Jízda autem z Prahy do karlovarského hotelu Grandhotelu Pupp zabere přes hodinu a půl, tedy pokud jde vše hladce. Mohla by být výrazně rychlejší, jenže dálnice pořád vede jen zhruba do poloviny trasy. Velká bolest nejzápadnějšího krajského města, která trvá roky. Změna má přijít nejpozději do konce roku 2028.
Už teď je ale cesta z české metropole směrem na západ z pohledu řidiče čím dál optimističtější. Těžká technika a dělníci pracují hlavně na šest a půl kilometru dlouhém úseku u Krupé, který se otevře příští rok v létě.
„V dalších letech se dostaví část Hořovičky–Hořesedly a ještě letos chceme začít stavět úsek mezi Petrohradem a Lubencem. Následně se rozběhne i stavba chybějících úseků na území Karlovarského kraje. Náš cíl je dobudovat dálnici do Karlových Varů v roce 2027, nejpozději v roce 2028,“ řekl na konferenci Lepší Česko magazínu Forbes ministr dopravy Martin Kupka.
„Jezdím do Karlových Varů pět let a vidím, že dálnice se staví. Ten progres je neskutečný a díky bohu za to,“ dodal další z řečníků, šéf Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz. Jenže jen dálnice Karlovým Varům, z velké části závislým na turistickém ruchu spojeným s lázeňským byznysem, nestačí.
„Karlovy Vary v období první republiky zažívaly zlatou éru, ke které se všichni vracejí, všechno tady fungovalo, všechno tady žilo. Když se na to podívám z pohledu toho, kde jsme nyní, všechna infrastruktura, která tady byla, tak je tu i nyní. Jsme ale odříznutí od dopravní infrastruktury,“ upozornil Krausz.
Na mysli přitom neměl ani tak tu silniční, která v rámci možností dostačuje jak ve směru z českého vnitrozemí, tak z Německa. Ta totiž karlovarským hotelům dovoluje cílit jen na klientelu, která má dojezd autem nanejvýš čtyři hodiny. „A to je všechno,“ připustil Krausz.
Město tak podle něj potřebuje plně funkční mezinárodní letiště. „Máme tu letiště, které má vybudovanou dokonalou infrastrukturu a jediné, co potřebuje, je doinvestovat do prodloužení a rozšíření dráhy. To je velmi zásadní projekt, který kdyby se uskutečnil, můžeme cílit na západní trhy. Teď jsme zabrždění,“ sdělil publiku Krausz.
Šéf Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz | Foto Martin Svoboda
Karlovarské letiště s roční kapacitou až milion cestujících totiž naráží na fakt, že jeho dráha je dlouhá jen 2150 metrů, což je málo k tomu, aby na něm mohly přistávat stroje především nízkonákladových leteckých společností, o které by kraj stál nejvíc.
Nejčastěji padají názvy aerolinek jako Ryanair, EasyJet či Wizz Air. Karlovarský Hejtman Petr Kulhánek příležitost vidí i u letů z Blízkého východu, pro který je lázeňské město turisticky atraktivní.
Náklady na mírné rozšíření a především prodloužení na délku dva a půl kilometru se ale odhadují až na miliardu a půl. Jenže tolik peněz krajský úřad, coby vlastník letiště, k dispozici nemá, a proto spoléhá na pomoc státu.
Pokud by se svou žádostí uspěl, mohl by podle vedení krajského úřadu s úpravami plochy začít už příští rok. Letadla by pak na ní mohla začít přistávat nejpozději do roku 2026.
S čím se v případě Karlových Varů naopak příliš počítat nedá, je jejich napojení na vysokorychlostní železniční síť, jejíž výstavbu stát plánuje spustit za dva roky. „Je jasné, že se do všech koutů Česka nepodaří dovést vysokorychlostní železnici, na to nikdy nebudeme mít dost peněz,“ připustil na konferenci Forbesu ministr Kupka.
Ministr dopravy Martin Kupka | Foto Martin Svoboda
Stát ale podle něj musí zajistit, aby vysokorychlostní tratě i tak dokázaly zrychlit spojení mezi Prahou a Karlovými Vary. Sloužit k tomu má plánovaný železniční koridor směrem na Most. „Díky němu se dojezdová doba vlakem mezi Prahou a Karlovými Vary do roku 2040 zkrátí oproti současnosti o hodinu,“ uvedl Kupka.
Proč až za tak dlouhou dobu? Na to v sálu Císařských lázní odpovídal Jan Brázda, partner poradenské společnosti PwC a odborník na veřejný sektor a financování infrastruktury.
„Na rozdíl například od Číny tady máme demokracii, takže povolovací procesy jsou tady pomalejší. Na druhou stranu ve Francii postavili 800 kilometrů nových tratí za osm let,“ odpověděl na otázku šéfredaktora Forbes.cz Zdravka Krstanova.
Brázda zároveň upozornil, že stát na plánovanou stavbu soustavy vysokorychlostní tratě, jejichž první část má být hotová už v roce 2030, nebude mít dost peněz.
„Bude to stát tisíc miliard. A je důležité vědět, že už nám na to nikdo nedá. Evropská unie zaplatí část, část půjde ze státního rozpočtu, ale celkově bude nutné mobilizovat privátní kapitál a financování formou PPP. Jinak se takové projekty nezaplatí,“ varoval.
