InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Pondělní zastavení s pohádkami tisíce a jedné noci

    pondělí 13.5 16:00 - Strakonice, Šmidingerova knihovna Za Parkem

  • Absolventský koncert

    pondělí 13.5 17:00 - ZUŠ - hrad, Strakonice

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Táborsko  > 

Ceny Edvarda Beneše předávali v pátek v památníku prezidenta v Sezimově Ústí

Autor: Eva Výborná

    Autor: Eva Výborná

20.10.2023 21:51

SEZIMOVO ÚSTÍ – Autoři nejlepších bakalářských a diplomových prací z oborů historie 20. století a sociologie převzali v pátek 20. října ocenění v památníku prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Zastupitelé města rozhodli už v roce 1996 o každoročním vyhlášení soutěže o Cenu Edvarda Beneše. Letošní ročník už byl 28. v řadě. „Přeji, aby tato soutěž dosáhla minimálně na 82. ročník,“ řekl zastupitel Josef Králík, který slavnostní předávání ceny moderoval. Diplom a květinu předávali garanti obou tematických okruhů spolu se starostou Sezimova Ústí Martinem Doležalem. Ceny jsou spojeny s finanční odměnou.

zobrazit všechny fotky

Za oblast historie 20. století předávala ceny Jana Čechurová z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a za sociologii Jiří Buriánek z katedry sociologie Univerzity Karlovy. Slavnost doprovodily svým zpěvem pod vedením sbormistryně Jarmily Hlubinkové zpěvačky z Nokturneta ze Sezimova Ústí.

„Studenti zpracovávají různé náměty. Třeba sociologie je velmi široký obor, který se prolíná výukou mnoha fakult. Tam mají studenti podle mého názoru větší tvůrčí volnost. V oblasti historie musí studenti pracovat s prameny a dohledávat fakta. Těžko vybrat jednu z prací z obou okruhů. Každý rok mne osloví něco jiného. Myslím, že letos mě zaujalo asi nejvíce téma poválečného soudu s příslušníky SS. Třeba bych si tu práci rád přečetl. U technických studijních oborů bývá pro studenty více soutěží, mají více příležitostí svou práci uplatnit. U humanitních oborů ta šance není tak velká, protože soutěží není tolik. Soutěží o Cenu Edvarda Beneše, která je přímo spojena s osobností našeho druhého prezidenta, dáváme studentům příležitost představit své práce. Je to pro ně výzva i povzbuzení. Podobně to vyjádřil i pan docent Buriánek. Jsem rád, že studentům humanitních oborů tuto možnost můžeme poskytovat," uvedl starosta Sezimova Ústí Martin Doležal.

Téma poválečného soudu s příslušníky SS zpracovala ve své bakalářské práci Zuzana Cilerová z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Za soutěžní práci: Mimořádný lidový soud v Mostě v tzv. prvním retribučním období. Případy příslušníků SS jí byla udělena Cena Edvarda Beneše třetího stupně. „Od začátku jsem toto téma nezamýšlela. Chodila jsem na historický seminář. Mohli jsme si vybrat z několika témat, jedním z nich byla otázka retribuce. Retribuce je souzení válečných zločinců po druhé světové válce. Paní doktorka, která seminář vedla, mě vybídla, abych v tématu pokračovala dál. Původně jsem zvažovala pro bakalářskou práci téma ze starších dějin. Zvolené téma bylo nakonec náročnější, než se na první pohled původně zdálo. Například bylo potřeba zorientovat se v problematice SS," uvedla Zuzana Cilerová.

Z Tábora pochází Veronika Koubová, která vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Za soutěžní diplomovou práci: Intermezzo v biskupské službě Štěpána Trochty v letech 1950 – 1968: Vracím se k vám jí byla udělena Cena Edvarda Beneše druhého stupně. „Chtěla jsem postavu biskupa Štěpána Trochty zobrazit v celé šíři člověka. Nevnímat pouze jeho kladné stránky, jak se někdy možná děje v katolickém zpracování, ale všímat si i některých slabých lidských stránek," uvedla Veronika Koubová.

V oblasti Historie 20. století získal Cena Edvarda Beneše prvního stupně Jan Moravec z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za soutěžní diplomovou práci: Italští uprchlíci na Velkomeziříčsku za první světové války. Jan Moravec si pro svou diplomovou práci zvolil velice aktuální téma válečných uprchlíků - italských uprchlíků z Jižního Tyrolska, kteří se přemístili a usadili v okrese Velké Meziříčí v době první světové války, konkrétně roku 1915, kdy vypukla válka mezi Rakousko-Uherskem a Itálií. Jejich počet byl přibližně 1 300 osob. Žili zde až do roku 1919, kdy se vrátili domů. Jejich domov se mezitím ocitl v Itálii. „V některých jiných oblastech naší země se dodnes udržují vztahy mezi potomky Italů a potomky jejich ubytovatelů v tehdejším Československu. Ve Velkém Meziřící historie italských uprchlíků příliš v povědomí není. Ke změně by mohla přispět i moje práce," uvedl Jan Moravec.

Čestné uznání v oblasti historie získal Jakub Racek z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity za soutěžní práci: Ke každému z vás osobně se obracím. Život P. Josefa Čupra SJ (1934 – 2019). Jakub Racek ve své bakalářské práci přiblížil život a dílo jednoho z obnovitelů české jezuitské provincie a následně provinciála řádu Josefa Čupra. Zaměřil se na jeho činnost v exilu, do něhož odešel jako stavební inženýr roku 1966, vystudoval teologii a byl vysvěcen na kněze. „Život Josefa Čupra jsem si vybral jako téma, protože je to můj příbuzný a měl jsem přístup k části jeho korespondence. Probádal jsem i další materiály, které s prací souvisely. Co se týče samotných jezuitů, byli to velmi vzdělaní lidé. V současnosti k jejich apoštolátu patří také sociální práce a duchovní péče o věřící," řekl Jakub Racek.

Další čestné uznání v oblasti historie získal Roman Štér z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci: Československý výbor obránců míru a jeho místo v politickém systému Československa v letech 1949 – 1956. Diplomová práce Romana Štéra je věnována jedné z organizací, která sloužila záměrům vládnutí KSČ po Únoru 1948. I pro režimy nesvobody je typická snaha nejen uplatňovat perzekuci, ale také veřejnost organizovat a hodnotově orientovat, tím pak v důsledku utvářet její loajalitu a získávat společnost pro vlastní cíle a záměry.

V oblasti Sociologie cenu prvního stupně získala Jana Spurná z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, za soutěžní práci: Typy plýtvání potravinami v českých domácnostech.

Cenu druhého stupně získala Barbora Procházková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze za soutěžní práci: Zvládání pandemie Covid-19 u akademických pracovnic-matek.

Cenu třetího stupně získal Jan Pácl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity za soutěžní práci: Bytí virtuálním studentem: Mediovaná realita distanční výuky.

Čestné uznání v oblasti Sociologie získala Martina Veletová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za soutěžní práci: Život a práce v domově pro seniory. Kvalitativní případová studie.

Do soutěže o Cenu Edvarda Beneše bylo v letošním roce přihlášeno třináct prací z tématu Historie 20. století a osm prací z tématu Sociologie.

Po předání cen šli účastníci setkání položit věnce ke hrobu prezidenta Edvarda Beneše. Zájemci si prohlédli vilu Hany a Edvarda Benešových, která je postavena ve francouzském stylu. Jak řekla jedna z průvodkyň, prezident Edvard Beneš chtěl být mostem mezi Západem a Východem.

Autor: Eva Výborná

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace