MUO představuje art brut – umění, které tryská z duše
Nehybná lidská tvář s knírem a stovkami sledujících očí, které vyplňují každý milimetr papíru. Je z nich cítit napětí, strach, úzkost, oči jsou všude, sledují vás, až z toho jde mráz po zádech. Kresby tužkou Edmunda Monsiela (1897–1962), který se v Polsku během druhé světové války skrýval před nacisty na půdě domu svého bratra, zobrazují až obsesivně donekonečna jedno téma. Autor se nakonec zcela izoloval, přičemž trpěl autismem a halucinacemi.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na tomto příběhu lze ilustrovat, co je art brut – umění neškolených tvůrců vyrůstající z jejich vnitřního pnutí, nutkání se vyjádřit. Často se jedná o lidi s psychickými problémy nebo žijící na okraji společnosti. Právě jejich umění představuje až do 25. 2. 2024 Muzeum umění Olomouc na výstavě Přístavy neklidu. Art brut v Polsku. „Art brut, v českém překladu syrové či surové umění, se odlišuje od lidového umění propojeného s řemeslnou dovedností nebo naivního umění zachycujícího a často zkrášlujícího či idylizujícího okolní svět. Autoři z oblasti art brut čerpají ze svého nitra, mají svůj vnitřní vesmír, jehož vize přenáší do soch a obrazů,“ vysvětluje kurátorka Šárka Belšíková. „Oni netvoří kvůli prezentování, ale z vnitřního přetlaku pouze pro svou vlastní potřebu.“
Návštěvníci uvidí vůbec poprvé v České republice ucelenou přehlídku polského art brut, která zahrnuje dvě stovky obrazů, kreseb i trojrozměrných předmětů od tří desítek autorů z období od první poloviny 20. století až po současnost. Reprezentativní výběr zajistily zápůjčky z významných veřejných i soukromých sbírek, jako jsou Slezské muzeum v Katovicích, Nadace Lue Lu / Brut Now v Poznani či sbírky Leszka Macaka z Krakova a Andrzeje Kwasiborského z Płocku.
Zájem o tento typ umění odstartovala v Polsku podobně jako u nás v 70. letech vlna soukromé sběratelské a objevitelské činnosti. Devadesátá léta pak přinesla ve střední a východní Evropě novou společenskou situaci a možnost mezinárodní spolupráce. Právě díky sběratelům se surové umění postupně stává součástí předních světových sbírek a expozic. „Přelomovou událostí bylo zařazení výběru těchto děl a imaginativní tvorby z celého světa do hlavní výstavy 55. Benátského bienále v roce 2013, v níž zazářilo dílo české Anny Zemánkové. V roce 2021 dokonce pařížské muzeum Centre Georges Pompidou vyčlenilo pro art brut ve stálé expozici moderního a současného umění samostatný prostor, kde jsou zastoupeny i české autorky Adéla Ducháčová, Vlasta Kodríková, Slávka Lelková a další,“ vyjmenovává kurátorka Anežka Šimková.
Publikace
Výstavu doprovází první velký vstup tématu na českou půdu, česko-anglická publikace Přístavy neklidu. Art brut v Polsku s bohatým obrazovým doprovodem i odbornými studiemi. Autorky výstavy – Šárka Belšíková a Anežka Šimková – mapují historii tohoto umění v polském prostředí. Polská teoretička Grażyna Borowik přispívá k poznání aktivit center spojených s psychiatrickou péčí, Małgorzata Szaefer se zabývá současným postavením tohoto fenoménu v Polsku. Barbora Kundračíková píše o autentičnosti umění ve vztahu k art brut. Radosław Łabarzewski mapuje polský dokumentární film o tvůrcích surového umění. Kniha o 232 stranách se dvěma sty obrázky, kterou graficky zpracoval Petr Šmalec, zahrnuje také obsáhlý katalog medailonů tvůrců s ukázkami jejich prací. Bonusem je kalendárium upozorňující na významné události art brut v Polsku i ve světě.
Debata Deníku N: Mýty a obavy kolem očkování dětí
Proočkovanost proti základním infekčním nemocem je v prvním roce života dětí dobrá. Dosahuje až 96 procent, záleží ale na regionech. V některých částech Česka je výrazně podprůměrná. Proč?
Zveme vás v úterý 30. dubna od 17 hodin na debatu v Knihovně Václava Havla, kde bude redaktorka Deníku N Iva Bezděková mluvit s odborníky o tom, proti jakým nemocem jsou dnes děti díky vakcínám nejlépe chráněné a u jakých onemocnění a v jakých věkových skupinách má naopak očkování v Česku mezery. V diskusi se zaměří i na to, vůči jakým vakcínám mají dnes rodiče největší nedůvěru a jak to pediatři ve svých ordinacích řeší.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
