Zabiják vztahu? Řešení existuje

Říká se, že více či méně chrápeme všichni, jen ti šťastnější z nás mají tolerantního partnera se špunty v uších nebo oddělené ložnice. Chrápající člověk, který ví, že noc s ním na společném loži nebo v jedné místnosti je pro ostatní utrpením, si nese břemeno i mimo vztah. Služební cesty se sdíleným ubytováním, dovolená v kempu, ale i v hotelu, to vše s sebou přináší riziko, že se hned následující ráno obrátí spravedlivý hněv, bezesnou nocí stižených, proti němu.

Zatímco muži daný problém řeší s nadhledem, ženy se s tímto handicapem velice těžce ztotožňují. Soužití, byť krátkodobé, s člověkem, jehož chrápání je intenzivní, snižuje komfort vztahu. Ale – a to je mnohem závažnější problém – ovlivňuje kvalitu života chrápajícího, s přímým dopadem na jeho zdraví. A teď není řeč o občasném chrápání při nachlazení nebo zduřelých sliznicích, které můžeme pozorovat i u dětí.

Pokud ráno vstáváme unavenější, než jsme šli spát, pokud se opakovaně v noci budíme s tím, že nemůžeme popadnout dech, případně s pocitem tlaku na hrudi, přes den jsme podráždění, nervózní, vyčerpaní a to poslední, co nás zajímá, je naše libido, je přesně ten správný moment svěřit se do péče odborníků – ideálně objednat se do spánkové laboratoře, o jejíž služby je napříč republikou čím dál větší zájem.

Jednu z největších spánkových laboratoří v plzeňském regionu vede na EUC Klinice Plzeň plicní lékařka MUDr. Jana Vyskočilová, která je současně hlavním lékařem kliniky, a chrápání vnímá jako fenomén zdravotně-společenský: „Musíme rozdělit dva stupně onemocnění, neboť chrápání je nemoc, a to tzv. prosté chrápání, které nenarušuje průběh spánku a je tedy problémem spíše pro spoluspáče, a dle intenzity i pro spáče ve vedlejších místnostech. Z pohledu medicínského je závažnějším chrápání doprovázené zástavami dýchání, tzv. apnoickými pauzami. Tyto pauzy se vyskytují dle závažnosti onemocnění i více než 100x za hodinu. Po každé této zástavě dojde k mikroprobuzení, kdy se pacient nadechuje, a tím se mu narušuje hladký průběh spánku. Pacienti bývají unavení a při neléčení mají časem závažné kardiovaskulární komplikace,“ vysvětluje MUDr. Jana Vyskočilová.

Vyšetření může odhalit spánkovou apnoi. „Přesné rozlišení tíže nemoci je možné jen vyšetřením pomocí monitorovacího přístroje v domácím prostředí nebo v nemocnici. Pokud vyšetřením zjistíme spánkovou apnoi vhodnou k léčbě, musíme přistoupit ke komplexní terapii, nikoli tedy JEN k odstranění pauz v dýchání přetlakovým přístrojem,“ uvádí MUDr. Jana Vyskočilová.