Článek
Tohle si důchodci nezaslouží
Jsem vděčná za vskutku zajímavý názor autorky, která je velmi pravděpodobně mladší ročník než já.
S názorem, který se snažím respektovat, ovšem absolutně nesouzním a abych řekla pravdu, jeho čtení mě zvedlo ze židle. Tímto článkem bych na něj ráda krátce zareagovala.
Oceňuji, že článek autorky dokresluje, jak někteří jedinci přemýšlí a že mezi částí populace chybí úcta a pokora.
Důchodci spořili a k tomu mysleli na děti
Předávám pouze svou zkušenost z rodiny a okolí, ale je jasné, že všude to funguje jinak. Moje babička i mí rodiče byli spořiví, skromní a často si utrhovali od huby, aby jejich děti nestrádaly ani v dospělosti. Co na tom, že část nemalých úspor požrala inflace? Také asi není vždy zcela správné, myslíme-li víc na ostatní, ale na svůj úkor.
Zde se s autorkou původního článku rozcházíme. Současní důchodci prý peníze, které vydělali, okamžitě rozfofrovali, teď se diví a jen natahují ruce. Prý musíme pořád poslouchat stížnosti na nízké důchody a navíc, my mladí jsme ti, kteří jim na důchody vydělávají.
Taky budeme jednou staří
Kam se vytratila úcta? Opravdu budeme předhazovat důchodcům, že oni to měli jednodušší než dnešní generace? Že šli do důchodu už po padesátce, kdežto my s důchodem ani nepočítáme?
Říká se, že bychom se měli chovat tak, jak chceme, aby se k nám chovali druzí. Nechtěla bych, aby mnou ve stáří bylo opovrhováno. Kopnout si do zranitelné skupiny lidí je snadné a kdo chce, terč si zkrátka najde.
Každá doba nese svá pozitiva a negativa a na tom nic nezměníme. Myslím si, že důchodci nejsou takoví, jak je autorka vykreslila ve svém článku, ale neberu jí její pohled na věc a zkušenost.
Každopádně by neškodila alespoň špetka úcty ke stáří, empatie a pokora. S důchodci si nemáme co závidět. Pojďme se k sobě chovat slušně a na světě nám bude lépe.
