Praha - Pro zlepšení vzdělávání v ČR by jednotnou přijímací zkoušku na střední školy měli žáci základních škol skládat ještě před podáváním přihlášek. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd (IDEA). Testy by podle jejích autorů měli skládat všichni školáci, nikoliv jako dosud pouze uchazeči o maturitní obory. Počet přihlášek by měl být vyšší než tři. Vědci míní, že by se tak mohlo zamezit velkému strategizování uchazečů při výběru školy a mohli by se snáze najít nadaní žáci ze znevýhodněných rodin.
Příští rok se má kritizované přijímací řízení na střední školy změnit. Připravená novela školského zákona počítá s elektronickým podáváním přihlášek a zvýšením jejich počtu ze dvou na tři. Uchazeči o studium by měli v přihlášce nově určit pořadí oborů nebo škol podle toho, kde by chtěli studovat nejvíc.
Autoři studie uvádějí, že prioritní řazení škol by mělo minimalizovat chaotické období druhého kola, kdy se žáci nezapsaní v kole prvním hlásí na uvolněná místa. "Dosud však není známá přesná podoba párovacího mechanismu, ani mu v debatě o změnách přijímacího řízení nebyla věnována pozornost," upozornili.
Výrazným problémem českého vzdělávaní je podle nich vysoká závislost dosaženého vzdělání žáků na socioekonomickém statusu rodiny a vzdělání rodičů. "Některé aspekty přijímacího řízení mohou tuto nerovnost dále prohlubovat," míní autor studie Tomáš Protivínský.
Tomu by podle něj mohlo zabránit předřazení přijímací zkoušky na střední školy před podávání přihlášek na školy i to, že by testy skládali zájemci o maturitní i nematuritní obory. Nyní jednotné zkoušky, které centrálně zadává a organizuje Cermat, skládají pouze uchazeči, kteří se hlásí na obory s maturitou. Žáci se nejprve hlásí na školy a až poté dělají přijímací zkoušky.
Správné volbě vzdělávací dráhy ve stávajícím systému brání podle vědců mimo jiné to, že žáci nemají spolehlivé informace o jednotlivých školách ani o vlastních schopnostech. O výběru školy pro své děti tak mnohdy rozhodují rodiče. Žáci, v jejichž rodinách nemá vzdělávání podporu, tak mnohdy přes svůj talent nepokračují ve vzdělávání, nebo studují ve školách, kde se jejich potenciál dostatečně nerozvíjí.
Protivínský rovněž upozornil, že nynější podoba přihlašování na střední školy poskytuje zkreslené informace o poptávce po nabízených oborech ze strany žáků a jejich rodičů. Dosavadní systém zkoušek podle vědců nutí uchazeče ke strategické volbě. "Důsledkem této situace je nedostatečná informovanost na straně zřizovatelů i centrální koordinační autority ministerstva školství," uvedl Protivínský.
Pro snížení nerovností ve vzdělávání studie také doporučuje, aby školáci mohli na přihlášce uvést výrazně více škol než doposud. "Nízké maximum počtu přihlášek vždy vede k určité míře strategizování," uvádí studie. Ve světě je podle dokumentu běžná možnost hlásit se na vyšší počet škol, někde maximální počet škol na přihlášce ani není omezený.
