Bez emocí by byl život nudný, nezáživný, šedivý. Vždyť co do něj vnáší tu nádhernou jiskru, vášeň, touhu a energii? Samozřejmě emoce. Někdy se ale může stát, že nad vámi začnou mít navrch.
Nejdřív si to možná ani neuvědomujete a dojde vám to až ve chvíli, kdy s hrůzou zjistíte, že jste nad nimi ztratili kontrolu a jste jim vydáni na milost a nemilost. To když vás třeba několikrát během dne něco rozesmutní, nebo dokonce rozbrečí, aniž by k tomu byl pádný důvod.
Nikdo netvrdí, že život je procházka růžovým sadem, ale právě proto je třeba naučit se své emoce ovládat – zvlášť ty negativní – a stát se tak odolnějšími vůči stresu, kterému se nikdy úplně nevyhnete, ani kdybyste se odstěhovali někam na samotu.
Malý test odolnosti vůči stresuK jednotlivým tvrzením přidejte ANO, nebo NE. 1. Aspoň jednou denně sním jídlo odpovídající zásadám zdravé výživy. 2. Spím minimálně 7–8 hodin denně. 3. Alespoň dvakrát týdně cvičím nebo dělám fyzickou aktivitu (ideálně venku). 4. Mám okruh lidí, jež můžu označit za přátele a se kterými se zasměju. 5. Mám aspoň jednu osobu, které můžu sdělit důvěrné osobní záležitosti. 6. S lidmi, se kterými žiju, hovořím pravidelně o svých denních problémech. 7. Alespoň jednou týdně dělám něco čistě pro svou zábavu (něco, co mě baví). 8. Dokážu si účelně zorganizovat svůj čas. 9. Vypiju méně než tři šálky kávy/čaje denně. 10. Během dne si najdu chvilku klidu (ticha). Vyhodnocení: 7 až 10 ANO – Tleskáme vám! Získáváte zlatou medaili za snahu udělat maximum pro svou duševní stabilitu! 4 až 6 ANO – Balancujete nad propastí, ale držíte se! Dostáváte medaili za snahu. Zkuste přidat ještě jednu, dvě aktivity duševní hygieny a stanete na stupních vítězů. 0 až 3 ANO – Zastavte se a zapřemýšlejte, zda není na čase něco změnit. Na semaforu pohody vám svítí červená, to znamená zastavit se a (re)STARTOVAT. Zapojte do svého života všech 10 bodů tabulky, pracujte na nich postupně, začněte jedním a po týdnu přidávejte další. |
V první řadě si uvědomte, že emoce nejsou vaši nepřátelé. Proto je třeba je přijmout, ne před nimi utíkat, nebo se je dokonce snažit potlačit. Dřív nebo později beztak „vybublají“ na povrch a pak nadělají ještě mnohem větší paseku. Nebo se časem podepíšou na vašem zdraví. Tím nejlepším způsobem, jak k emocím přistoupit, je naučit se s nimi pracovat.
Možná jste už zaslechli pojem emoční inteligence, který označuje schopnost zvládat emoce a vcítit se do pocitů ostatních lidí. Emoční inteligence (EQ) zahrnuje například uvědomění si vlastních silných stránek i omezení, empatii vůči druhým, přijímání zodpovědnosti za vlastní činy, schopnost ukočírovat své emoce ve vypjatých situacích a podobně.
Podle mnoha psychologů je tento druh inteligence v každodenním životě důležitější než například IQ. Dobrá zpráva je, že se ji můžete naučit. Stačí jen chtít a vytrvat. Někdy to totiž může být běh na poněkud delší trať.
Veďte si pocitový deník
„Rozlišujeme pět základních emocí: radost, smutek, strach, hněv a překvapení, přičemž jediná ryze pozitivní emoce je radost, která musí být minimálně třikrát větší než ostatní emoce, aby nastala emoční rovnováha. Pokud vaše životy dlouhodobě ovládnou negativní okolnosti, které s sebou nesou i vybočení z této rovnováhy, je třeba začít hledat cestu ke změně. Hodně pomáhá i pravidelná duševní hygiena, která vás nejen připraví na krátkodobou dysbalanci, ale posílí také vaši odolnost vůči stresu,“ uvádí Jana Ondříčková, lektorka a poradkyně v oblasti komunikace.
A co konkrétně to obnáší v praxi? V první řadě je třeba, abyste si emoce vůbec uvědomovali (to není tak samozřejmé). Zaveďte si deník, kam si budete zapisovat své pocity. Díky tomu si budete víc uvědomovat, kdy, na co a jak reagujete. Nebo poproste o názor někoho ze svého okolí. Dobrý přítel vám upřímně poskytne zpětnou vazbu, která pro vás bude cennou informací.
„Měli bychom umět vědomě řídit jak pozitivní, tak i negativní emoce. Pokud právě procházíte složitým obdobím, úplně racionálně si řekněte, že dnešní den truchlíte, a dovolte si pustit kontrolovatelně svůj smutek. Já sama to dělám tak, že mám hitparádu emočně silných filmů, které si pouštím sama v pracovně, když potřebuju dostat ven nahromaděný tlak a stres,“ vysvětluje podotýká Jana Ondříčková.
„Je to taková moje prevence, aby se mi pak nestalo, že v nějakém citlivém, nejméně vhodném okamžiku se mi slzy samy budou hrnout ven a já je nezastavím, třeba když na mě někdo, kdo sám neumí řídit svoje emoce, vybafne, že špatně parkuju. Pokud budu umět pracovat se svými negativními emocemi, tak se už tak snadno nerozbrečím, když mi nějaký hrubián bude za mé řidičské ´dovednosti´ hlasitě nadávat, ale naopak to ustojím,“ podotýká.
Méně mluvte, víc se ptejte
O emoční rovnováze a duševní pohodě rozhodují také lidé kolem vás, respektive vztahy, které mezi sebou máte. Ve svém každodenním životě se proto zaměřte i na schopnost vcítit se do svých blízkých. „U empatie je důležité naslouchání. Hodně se ptát, málo mluvit. Znalost druhé strany vede k tomu umět se dohodnout,“ říká Jana Ondříčková.
„Snažím se pochopit dřív, než jsem pochopena. Se synem i manželem se bavíme denně o tom, co jsme prožili, jaký jsme měli den. Taky se ptám, co je potěšilo, co jim udělalo radost… Velmi dobrá otázka na pochopení emocí našich blízkých je: Co tě překvapilo? Překvapovat nás totiž můžou věci, situace nebo lidé jak pozitivně, tak i negativně. Tato otázka mi může ukázat rozpoložení druhé strany, její potřeby, pocity, zkušenosti.“
Pokud se naučíte rozumět sami sobě a také lidem ve vašem okolí, přirozeně se to promítne do sociálních dovedností – do umění řešit konflikty a schopnosti nebát se rozdílnosti povah a reakcí na dané situace. „V této souvislosti často říkám, že všechno, co slyšíme, je názor, ne fakt, a všechno, co vidíme, je úhel pohledu, nikoliv pravda. A každý máme svoji pravdu. Je proto důležité nebojovat, ale uzavírat dohody,“ dodává Jana Ondříčková.
Střídejte v sobě „ženu a muže“
Duševní nerovnováze často napomáhá také záměna tradičních rolí. Partneři na sobě nejsou už tak závislí jako dřív, naopak jsou mnohem svobodnější. Ženy dnes běžně řídí velké firmy, podnikají, dokážou se samy postavit náročným životním situacím, zabezpečit rodinu.
Je to, jako když jde provazochodec po laně. Dokud je nahoře, musí neustále balancovat, být si vědom své situace.
Někdy jsou k tomu životem přímo dotlačeny, například v situaci, kdy se rozvedou, nebo jako matky samoživitelky musí chtě nechtě přebrat některé úkoly, které náleží spíš mužům. Mnohé z nich pak mají často problém „přepnout“ znovu na svou ženskou strunu.
„Mužský i ženský princip v sobě máme všichni. Nejčastěji od rodičů nebo lidí, se kterými trávíme první roky svého života, odkoukáme, jak je používat. V životě nás potkávají situace, kdy je třeba aktivovat více jednu, nebo druhou polaritu. Ale pozor, nezaměňujme roli matky a otce s ženským a mužským principem. Že je žena matka samoživitelka, neznamená, že musí zastávat roli otce. To je pro ni nemožné, neskutečně vysilující a nikam to nevede,“ vysvětluje vztaholog Michal Nikodem.
„Jako matka může být více ve své mužské polaritě, pokud to okolnosti vyžadují. V momentě, kdy se situace změní, může začít vstupovat více do své ženské polarity. Nefunguje to ale tak, že se rozhodne: Teď budu více ve své ženské energii. To pak často vede k tomu, že začne potlačovat svůj mužský princip, a opět nastává nerovnováha a nespokojenost. Optimální je umět vědomě používat obě tyto polarity.“
Chcete nějaký příklad z praxe? Když půjdete za svým šéfem říct si o zvýšení platu, aktivujete svou mužskou, racionální stránku. Zatímco u vínka s kamarádkou, která se vám svěřuje se svým trápením, využijete víc ženskou, empatickou energii.
„Je však třeba počítat s tím, že naučit se vyvažovat obě tyto složky je práce na celý život, nikdy nemáte ´hotovo´. Je to, jako když jde provazochodec po laně. Dokud je nahoře, musí neustále balancovat, být si vědom své situace,“ dodává Michal Nikodem.
Desatero „S“ pro duševní pohodupodle lektorky a koučky Jany Ondříčkové  Jana Ondříčková 1. STRAVAZdravý životní styl a střídmá strava velmi pomáhá duševní i fyzické spokojenosti. Dobrý šálek kávy nebo čaje a k tomu nějaký mls uklidňuje nejen mysl. Zamyslete se nad pitným režimem, přidejte do jídelníčku ovoce, zeleninu a uděláte první krok k odolnosti vůči stresu. 2. SPÁNEKTo je dobíječka energie, která nám dodá nezbytnou sílu pro další den. Určitě jste slyšeli, že je ideální usínat i vstávat ve stejnou dobu a že délka spánku u dospělého by měla být minimálně 7,5 hodiny. Zařadit do svého rozvrhu pravidelný spánek, a to ještě s ohledem na biorytmus (sova, nebo skřivan) bývá ale mnohdy těžké. Zkuste to pro začátek s jedním týdnem a naplánujte si kvalitní a dlouhý spánek jako druhý krok k lepšímu zvládání stresu. 3. SMÍCHKdyž se smějete, směje se i každá buňka ve vašem těle. Dokonce i ta unavená. Takže doporučení zní: Pusťte si dobrou komedii, přečtěte si kousek oblíbené knihy, poslechněte si motivační podcast. A když ani to nepomůže, zkuste se tomu všemu zasmát. Ze začátku to sice bude trochu vynucené, ale po chvilce už se budete upřímně smát sami sobě, a o to jde. 4. SPORTJá sama mám ráda rčení: Nejlepší sport je káva a dort. Což nás trochu vrací k prvnímu bodu. Nic se ale nemá přehánět. Slovo sport klidně nahraďte jakýmkoliv pohybem, fyzickou aktivitou. Teď na podzim bývá procházka lesem velmi uklidňující. Někdy stačí třeba jen nechat auto doma a do práce, obchodu nebo pro děti do školy zajít pěšky… Doporučuji také ranní protahování. Krční páteř vám za tento ranní moment bude večer po celodenním sezení v kanceláři velmi vděčná. 5. SVĚTLOSlunce vám poskytne nezbytný vitamin D, který vaše nervy potřebují k přenosu zpráv mezi mozkem a tělem a svaly zase k pohybu. Vitamin D umí také regulovat a zlepšovat náladu a má mnoho benefitů pro pokožku. Pobyt na čerstvém vzduchu a denním světle pomáhá emoční rovnováze a je blahodárný pro vaši duševní pohodu. 6. SPOLEČNOSTNe nadarmo se říká, že sdílená starost je poloviční starost. Mít někoho, s kým se můžete podělit o své starosti, ale i radosti, je velký dar a zároveň lék na pocuchané nervy. Někdy může zlepšit náladu i to, když vyrazíte do divadla, kina, na diskotéku… Taky malá radostná chvilka s domácím mazlíčkem je k nezaplacení. A být třeba jen pár minut ve společnosti veselých malých dětí, to je lék snad na všechny starosti světa. 7. SMYSLZnáte to, když děláte práci, která vás nebaví, čas ubíhá strašně pomalu. A pokud za tím není ani vidět hmatatelný výsledek (pracujete s daty a děláte tabulky pro ostatní, jednáte s klienty, ale obchod zatím uzavřený není), může to být silně ubíjející. Pak je vždy užitečné si připomenout, jak svou prací pomáháte/přispíváte společnosti, jaké je vaše poslání. A k tomu je dobré najít si zálibu, kde výsledky uvidíte hned: malování, vázání květin, pečení a podobně. 8. SPRÁVNÉ SKUTKYDělat užitečné věci, které dávají smysl, nás posiluje a vnitřně obohacuje. Už jen to, že se zastavíme a uděláme si čas na svoje blízké, na popovídání s nimi, na pomoc potřebným, na veřejně prospěšné práce, jako je úklid okolí, je něco, co našemu nitru prospívá a naplňuje ho. 9. SEBEVĚDOMÍBýt si vědom své vlastní hodnoty, umět se prodat, nebát se ozvat, mít potřebný nadhled a odstup, to jsou hlavní atributy odolnosti vůči stresovým situacím. 10. SPLNĚNÉ SNYAkce bez vize je snění, vize bez akce je noční můra. Mít sny, které proměníte ve vizi a půjdete si za nimi, je cesta, která vás zocelí. Pokud pořád máte po čem toužit, víte, co chcete, a máte energii a trpělivost, pak dosažení vašich cílů nestojí nic v cestě. A jedno splnění malého snu vám dodá obrovské sebevědomí a chuť pustit se do jiných, větších a náročnějších akcí. |
