tady hydraulické hevery, hupcuky (ruční lanový zvedák – pozn. red.), touhle technikou teď viklan pootočíme a vrátíme na místo.“

Za jak dlouho se to podařilo?

V sobotu 9. září jsme pracovali už jen chvíli. Byli jsme tam od rána, všichni byli unavení a já jsem nechtěl, aby se někomu něco stalo. Vrátil jsem se tam ale hned v pondělí a s jedním kamarádem a později i paní starostkou jsme asi za pět šest hodin kámen dostali do té správné polohy.

Jak se časově liší práce s využitím hydrauliky a pák?

Nemůžeme to poměřovat absolutně na čas, rozdíl je v takzvaných člověkohodinách. Když jsme využívali páky, ve třiceti lidech jsme viklan zvedli za půl hodiny o 10 centimetrů. S hydraulikou jsme těch 10 centimetrů zvládli ve dvou nebo třech lidech za čtvrt hodiny. Ale nebyla v tom ta romantika.