Snímek vznikl roce 2000 a odnesl si vavříny v kategorii Věda a technika v soutěži Czech Press Photo.
Černý, který první fotografické ostruhy započal sbírat v polovině 60. let minulého století v Zemědělských novinách, původně vůbec neplánoval, že do veterinární ordinace v Dubé na Českolipsku pojede. Právě tady oceněný snímek vznikl.
„Měl jsem tehdy volný den a najednou mi zavolal můj kamarád a fotograf ČTK Radek Petrášek, co dělám, že jede fotit na tuhle veterinu a zda nechci s ním. Tak jsem na to kývl a vydali jsme se tam,“ vzpomíná po třiadvaceti letech vytáhlý muž, který v roce 1969 nastoupil do vojenského deníku Obrana lidu, z něhož byl za své antikomunistické postoje o čtyři roky později vyhozen.
„Na té klinice se mimo jiné zaměřovali na operace ptactva. Tenhle výr nalétl do drátů vysokého napětí, měl kvůli tomu potíže s křídly a dostal skleněné oko. Veterinář si zrovna prohlížel výsledek jeho rentgenu a tu mě napadlo, ať ho tomu výrovi ukáže, ať z toho taky něco má. A tak vznikla tato fotka. Pořídil jsem jich tam víc, ale tahle se mi zamlouvala. Takže díky náhodě a Radkovi jsem vlastně vyhrál později tu soutěž,“ ohlíží se nazpět fotoreportér.
Ocenění za svoji dlouhou profesní kariéru ovšem sesbíral více. Sklízel je především v oblasti sportovní fotografie. Zde se mu povedlo několik majstrštyků. Třeba v roce 1998 získal první místo v soutěži Sportovní fotografie roku.
Prvenství tak vyfoukl zrovna v roce, kdy se konaly zimní olympijské hry v japonském Naganu, kde česká hokejová reprezentace vybojovala slavný triumf. Černému se všechny tyto snímky podařilo nechat za sebou s „obyčejným“ nohejbalistou při klání okresního přeboru v Semilech.
Daněk v bahně či Husák s cigaretou
Známá je také třeba jeho fotografie legendy českého hodu diskem Ludvíka Daňka. Toho zastihl nahého, naloženého v kádi s rašelinou, když podstupoval rekonvalescenci v lázních. „On proti tomu nic neměl, byl přístupný. Sám jsem se divil, že se nechal vyfotit. Nahého Daňka nemá nikdo na světě,“ usmívá se Černý.
Bořivoj Černý profesionálně fotografuje už od šedesátých let. Na snímku olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk.
Ten se často dostal portrétovaným takřka až pod nos. Teď říká, že dříve to možné bylo, dnes už je to prakticky zapovězené.
„Tehdy to bylo daleko jednodušší se k těm lidem, třeba sportovním hvězdám, dostat, mohl jste být třeba v hokejové šatně po zápase. Ti lidé byli sdílní, chtěli být v novinách. Dneska je to už samý mluvčí, manažer a už vás k nim tolik nepustí,“ zamýšlí se rodák z Liberce.
Kromě atletů či hokejistů se na dotek dostal třeba i k někdejším členům nomenklatury KSČ. Takto třeba zachytil okamžik, kdy ministr obrany Martin Dzúr úslužně zapaluje cigaretu generálnímu tajemníkovi strany Gustávu Husákovi.
Ministr obrany Martin Dzúr připaluje cigaretu generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustávu Husákovi.
„Když jsem dělal v Obraně lidu, tak jsem měl mimo jiné na starosti právě tyhle jejich různé schůze a výročí. Tato fotka i další vlastně byly dělané na truc. Chtěl jsem ty papaláše trochu zesměšnit. Třeba když se vítali na letišti, tak jsem se zaměřil na ty jejich otevřené huby, jak si s nimi dávali francouzáky. Měl jsem s tímto přístupem samozřejmě problémy, ale v redakci byli lidé, již to chápali. Pak ale vyhodili šéfredaktora a pak jsem musel letět i já,“ popisuje fotograf, nyní žijící ve Žďárku mezi Hodkovicemi nad Mohelkou a Turnovem.
Digitální fotka? Úpadek reportážních snímků
A co kromě na začátku zmíněné náhody podle něj stojí za dobrou fotografií? „Mohu mluvit hlavně za sport, a tam si myslím, že je důležité ta jeho jednotlivá odvětví znát. Já provozoval snad všechny míčové sporty, některé závodně, jiné rekreačně, takže jsem věděl nebo tušil, co bude ve hře následovat, věděl jsem trochu, na co se připravit,“ vysvětluje Černý.
A vzápětí doplňuje, že velkou roli sehrává druh fotografického záznamu.
Šílený střelec v nemocnici. Fotka ukrytých zdravotnic ukázala děs v Ostravě |
„Něco jiného bylo, když jsme fotili na kinofilm a rozdílná disciplína je pořizovat snímky digitálně. V prvním případě to bylo složitější, pořádně jsme nevěděli, co jsme vlastně vyfotili, dokud se film nevyvolal. Kolikrát to pak bylo překvapení. A také jsi nemohl materiál mlátit do nekonečna, měl jsi jen určitý počet snímků a byl drahý,“ vysvětluje. „Dneska nacvakáš sto fotek a hned vidíš, zda se povedly, nebo ne.“
Právě v nástupu a rozmachu digitální fotografie vidí Černý úpadek reportážních snímků. „S digitálem dostala novinářská fotka na pr..l. Najednou se nakoupily levné digitální aparáty redaktorům, fotografové se začali propouštět. Někteří redaktoři fotili sice dobře, mnoho však ne. Větší průšvih pak přišel s mobilními telefony, to už novinářskou fotku zcela degradovalo. Každý si dnes myslí, že může fotit,“ upozorňuje Bořivoj Černý.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Vy okupanti! Jak Čáslavská sklonila hlavu při sovětské hymně. A byla potrestána Opilý padal do světel. Série Mladý lev učinila z Jima Morrisona sex symbol Jsme hrdí, že jsme černí. Jak sprinteři USA chtěli rovná práva a vyloučili je z her Vyfotila děti ve finském koncentráku. Proč se neradují? seřval ji šéf Madona v nikábu. Snímek zdrcené matky připomíná totální kolaps Jemenu |
