Když Pavel Mareček projíždí českou krajinou, nemůže si pomoct – pozoruje a počítá komíny. Přemýšlí, který by mohl být dalším adeptem pro zpětné získávání tepla.
„Komín se přeruší, dá se tam bypass, tedy jakási výhybka. Poté se tam vloží tepelný výměník, který odebírá teplo ze spalin, a následně nainstalujeme spalinový ventilátor,“ popisuje systém zpětného získávání Mareček, který je předsedou správní rady společnosti Almeva East Europe, švýcarsko-české firmy se sídlem v jihomoravských Želešicích.
Emise odnášejí velké množství tepelné energie, která by se dala ještě využít. Systém proto zachycuje zbytkové teplo ze spalin, páry nebo procesního vzduchu a ohřívá jimi kapalinu. Zařízení je tak schopno navrátit do oběhu až 95 procent odpadního tepla ze spalinového systému.Takto získanou energii mohou podniky znovu využít na ohřev vody nebo vytápění budovy.
Zařízení navíc nijak neomezuje výrobu. „Bypass rozdělí komín na dvě části. Vsadí se do něj klapka, která spaliny oddělí, a když je třeba udělat servis nebo je nějaký výpadek, tak se spaliny odvádějí do ovzduší, jak tomu bylo před instalací. Sice v ten moment nevzniká teplo, ale výrobu to neovlivní,“ vysvětluje Pavel Ulrich, obchodní ředitel firmy.
Chce to minimálně 120 stupňů
Technologie se však nedá použít pro jakoukoliv výrobnu. „Aby to bylo výhodné, potřebujeme mít teplotu spalin nad 120 stupňů Celsia, pak z toho jsme schopni získat energii. Když je teplota pod sto stupňů, tak tam příliš mnoho zbytkové energie není,“ dodává Ulrich.
Při pečení chleba z komínu trvale uniká 150 až 200 stupňů Celsia. „A my je umíme vzít skoro do mrtě a použít například na ohřívání vody, která se následně může použít na výrobu těsta,“ popisuje Pavel Mareček.
Almeva bude příští rok systém instalovat mimo jiné v pobočce obchodního řetězce, který má vlastní pekárnu a také výrobnu masných produktů. „Denně potřebují patnáct tisíc litrů horké vody a my jim ji připravíme z tepla, které dneska vypouštějí do ovzduší,“ říká. Zpětné získávání tepla se může hodit třeba i zinkovnám. „Sloup vysokého napětí se musí nejdříve umýt a odmastit. Voda na to používaná má kolem 45 stupňů Celsia. A vany na vodu mohou být vyhřívané právě znovuzískaným odpadním teplem,“ dodává Mareček.
Zápach z brněnské slévárny se zmírnil, finální řešení se ale stále jen testuje |
Zpětné získávání tepla lze využít ve strojírenství, v potravinářství i v automobilovém průmyslu. Všude tam, kde fungují kotle, pece, turbíny, motory, kogenerační jednotky či sušičky.
Samotné zařízení váží několik stovek kilogramů. Dá se aplikovat na komíny o průměru od patnácti centimetrů do jednoho metru a na trh s ním přišla před sedmi lety dánská firma Exodraft. Západní Evropa má v jeho využívání náskok. Podle Marečka systém pouze v Německu používá přes dvě stě pekáren. Almeva systém zpětného získávání tepla instalovala v sedmi projektech v Litvě, dva byly dokončeny na Slovensku, jeden v bulharské Sofii a dva v Polsku. V Čechách je před podpisem jedna lakovna a zinkovna. Systém začal budit pozornost s nárůstem cen energií.
„Když jsme jej nabízeli před čtyřmi lety, doba návratnosti byla při tehdejších cenách elektřiny pět až šest let a firmám se do toho moc nechtělo. Manažeři tehdy spíše usilovali o co nejlepší smlouvy s dodavateli energií,“ vysvětluje. Podle něj může být dnes investice do této technologie do dvou až čtyř let zpátky. Jak dodává, další bonus je ekologický. Úspory v množství vypouštěných emisí oxidu uhličitého jsou totiž citelné. „Teplo jsme schopni vracet zhruba od 60 kilowattů. Systém není pouze pro velké fabriky. Pro malou pekárnu může jít o investici ve výši přibližně 750 tisíc korun. Pokud by šlo o lakovnu ve Škodovce, tak náklady budou násobně vyšší,“ upřesňuje Mareček.
Příslib v komunitní energetice
V Polsku firma momentálně dokončuje projekt, kdy majitel pekárny využije znovuzískané teplo pro topení svého penzionu v sousedství. V Dánsku se systém zpětného získávání tepla běžně využívá i v komunitní energetice. Díky jedné malé továrně se dá totiž vytápět několik okolních domů. „Dovedeme si podobné řešení představit i u nás, kdy jedna čistá zinkovna může vytápět část obce,“ říká Mareček. Jak však dodává, na podobnou variantu není Česko prozatím připraveno.
„Systém může snížit množství vypouštěného CO2, dokážeme dát firmě spoustu litrů teplé vody, ale když ji nemá jak využít ve výrobním procesu, tak je to problém,“ potvrzuje Ulrich.Podle něj by „zadarmo“ vyrobenou teplou vodu mohli využívat lidé žijící poblíž výrobny. Patřičný zákon o komunitní energetice nicméně zatím nezačal platit, takže komunitní šíření energie v Česku tak momentálně není možné.
Úspora sdílením. Stát se součástí komunitní energetiky bude výhoda |
„Využívání zbytkového tepla má obrovský potenciál. Nejméně dvacet procent energie z původního paliva se dá takto znovu zužitkovat. Klíčové je, aby pro teplo bylo v místě vzniku nebo poblíž nějaké smysluplné využití, například vytápění či sušení. S technologií pracují keramičky či cihelny, které část zbytkového tepla využijí právě na sušení svých výrobků,“ říká Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie.
Existují dokonce zakázky, které vyžadují, aby Almeva udělala z tepla zimu. „Ve spolupráci s jednou firmou jsme začali nabízet chlazení vyrobené z tepla. Teď jednáme se slévárnou, uvnitř které je v hale až 40 stupňů Celsia. My jsme schopni to teplo přeměnit na chlad,“ dodává Mareček.
