Foto Jorge Royan, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Deed
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala americká ekonomka Claudia Goldin. Stala se tak teprve třetí držitelkou Nobelovy ceny v této kategorii, navíc první, která ji získala sama. Pozoruhodné je ovšem také to, za co cenu získala. Švédská královská akademie věd jí cenu udělila za přínos pro porozumění postavení žen na trhu práce.
Claudia Goldin se ve své významné a dlouholeté vědecké práci zabývala různými aspekty tohoto tématu – rozdíly v odměňování mezi ženami a muži a jejich příčinami, faktory stojícími za existencí skleněného stropu, vlivem mateřství na pracovní dráhu, historickými faktory i stereotypy a diskriminací.
Skutečnost, že Nobelovu cenu získala právě za výzkum gender pay gapu a postavení žen na trhu práce, nezůstala u nás pochopitelně bez povšimnutí. Zejména na místě, které se expertizou jen hemží, tedy na „českém Twitteru“.
Nám všem, kteří se problematice žen na trhu práce nějakým způsobem věnujeme, jsou minimálně některé její závěry a zjištění známé nebo alespoň povědomé. Mechanismy, jaké na pracovním trhu působí, jsou totiž téměř univerzálně platné, přesněji řečeno, fungují podobně v různých legislativních a kulturních prostředích. O to důležitější a přínosnější je jejich zkoumání, analýzy a výpočty – jde o ekonomickou oblast se skutečně širokou mírou využitelnosti.
Na nás si nepřijde
Ne na každého ale Claudia Goldin udělala obdobný dojem jako na světovou akademickou obec. Skutečnost, že Nobelovu cenu získala právě za výzkum gender pay gapu a postavení žen na trhu práce, nezůstala u nás pochopitelně bez povšimnutí. Zejména na místě, které se expertizou jen hemží, tedy na „českém Twitteru“. Lidoví komentátoři, kteří žádnou Nobelovu cenu (a ani jinou cenu) za ekonomii nemají, měli pochopitelně hned ve všem jasno. Ukřičené feministky prosadily kvóty už i na Nobelovy ceny, tak je jasné, že to musela dostat žena. A samozřejmě, že to dostala za takové nesmysly, ženy ani pořádnou ekonomii nedělají.
Upřímně řečeno bych se nechtěla dožít doby, kdy jen „pár ukřičených feministek“ bude rozhodovat o tom, co světová vědecká obec považuje za důležité. Nicméně v takové době nežijeme ani žít nebudeme. Bylo by iluzorní si myslet, že ve vědě neexistují trendy, že se nemění společenský postoj k tomu, co je a co není důležité, nebo že by se vůbec hodnota výzkumu dala nějak dokonale přesně objektivně zhodnotit. Tím ale nelze zpochybnit ani přínos Claudie Goldin světové ekonomii, ani význam genderových aspektů trhu práce pro vědu i pro praxi.
Ženská témátka a problémky
Nepochybně se naopak jednou dožijeme doby, kdy problematika gender pay gapu nebude hloupě dezinterpretována jen za účelem trapné bagatelizace. Kdy slovo „gender“ nebude vyvolávat u části společnosti iracionální strach podobný dětskému vyděšení z bubáka nebo příšerky pod postelí. A u jiné části společnosti nebude vyvolávat humory a vtipy na úrovni puberťáka, který ve vyučování zaslechl nějaký dvojsmysl.
Pochopíme, že nejde jen o ženy a nějaké jejich ženské problémky, ale že stereotypní segregace a jiné faktory pracovního trhu omezují více či méně všechny. Že nejde jen o výdělky žen, ale i o příjmy celých rodin a odvody do veřejných rozpočtů. Pochopíme, že demografické trendy jsou neúprosné a blíží se doba, kdy už skutečně nebude možné plýtvat sebemenší částí potenciálu kohokoli, kdo by mohl pracovat. A že prudkému vývoji, kterým (nejen) svět práce prochází, rozhodně nemůžeme čelit jen za použití zastaralých nástrojů, a že inovovat musí zkrátka celá společnost.
A v té době se skutečně začnou rozdíly v postavení žen a mužů na pracovním trhu snižovat a reálné možnosti výdělku a uplatnění se budou sbližovat. Co si s tím počne „český Twitter“, to netuším.
Autorka je právnička a publicistka.