„… všechno vím, všechno znám“
… hlásí Vašek Neckář jako princ Václav, než pod ním praskne suchá větev vrby a on spadne do rybníka. Ta vrba stála nad jezírkem u Bojnického zámku na Slovensku, scéna, kdy spadne do rybníka se natáčela v kouzelné zahradě „… kde hedvábná je tráva“ u Zámku Blatná v jižních Čechách. Vylézá z něho v Bojnicích, kam ho vrátí filmový střih, v sídle krále Dobromysla a jeho dcery princezny Heleny, kde proradní rádcové kuli své pikle. Tyto dva pohádkové zámky si vybral pro své natáčení „pohádkový“ režisér Bořivoj Zeman (1912-1991).
Pokud jde o obsazení rolí prince a princezny pan režisér nepotřeboval konkurz, od počátku měl jasno: Vašek Neckář a Helenka Vondráčková, kteří v té době spolu hráli v divadle Rokoko. Dokonce jim pro film ponechal vlastní jména, aby působili přirozeně, ač ve filmu zazněla jen jednou, pokud si vzpomínáte.
„Znám jednu starou zahradu, kde hedvábná je tráva...“
Nevesele…
V souvislosti se jmény herců a obsazením rolí je tu ta zmíněná smutná zpráva. Uprostřed pohodového natáčení zemřel zcela nečekaně v pouhých 55 letech na selhání srdce představitel krále Dobromysla, oblíbený a vtipný Rudolf Deyl ml. (1912-1967), kterému krátce před tím lékaři diagnostikovali rakovinu. Je nasnadě, že celý štáb i herce to nesmírně zasáhlo. Údajně někteří i uvažovali, že s natáčením skončí, stejně jako tvůrci. Nakonec se rozhodli scény s ním přetočit a jeho roli přeobsadit. I to mělo své úskalí, protože herci, jak se ví (alespoň ti ze starší generace), jsou pověrčiví. Roli z obavy, že by jim to přineslo smůlu odmítnul Ladislav Pešek i Josef Beyvl. S velkou nevolí ji vzal Bohouš Záhorský a film za něho dohrál.
Rudolf Deyl ml., kterého zastihla smrt během natáčení
To však nebyly jediné „šíleně smutné“ trable, které pohádku provázely. Krátce po její premiéře v červnu 1968 přijely do Československa tanky, a 21. srpen měl dopad i na muzikálovou pohádku. Hudbu a písničky totiž složil nesmírně talentovaný 18letý Jan Hammer ml. (*1948) z hudební rodiny, který po vpádu „spřátelených“ vojsk emigroval do Spojených států. A nastal tak nastal další problém, tentokrát politický. Film mohl skončit v trezoru, naštěstí se našlo řešení. Jméno hudebníka Hammera zmizelo z titulků, a tak tehdejší divák neměl tušení, kdo do notové osnovy zapsal nádherné melodie nestárnoucích písní.
A ještě tu máme „pikle“. Ani písnička Kujme pikle, kterou zpívali rádcové X a Y v podání Josefa Kemra (1922-1995) a Darka Vostřela (1929-1992) nebyla tehdejším politikům vhod. Když se krátce po událostech osmašedesátého dostal Vostřel na černou listinu, byla i s několika dalšími scénami z filmu vystřižená. A tak existují dvě verze této filmové pohádky.
Na následujícím videu můžete zavzpomínat na Kujme pikle:
Vesele…
Pro mladičkou Vondráčkovou to byl první film, a jak vzpomíná, splnila si v něm svůj holčičí sen stát se princeznou, na kterou si jako dítě často hrála. Na natáčení v přátelském ovzduší vzpomíná ráda, hlavně na Stelu Zázvorkovou, která se o ni starala jako chůva i mimo kamery, a laskavého filmového tatínka Bohouše Záhorského. Z pana Marvana měla trochu strach. Ten si rád dobíral Neckáře. Oba vyprávějí, jak jednou nachytal Vaška, jak si v šatně zkouší jeho královskou korunu a prý mu z legrace vyhuboval. Ten se polekal a utekl, protože to vzal vážně. Vašek také s úsměvem vzpomíná, že rád jezdil na koni, ale režisér ho posadil na krávu.
Někteří herci už mezi námi nejsou, jiní zestárli, ale Šíleně smutná princezna je stále mladá, stejně jako již zmínění písničky.
Zdroje: zeny.iprima.cz, nasregion.cz, www.super.cz, www.lifee.cz
