Jak se vyvíjel přístup k nahotě od antiky až po dnešní dny? Jan Bažant: Božská nahota
Božská nahota je titul knihy, který by mohl vzbudit nejrůznější představy. Když však upřesníme podtitul – Sochy Venuše od počátku do dneška –, je jasné, že půjde především o umění. Nenechme se však mýlit ani v tomto případě. I umění je provázáno s náboženstvím, politikou, ale třeba i pornografií, nehledě na úvahy o roli nahoty či kýče ve společnosti i kultuře. Květnaté téma si tak pro svou knihu zvolil Jan Bažant.
Kniha Jana Bažanta, který je profesorem klasické archeologie a přednáší i dějiny umění, se zabývá jedním jediným uměleckým objektem. Ten se v různých podobách prolíná naší historií po tři tisíciletí.
První socha Venuše pochází z 8. století před Kristem. Její jméno je ovšem Afrodité, protože tak oné bohyni říkali Řekové. Sumerové ji nazývali Ianna, Féničané Aštarte, Akkaďané Ištar. Fascinující na této postavě je, že je to napůl žena, v celé své nahé kráse, a napůl bohyně. V různých obdobích se kladl důraz na jednu či druhou její podstatu.
Využitá i zneužitá bohyně
Jan Bažant o Venuších napsal skoro 400stránkovou knihu, v níž najdeme i mnohé okolnosti dotýkající se naší dnešní kulturní situace. Venuše se totiž často objevuje i v reklamách.
Čtěte také
„Nejčastěji se sochy Venuše objevují v reklamách na parfémy, na nichž obraz i text zdůrazňují, že parfému stejně jako Venuši nikdo neodolá a žena si tímto způsobem připoutá muže navždy. Často se také objevují v reklamách na dámské spodní prádlo, ale pomocí sex-appealu antických soch Venuše začalo být prodáváno cokoli od součástí výbavy domácnosti a oblečení až po nejrůznější služby a auta. Auto Lincoln je představeno jako stejně dokonalé mistrovské dílo. Fragmentární stav Venuše Mélské umožňuje zdůraznit, že propagovanému výrobku naopak nic nechybí nebo že k použití nového typu telefonu nejsou potřeba ruce.“
Nejen obdivovaná, využívaná, ale i zatracovaná byla v minulosti sochařská zobrazování Venuší. Svou roly hrály nejen v umění, ale i v politice či ženském emancipačním hnutí.
Kde všude na Venuše narazíme, o tom se dozvíte jednak v knize Božská nahota a také v pořadu Ex libris, kde úryvky z ní vybral a okomentoval Lukáš Hurník.
Související
-
Náš „nejčeštější“ skladatel Bedřich Smetana psal své studentské deníky německy
Na tuto knihu si čtenáři počkali téměř půl druhého století. Teprve nyní totiž vycházejí studentské deníky skladatele Bedřicha Smetany z let 1840 až 1847.
-
Zbožňoval jej hudební svět včetně Mozarta. Čím život „božského Čecha“ Myslivečka fascinuje dodnes?
O Josefu Myslivečkovi se v poslední době hovoří v souvislosti s historickým filmem Il Boemo. Vyšla k němu i stejnojmenná kniha.
-
Elena Ferrante hledá v eseji Dantovo žebro formu svého psaní
Eseje bestsellerové italské spisovatelky Eleny Ferrante se tentokrát dotýkají samotného Danta Alighieriho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
