Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Koně, kozy, ovce, králíci, slepice… na farmě Rybníček u Pelhřimova je živo. A mezi zvěří a drůbeží pobíhá drobná dívka. 
Nela Kyselová zde farmaří a život na venkově popisuje na facebookovém blogu Vidlákblog. Sama Nela ho označuje jako: Úsměvné venkovské počtení do podivně zajímavých časů o tom, co mi zrovna od vidlí odpadlo. 

Vidlákblog má 1600 sledujících, což je úctyhodné číslo. Snad i proto se Nela rozhodla své zážitky vydat knižně. 
Křest knihy s názvem Vidlák bůůk se odehrál na farmě v pátek třináctého. Ve dvou místnostech nabitých pohodou, úsměvy a množstvím jídla a pití se sejde na čtyři desítky lidí. Přátel, kamarádů, známých. A mezi nimi dvě osobnosti, které knihu pokřtí. Spisovatel a publicista Aleš Palán a předsedkyně Svazu venkovské turistiky Zdeňka Nosková. 

O kmotrech prý měla Nela hned jasno. „Bez těchto dvou kamarádů by moje písmenka vůbec nespatřila světlo světa. Zdenča mě vlastně dokopala k založení blogu a Aleš zasejc ke knižnímu počinu,“ vyznává se.

První z kmotrů Aleš Palán se ujme slova a o Nele řekne pár vět. Pak dá prostor všem přítomným, aby jí předali dary, které přinesli. Někdo nese láhev, jiný štangli salámu, obraz…, a pochopitelně nemohou chybět ani vidle krásně ozdobené květinami. 

Pak už nastává slavnostní křest. Čím ale pokřtít knihu o zvířectvu na farmě? Nela to následně popsala na svém blogu: „Při samotném křestním aktu jsme nakonec ušetřili šampáňo, anžto nám přišlo jaksi barbarské ničit knihu a plýtvat alkoholem. S Alešem Palánem jsme chvíli rozvíjeli myšlenku, že na knížku stylově nakydáme trochu hnoje, kterou jsme nakonec zavrhli a Vidlák bůůk obřadně vyrochnili ve vopálce se senem. To se ukázalo jakožto neméně stylové, a navíc čisté a nezavánějící řešení.“

Nela přečte ukázku z knihy a kamarádi si ji jdou koupit. Chvíli trvá, než uspokojí všechny, protože téměř každý chce i  věnování. 

Jaká ta kniha vlastně je? Řeklo by se neotřelá. Nela humornou formou v krátkých příbězích popisuje běžný život na autentickém venkově, kde se veškeré dění podřizuje potřebám zvířat. 

„Měla jsem celkem jasnou vizi o tom, kterak má moje kniha vypadat a kdo ji bude ilustrovat, tak jsem se pustila na cestu samovydavatele,“ vysvětluje Kyselová, která ji vydává vlastním nákladem. 

Knížka jistě hned zaujme neobvyklým jazykem. „S českým jazykem pracuji celkem nevšedně a stejně jako Jakub Hron Metánovský ho obohacuji o nová slova. Na blogu i v knize tak natrefíte na kokodačky, řehtavce, káchavce, rohatky, štěkavce nebo mňoukavce. A sem tam taky na člověčince, protože někdo té zvěřeně podstrojovat musí, že jo,“ říká autorka. 

Co o knize a spisovatelce Nele Kyselové soudí kmotr knihy Aleš Palán? „Myslím si, že Nela je budoucí český James Herriot,“   

říká a jmenuje proslulého britského veterináře a spisovatele, který proslul sérií knih o svém životě veterináře. 
„Její divoká komika zejména slovní má skutečně tu ambici protrhnout bránici a to, že naše uvažování o přírodě je často zatížené nějakým sentimentem a patosem, tak Nela to skutečně hází na hnůj. Věřím, že každý, kdo má přírodu rád a kdo se rád zasměje, nebude zklamán,“ dodává závěrem.  

Obsah knihy podtrhují obrázky jihlavské grafičky a ilustrátorky Evy Bystrianské. „Od začátku jsem věděla, že s nikým jiným, než s Evou spolupracovat nechci. Umí totiž v obrázcích vystihnout přesně to, co udávají písmenka, a navíc dokáže přimíchat i trochu svého vtipu, což vytváří dobrou kombinaci a přináší velmi sympatický výsledek,“ uvádí autorka. 

A jak vtipně píše na obálce: „Kniha je vhodná i pro alergiky na zvěř, prach či seno, pokud ovšem neoplývají představivostí výkonnou natolik, že dokáže vyvolat alergickou reakci na výše uvedené záležitosti.“ 

Diskuze k článku