Podobné kryptoznámky, jejichž digitální otisk mají sběratelé ve virtuálním albu, už před několika lety začaly vydávat Rakousko, Švýcarsko či Nizozemsko.
„Každá naše kryptoznámka je unikát. Každá má kód se sériovým číslem, takže každý bude mít ve své digitální peněžence jedinečný kus,“ prohlásila Nikola Hagleitnerová z vedení pošty. „Jsme velmi pyšní na to, že kryptoznámku můžeme představit. Chceme tím oslovit nejen stávající sběratele, ale také příznivce digitálního umění a ty, kteří se věnují kryptu,“ řekla.
Kryptoznámku, která vyjde 2. listopadu v nákladu 250 000 kusů, si je možné už nyní objednat. Pošta ji nabízí za 9,90 eura (244 Kč) jako součást bukletu, ve kterém je klasická známka s nominální hodnotou 1,60 eura a také přístupová data k digitálnímu otisku v podobě NFT.
V den vydání, tedy 2. listopadu, se do prodeje dostane ještě limitovaná zlatá edice v počtu 100 exemplářů, která přijde na 100 eur (2465 Kč). Několik setů zlaté edice již pošta rozdala, mimo jiné šéfce Muzea digitální komunikace Anje Schaluschkeové a spolkovému ministrovi financí Christianu Lindnerovi. Ten od Hagleitnerové dostal kryptoznámku se sériovým číslem jedna.
Umění inflaci porazí. To současné koupíte i za pár tisíc, říká odborník |
„Kryptoznámka představuje most mezi klasickou filatelií a digitálním uměním. Známku vytvořila umělá inteligence Midjourney a je na ní digitální obraz Braniborské brány,“ řekla Hagleitnerová. Podoba Braniborské brány, symbolu znovusjednoceného Berlína, je velmi zjednodušená a díky pravoúhlým rohům odkazuje na typické pixely digitálního světa. „Tato kryptoznámka je naše první. Můžete si ale být jisti, že v nadcházejících letech vydáme další,“ poznamenala.
Slavnostního představení kryptoznámky se ve čtvrtek v berlínském Muzeu digitální komunikace zúčastnil mimo jiné ministr financí Lindner, který se označil za velkého příznivce digitalizace. „A ti, kteří věří na digitalizaci, nyní mohou digitál nalepit,“ řekl o známce. Poznamenal, že vydání nové známky je také pobídkou k napsání skutečného dopisu na papíře pro ty, kteří poštu vyřizují výhradně digitálně. S tím souhlasila i Hagleitnerová. „Jak řekl ministr, vaše známé a přátele dopis potěší. A my jako pošta budeme mít také radost,“ řekla s odkazem na výdělek, který pošta za doručovací služby získá.
Kryptoznámku bude možné použít k poštovním účelům, konkrétně k odeslání velkého dopisu. „I když známku použijete na dopis, tak NFT nadále zůstane ve vaší digitální peněžence,“ vysvětlila Hagleitnerová. Z ceny bukletu a prohlášení pošty je ale zřejmé, že poštovní využití není smyslem novinky, která míří hlavně na sběratele. Známka se stejným motivem Braniborské brány, ale bez NFT, bude od 2. listopadu rovněž dostupná za nominální cenu 1,60 eura, pošta jich vydá 800 000 kusů.
Zkušenosti ze zemí, které kryptoznámky už dříve vydaly, ukazují, že je o ně velký zájem, a to nejen mezi filatelisty, ale také v řadách investorů, spekulantů či fanoušků kryptoměn. Na českých i zahraničních portálech se takové známky přeprodávají za částky výrazně převyšující jejich pořizovací cenu.
Ke sbírání kryptoznámek, pokud si je zájemce chce ukládat do virtuálního alba jako NFT, je potřeba digitální peněženka. Její zřízení na internetu je bezplatné a sloužit může k ukládání dalších tokenů či kryptoměn, případně k jejich výměně a prodeji. Digitální peněženka může mít i podobu hardwarového zařízení, které si uživatelé mohou koupit. Výhodou takového řešení je, že snižuje riziko krádeže digitálních dat.
Banky jsou ke kryptoměnám stále nedůvěřivé. Některé už po nich ale pokukují |
Jako NFT si lze pořídit nejen známky, ale také umění nebo třeba tweety. Ten vůbec první, který 21. března 2006 napsal jako testovací zprávu spoluzakladatel twitteru Jack Dorsey, se v aukci v roce 2021 prodal za 2,9 milionu dolarů (67,7 milionu Kč). Do digitálního světa loni vstoupilo také Národní divadlo, které v přepočtu za 25 485 Kč vydražilo digitální originál fotografie baletní sólistky Nikoly Márové.
