Tuskovo Polsko nemusí být takovým rájem, v jaký doufá Brusel. Postoj Varšavy se může hodně změnit

Jestli novou vládu v Polsku nesestaví vítěz voleb, tedy vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), a podaří se to opoziční Občanské platformě (PO) bývalého premiéra a předsedy Evropské rady Donalda Tuska, nemusí to nutně znamenat, že se postoj Varšavy v klíčových otázkách změní tak dramaticky, jak by mohl očekávat Brusel, píše evropský server Euractiv.

Svět ve 20 minutách Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Občanská koalice pod vedením Donalda Tuska má po volbách nejblíže k sestavení vlády

Jestli novou vládu v Polsku nesestaví vítěz voleb, tedy vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), a podaří se to opoziční Občanské platformě (PO) bývalého premiéra a předsedy Evropské rady Donalda Tuska | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Myslí si to polský politolog Sławomir Domaradzki z Varšavské univerzity. Řada evropských metropolí přijala výsledky voleb pozitivně jako možný konec neustálých tahanic Polska s Bruselem. Jenže kouzlo Donalda Tuska nemusí být takové, jak se zdá.

Většina zahraničních médií označila možné sesazení konzervativního Práva a spravedlnosti za předzvěst demokratických změn v polské politice. Zadoufala, že pokud bude vládnout Tuskův kabinet, ukončí konflikt Polska s Evropskou unií a ve většině otázek vrátí zemi do hlavního unijního proudu.

Podle Domaradzkého se ale postoj Varšavy v řadě zásadních otázek nemusí radikálně změnit.

Tusk přinese do Polska radikální změnu. ‚Je potřeba předložit novou vizi,‘ říká bývalý ombudsman

Číst článek

Postoj Polska k migraci

Jedním z takových témat je migrace. Polsko a Maďarsko byly hlavními odpůrci migrační a azylové reformy, kterou navrhla Evropská komise. Právo a spravedlnost odmítlo přijímat žadatele o azyl a nesouhlasilo ani s tím, že by Polsko mělo finančně přispívat k rovnoměrnému rozložení břemene přistěhovalců.

Polská vládní strana v předvolební kampani strašila voliče, že Tusk evropskému nátlaku podlehne, a jestli se ujme moci, vpustí do země tisíce migrantů. Například podle polského europoslance Zdzisława Krasnodębského Občanská platforma kývne na všechny návrhy unijních institucí a schválí i migrační dohodu.

Tuskova strana to však popírá. Její mluvčí Jan Grabiec serveru Euractiv řekl, že Občanská platforma „rozhodně nebude souhlasit s žádným řešením, které by vedlo ke zvýšení počtu migrantů v Polsku“. Podle něj už země přijala milion válečných uprchlíků z Ukrajiny a nikdo by ji neměl nutit, aby otevřela dveře dalšímu velkému počtu přistěhovalců.

Polsko asi změní premiéra, čeká ho nová éra. Předávání moci bude třeskuté, tipuje zpravodajka

Číst článek

Polská politická scéna má na migraci v podstatě jednotný názor a proti relokacím migrantů mezi jednotlivými evropskými státy jsou všechny parlamentní strany, od ultrakonzervativní Konfederace až po levici. Přesto Tusk v posledních měsících překvapil většinu svých opozičních kolegů ostrým tónem v této otázce.

V červenci například zveřejnil video, v němž vládu kritizoval, že do země vpouští tisíce migrantů z islámských zemí, a postavil se i proti relokačnímu programu Evropské unie, který podle něj ohrožuje bezpečnost Polska. Tusk také tvrdil, že vláda Práva a spravedlnosti musí odejít, aby Polsko mohlo „odvrátit bezprostřední hrozbu“ v podobě muslimských přistěhovalců.

Po zveřejnění videa byl obviňován z podněcování rasistické předpojatosti. „Je to pořád Donald Tusk, nebo Donald Trump?“ ptal se poslanec za Levici Maciej Konieczny a označil Tuskovo prohlášení za „šílené“.

Tuskova hospodářská politika

Tusk může Evropskou unii překvapit i svou hospodářskou politikou. Už za jeho působení v čele vlády v letech 2007 až 2014 zkalila jeho odkaz některá nepopulární rozhodnutí. Zvýšil tehdy věk odchodu do důchodu na 67 let, ale Právo a spravedlnost ho hned po nástupu k moci v roce 2015 snížilo na 65 let u mužů a 60 u žen.

V současné předvolební kampani vláda strašila voliče tím, že kdyby Tuska zvolili, věkovou hranici by opět zvýšil a navíc by rozprodal státní podniky zahraničním firmám.

Změní Polská televize provládní propagandu? Víc jednostranná než teď už být nemůže, hodnotí analytik

Číst článek

I když má Tusk velké charisma, obavy z jeho hospodářské politiky existují. Posílilo je prohlášení liberálního ekonoma Bogusława Grabowského, jehož Tusk v roce 2010 jmenoval do ekonomické rady vlády.

Grabowski začátkem letošního roku v jednom rozhovoru vyzval k prodloužení pracovní doby, privatizaci státních energetických společností a přijetí eura. Mluvčí vlády Práva a spravedlnosti Piotr Müller tvrdil, že jestli se Tusk stane premiérem, postaví si před budovu kabinetu ceduli s nápisem „Polsko na prodej“.

Tusk se od prohlášení Grabowského distancoval a řekl, že jde o jeho soukromý názor, který nemá s programem Občanské platformy nic společného. Veřejnost ujistil, že věk odchodu do důchodu by jako premiér nezvýšil.

V této otázce sice vyjádřil své úmysly jasně, ale jeho postoj k privatizaci zůstává nejistý. Jednoznačnou odpověď na prodej státních podniků nezískal ani Euractiv, zdůrazňuje závěrem server.

Gita Zbavitelová, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme