Sudetští Němci jsou „naši nejbližší příbuzní“. Ať už se nám to líbí, nebo ne

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Na Sudetoněmecko-českém kongresu budoucnosti v Českých Budějovicích zazněl minulý víkend návrh, aby se rok 2025 stal rokem smíření mezi sudetskými Němci a Čechy. Zní to jako vynikající nápad, zvlášť když s ním přišel jeden z židovských účastníků setkání. Místo podobných smířlivých gest by ale možná sudetoněmecko-českým vztahům pomohla jiná věc – kdyby sudetští Němci i Češi přijali fakt, že jsou vlastně ve střední Evropě nejbližší příbuzní – historicky, kulturně i geneticky. A podle toho se k sobě i chovali.

Sudetoněmecko-český kongres budoucnosti v Českých Budějovicích byl o minulém víkendu sice z pohledu složení účastníků velkolepou, ale jinak poněkud zbytečně utajovanou akcí bez nějaké širší propagace. Nebýt toho, že se v ulicích města objevila známá tvář mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta, možná by si nikdo kongresu ani nevšiml.

A to přitom pozvánku k účasti na diskusi o tom, jak zlepšit sudetoněmecko-české vztahy, přijali kromě historiků, regionálních politiků, vědců a zástupců sudetských Němců třeba i německý velvyslanec v Česku, někteří němečtí i čeští poslanci a vysoce postavení ministerští úředníci.

Byl mezi nimi i Radek Novák, překladatel a filolog s česko-německo-židovskými kořeny, který se hlásí k židovství a je zároveň předsedou Kulturního sdružení občanů německé národnosti v České republice. A právě on přišel s myšlenkou, že je možná takřka 80 let po konci druhé světové války načase (třeba zrovna v roce 2025) nějak symbolicky ukončit spory ohledně toho, která skupina té druhé kdy více ublížila. „Pojďme ten rok pojmout jako rok smíření a naděje,“ navrhl Novák.

Jeho prohlášení se setkalo s příznivou, byť na druhou stranu s nijak bouřlivou reakcí. Možná kvůli tomu, že jen málokdo věří v ukončení sporů podobným symbolickým gestem.

Aby to bylo všem jasné – hákový kříž a rudá hvězda jsou úplně stejné svinstvo, jedno jako druhé

sinfin.digital