Generace Z plýtvá potravinami nejčastěji. Vědci řeší, co s tím

Češi v rámci EU patří mezi ty, co potravinami plýtvají nejméně. Nejvíce jídla vyhazuje generace Z, jak se obecně říká dětem nového tisíciletí narozeným v letech 1996 až 2009. Právě na tuto generaci, která bude předávat vzorce chování dalším, se zaměří výzkum odborníků z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

„Téměř 80 procent Čechů neplýtvá potravinami vůbec nebo plýtvá pouze do pěti procent. Není ale jasné, jak dlouho si tento výsledek udrží. Generace Z však plýtvá potravinami nejvíce a my se snažíme nalézt způsob, jak to změnit,“ vysvětlila vedoucí projektu Lucie Veselá.

„Tyto údaje vycházejí z našeho dotazníkového šetření, kde lidé udávali odhadované množství plýtvání. Mladá generace se sice nijak výrazně neliší od kategorie 30-49 let, ale přece jen plýtvá o něco více. Pokud se podíváme na 65 let a výše, tak ti opravdu plýtvají nejméně,“ doplnila Veselá pro Novinky s tím, že na základě těchto zjištění se brněnští odborníci rozhodli oslovit generaci Z a zjistit reálná data.

Statisticky významný rozdíl je mezi skupinou respondentů dotazníku ve věku 18-29 let a skupinou 65 let a výše. Co se týká množství vyhozených potravin za týden, uvádí dotazník následující: zatímco v domácnostech mladých lidí ve věkové kategorii 18-29 let i v domácnostech lidí ve věku 30-49 let je nejčastější odpovědí do 0,5 kg potravin za týden, v domácnostech seniorů je nejčastější odpovědí méně než 50 g. Navíc v kategorii seniorů nikdo neoznačil možnosti nad 0,5 kg vyhozených potravin za týden, zato zhruba čtvrtina mladých lidí ve věku 18-29 let vyhazuje za týden více než 0,5 kg potravin.

Výzkumnice nicméně doplnila, že na druhou stranu mají mladí lidé o relevantní informace zájem a plýtvání chtějí omezit.

I proto se při výzkumu tým zaměří především na popelnice, kontejnery a odpadkové koše u vysokoškolských kolejí, kde odpad prakticky nikdo jiný nevyhazuje.

„U generace Z jsou velice významné sociální interakce, kde si spotřebitel hledá svůj sociální status a bude ve větší míře ovlivněn prostředím, ze kterého vychází, i tím, do jaké společenské skupiny aspiruje. Například vliv influencerů tak může mít větší dopad, než je tomu u starších generací. Je zřejmé, že k hlubšímu pochopení plýtvání potravinami u generace Z bude nutné využít multioborový přístup, který bude kombinovat více výzkumných metod,“ řekla Veselá.

V průběhu prvního roku proběhne rozbor potravinového odpadu na kolejích v deseti různých městech.

Studenti si nebudou vědomi toho, že odpad z jejich produkce vstupuje do výzkumu. Svážet ho bude odpadový vůz vždy zároveň za celou vybranou kolej. Mimo to výzkumnice provedou šetření o množství odpadu v domácnostech, ze kterých mladí lidé jsou. Jde o takzvaná deníková šetření, kdy objektivnost a pravidelnost vyplňovaných údajů má podpořit finanční odměna pro respondenty. Výzkumy proběhnou naprosto anonymně.

„Na základě této první fáze experimentu bude možné konstatovat, jaké je reálné množství vyplýtvaných potravin generací Z v domácnostech a na kolejích, a bude také odhalena přesná struktura odpadu. Dále bude možné vyhodnotit, jakými kategoriemi se plýtvá nejvíce, a to i v závislosti na ročním období a lokalitě,“ uvedly řešitelky projektu Lea Kubíčková a Veronika Antošová.

Ve druhém roce letos zahájeného projektu bude spuštěna komunikační kampaň a současně proběhne další měření, které odhalí okamžitý dopad komunikační kampaně na chování spotřebitele a jeho vnímání problematiky. V posledním třetím roce intervence skončí a bude sledován jejich dlouhodobý efekt.