Praha - U části pacientů s duševními onemocněními běžná léčba podle odborníků nefunguje. U schizofrenie nebo depresivní poruchy může jít až o třetinu nemocných. Hledají se proto nové možnosti, například využívání léků primárně používaných u pacientů s jinými nemocemi. Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se tím bude zabývat od 2. listopadu na odborné konferenci Rezistence k léčbě duševních poruch, informovala společnost v tiskové zprávě.
"Rezistence k léčbě je u duševních poruch velmi častý a významný fenomén," uvedl místopředseda odborné společnosti Tomáš Kašpárek. "Pochopitelně vede k vyšší míře subjektivního utrpení, nižší kvalitě života a vyšším socioekonomickým dopadům, a to jak pro vyšší čerpání zdravotnických služeb, tak pro výraznější dopady do ekonomické aktivity nemocných," dodal.
Příčiny vzniku duševních poruch jsou podle odborníků kombinací změn biologických, psychických a sociálních procesů v různém poměru. Například schizofrenie, deprese nebo obsedantně-kompulsivní porucha (OCD), tedy nutkavé jednání a neodbytné myšlenky, mají významnější biologickou složku. Z těchto procesů vychází i standardní diagnostika a léčba.
"Diagnostika duševních poruch je však stále založená především na sledování změn chování a prožívání člověka. Tyto příznaky nemoci nám sice umožňují spolehlivě určit typ psychické poruchy, ale na druhou stranu mohou být projevem a společným vyústěním několika odlišných patologických procesů," popsal člen výboru odborné společnosti Martin Anders. Například projevy OCD vznikají u dětí při streptokokových infekcích.
Změnu mohou podle odborníků přinést současné pokročilé biotechnologie, mohou odhalit klíčové biologické procesy, které za rozvojem duševních nemocí stojí. Tím pak umožní zpřesnit diagnostiku a přinést inovativní léčebné procesy.
Lékaři u svých pacientů proto například testují léčiva užívaná pacienty s revmatoidní artritidou, roztroušenou sklerózou, lupénkou, astmatem, atopickým exémem, Crohnovou nemocí nebo nádorovými onemocněními. "Zkoumány jsou i další skupiny látek s různými mechanismy účinku včetně takzvaných psychedelik," vysvětlil Anders. Psychedelika jsou psychoaktivní látky často pocházející z přírodnin, například hub lysohlávek nebo liány ayahuascy.
Ukazuje se podle nich, že významná část pacientů se schizofrenií má narušené imunitní reakce, což vede ke zvýšené tvorbě zánětů. Například při výzkumu schizofrenie bylo vyzkoušeno 70 různých látek z klinických studií, původně určených na léčbu jiných onemocnění, z nichž jako potenciálně účinný se ukázal například jeden z léků na migrénu. "Protože má tato látka již schválení pro použití v humánní medicíně, je možné ji rychle schválit pro další indikace bez nutnosti rozsáhlého preklinického testování, což zároveň snižuje náklady," dodal Kašpárek.
U pacientů s depresemi se odborníci zaměřují na odhalování vrozených metabolických onemocnění, která se zatím neprojevila, nebo dopady jiných nemocí. "V tomto pohledu přinesla řadu nových poznatků pandemie covid-19, neboť virus SARS-Cov 19 ovlivňuje imunitní systém a má vliv na činnost nervové soustavy," dodal.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2019 trpěl na celém světě každý osmý člověk, tedy 970 milionů lidí, duševní poruchou, nejčastěji úzkostmi a depresemi. Od 90. let se jejich počet příliš nezvyšoval, v roce 2020 ale podle odborníků výrazně vzrostl v důsledku pandemie covid-19. Podle prvních odhadů došlo za pouhý rok k nárůstu o 26 procent u úzkostných a o 28 procent u těžkých depresivních poruch.
