Článek
I když mohu sledovat jakékoliv periodikum nebo internetové zpravodajství, nevyhnu se množství článků o válce na Ukrajině a nyní také pro změnu o Blízkém východě, kde se to mlátí hlava nehlava.
Ale proč? Proč má někdo neustálou potřebu přepadat jeden druhého, proč nesedí doma na zadku, ve své zemi a nesnaží se získat víc svou hlavou, svými schopnostmi, svou prací, svou pílí?
Proč jsou na světě války? Je to otázka přežití? Je to boj o holý život, o vodu, jídlo?
Ne.
Jsou to, dle mého názoru, jen a jen komplexy.
Novodobé války nejsou nic jiného než souboj eg a komplexů.
Já, jako osoba mateřská, pečující o dva tvory, jimž jsem dala život, si neumím představit, že bych z pozice nějakého vedoucího státníka rozhodla o tom, že napadnu cizí stát a prostě tam budu vraždit obyčejné lidi. Mohli by být jinak věřící - židé, muslimové či třeba fialoví s bílými puntíky, ale proč bych to dělala? Abych si něco dokázala? Mám snad právo dělat ze sebe něco víc, než jsou oni? Mám právo jim brát život?
Hitler, Putin, ententýk z Hamásu jsou jen a jen zakomplexovaní fanatici, kteří mají osobní problém sami se sebou. Komplexy, že nejsou nic, že jsou jen prdy ve vesmíru, co nic neznamenají.
Malé děti se uchylují k násilí hlavně kvůli tomu, že mají nějaký problém, nějakou frustraci, kterou si tímto způsobem vybíjejí. Je tomu jinak u dospělých? Nemyslím si.
Rusko na Ukrajině
Proč Rusko napadlo Ukrajinu? V celosvětovém měřítku je Rusko země s upadajícím vlivem, která je velmi, ale velmi zakomplexovaná. Touží být někdo. Touží hrát velkou hru, chce, aby všichni omdlévali, když se některý ruský státník rozhodne navštívit zahraničí.
Kdyby Rusko nenapadlo Ukrajinu, neštěkl by po Rusku ani pes. Putin by byl celému světu ukraden. Ať si tam dělají, co chtějí, ale ať se nevnucují do života jiných.
Dnes se odehrává v podstatě ruský splněný sen. Už přes rok a půl se o Rusku píše každý den. Každý den vyjdou tisíce článků ukazující jejich velkou „sílu“, jejich „udatnost“.
Nebo snad ne?
Izrael
Musím přiznat, že veškerému kontextu ohledně Izraele nerozumím. Je to takový jiný svět, který jsem neměla možnost navštívit a upřímně mě tato oblast ani moc neláká.
Ale něco tuším. Tuším, že tato oblast je plná velkého množství zakomplexovaných lidí. Je to oblast, kde byl uměle vytvořen stát, aniž by byla dořešena otázka soužití dvou skupin obyvatel s velmi odlišným náboženstvím. Největší problém tkví podle mě v tom, že tu chybí tolerance, spolupráce a pochopení těch druhých. Proč by nemohli v míru a v pohodě žít lidé různého vyznání?
Pokud se budou lidé tolerovat, spolupracovat a pochopí problémy a starosti těch druhých, které nejsou tak zcela odlišné, tak mohou úplně na pohodu žít vedle sebe. Základ je nevnucovat svou představu světa sousedům, ale hledat věci, které jsou pro všechny společné. A společné je především to, že jsou to také lidé. Mají jednu hlavu, ruce, nohy, zadek, chodí na velkou a malou, mají děti a žijí na Zemi… a to není málo.
Co říci závěrem?
Současné války vedou jen zakomplexovaní soběčtí opičáci nevážící si života obyčejných lidí. Vážící si jen a jen své zadnice na zlatém záchodě.
Hauk.
upozornění: celý článek se nese v duchu mých představ a výmyslů, pokud s tím někdo nesouhlasí, má na to úplné právo
