Nehoda, při níž se střetnou dva řidiči na motorkách a oba na místě zemřou, se v policejním zpravodajství neobjevuje zrovna často. Na začátku června se kolize s takovým scénářem stala na silnici l/50 nedaleko křižovatky do obce Střílky a výrazně se promítla do statistik smrtelných dopravních nehod. Ve Zlínském kraji při nich letos od ledna do září zemřelo sedmnáct lidí a sedmačtyřicet skončilo s vážným zraněním.

Oproti roku předchozímu je to pokles. Na území celé republiky naopak nehod s tragickým koncem přibylo. „Zlínský kraj patří dlouhodobě na špičku úspěšnějších, bezpečnějších krajů, co se týče nehodovosti. Podle počtu nehod kumulovaně je v rámci republiky třetí s nejmenším počtem kolizí,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Ten zveřejnil pětiletou statistiku a sestavil podle ní seznam deseti nejrizikovějších míst v kraji. Polovina z nich je v okrese Uherské Hradiště, tři na Zlínsku a po jednom na Vsetínsku a Kroměřížsku. Převážně jde o frekventované křižovatky ve městech.

Nejvíc nehod za sledované období bylo v Uherském Hradišti na hlavní křižovatce s ulicí Všehrdova. Přestože je řízená semafory, řidičům dělá problém odbočení vlevo, což bylo nejčastější příčinou jednatřiceti nehod s pětadvaceti zraněnými. Mimořádně rizikové místo je také u odbočky na Staré Hutě v Buchlovských kopcích. Tady byla hlavní příčinou vysoká rychlost.

Uzavírky? Řidiči dohánějí čas a ztrácejí nervy

„Problém celé republiky, včetně Zlínského kraje, je nedostavěná silniční síť a také enormní počet dopravních omezení a uzavírek v důsledku oprav,“ zmínil dopravní expert Roman Budský.

„Řidiči při nich ztrácejí čas a nervy, snaží se to dohnat a vlivem podráždění u nich roste agresivita,“ dodal. Ani silnice prvních tříd mnohde nejsou v takovém technickém stavu, aby odpustily řidičskou chybu.

Chybí krajnice a je na nich enormně hustá doprava. Městům zase citelně scházejí obchvaty, o které radnice marně bojují. Krajský Zlín už v roce 2005 vykoupil první nemovitosti, které stály v cestě plánovaného obchvatu části Zálešná. Ještě nyní příprava stavby stojí a úřady se vypořádávají s námitkami ekologických aktivistů.

Řidič vjel do autobusu na zastávce, náraz ho odhodil ještě na vůz v protisměru

Léta je v plánu i stavba pravobřežní komunikace, která by ulevila přetížené třídě Tomáše Bati vedoucí skrz centrum města. Podobná situace je i jinde. Valašské Meziříčí čeká na šest kilometrů dlouhý obchvat už desítky let. „Každý rok se zahájení zhruba o rok posouvá. Je to nekonečný příběh,“ posteskl si starosta Robert Stržínek.

Naposledy práce zdržela nevyjasněná protipovodňová opatření. Termín zahájení se plánuje na rok 2027, hotovo by pak mělo být za tři roky. Celorepublikový plán na síť městských obchvatů neexistuje, každé z měst řeší vlastní situaci a mnohde ani není kudy novou silnici vést.

Každá křižovatka může mít jiné řešení

Lázeňské Luhačovice vytáhly z archivů plány z konce 80. let a jen mírně je upravily. Obchvat, který by se mohl začít stavět v roce 2030, musí vést po hřebeni okolních kopců. Mezi desítku nejnebezpečnějších míst se dostaly i Těšnovice na Kroměřížsku, kde většina kolizí byla se zvěří. Takových nehod je na území kraje nadprůměrný počet. Tvoří skoro čtvrtinu a víc už jich je jen na Vysočině.

„Je to logické, zejména s ohledem na vysoký podíl horských zalesněných úseků, kde je přirozeně vyšší výskyt například spárkaté zvěře,“ vysvětlil Chalas.

Špatně si kraj stojí také v nehodách přepočtených na délku silniční sítě. Na každých sto kilometrů silnic jich připadá 453, což znamená čtvrté místo od konce za Prahou, Moravskoslezským a Ústeckým krajem.

Koncem září hostilo sídlo Zlínského kraje celostátní konferenci o dopravě, z níž vzešly některé konkrétní návrhy, jak bezpečnost na silnicích zvýšit.

Například křižovatka ulic Brněnská, Kostelanská a Nádražní ve Starém Městě by prostorově unesla přestavbu na kruhový objezd. „Jsou různé pohledy na uspořádání křižovatek. Průsečné křížení nebo téčka jsou co do převedení dopravy nejméně efektivní. Okružní křižovatka je mnohem kapacitnější,“ řekl bezpečnostní auditor společnosti RSE Project David Pauk.

Možných řešení se obvykle nabízí několik. Jedno univerzální, které by řešilo každé kolizní místo, neexistuje. „Pokud to správci komunikace chtějí řešit levněji a jednoduše, stačí na křižovatku umístit semafory. Pak ale musí počítat s údržbou a opravami,“ sdělil Pauk.

Jakkoliv se ale města a silničáři snaží o zlepšení silniční sítě a zjednodušení průjezdu městy, odpovědnost je na řidičích. „Na ně musíme apelovat, aby kontrolovali své chování,“ zdůraznil krajský koordinátor Besipu Zdeněk Patík.