Vymyslí podnikatelský záměr a najde k němu vhodného zakladatele, kterému je nablízku. Do projektu vloží peníze, následně se angažuje ve vyjednávání první venture kapitálové investice. Dále pomáhá zakladateli, aby se soustředil na dosažení stanovených cílů. A výhledově za několik let na tom vydělá. Takto zjednodušeně se dá popsat nový počin podnikatele Petra Kováčika, jenž během posledních let bojoval s mnoha výzvami. Nyní chce díky získaným zkušenostem pomáhat budovat byznysy se svým startupovým studiem. A věří mu i velká jména zdejší startupové scény.

V digitálním byznysu se Kováčik pohybuje již dlouhá léta. Stál u zrodu slevového portálu Robox, který se v roce 2011 spojil se Skrz.cz, kde Kováčik jako spolumajitel zasedl do křesla ředitele a firmu dovedl k miliardovému obratu. Po jejím prodeji britské skupině Secret Escapes a následné integraci na přelomu let 2018 a 2019 ze Skrz odešel a založil startup Blabu pro výuku cizích jazyků. Po dvou letech ale firma, která dostala smrtelnou ránu v nejhorší fázi covidu, skončila. „Ztratili jsme trakci a už to byla jen agónie,“ vyprávěl tehdy.

Letos v dubnu se pak naplno pustil do nového projektu Budeto, v němž chce pomáhat od nuly budovat startupy s globálním potenciálem – ale poněkud jiným způsobem, než je zvykem. Nápadů na nové firmy má asi deset, první firma již vznikla a v nejbližší době by další z nich měly spatřit světlo světa.

S nápadem se již Kováčikovi podařilo oslovit také jedna z nejznámějších jmen zdejší startupové scény. Dohromady vyšší jednotky milionů korun do Budeto posílá Tomáš Čupr, zakladatel jednoho z nejhodnotnějších českých startupů Rohlík, Zdeněk Cendra z CDN77, partner investičního fondu Kaya VC Pavel Mucha a také partner advokátní kanceláře Spectre.law Jan Krabec.

Foto: Rohlik Group

Tomáš Čupr, zakladatel online supermarketu Rohlik.cz

„Nejlepší zakladatelé nepotřebují radit ohledně exekuce, přesto často ocení zkušeného partnera pro strategickou navigaci a diskuze nad konceptem,“ komentuje investici Tomáš Čupr. „Sázím na synergii kapitálu, Petrovy vůdčí schopnosti i schopnosti talentovaných týmů zakladatelů, kteří dokážou najít a vykouzlit z pouhého nápadu či prototypu skvělé podniky. Jsem přesvědčen, že Petr a Budeto budou tím správným akcelerátorem rozvoje startupů,“ doplňuje Zdeněk Cendra.

Ještě v mezičase po skončení Blabu a rozběhnutí Budeto Kováčik více než rok působil ve venture kapitálovém fondu Kaya VC, kde sledoval a pomáhal i dalším zakladatelům, aby při stavění startupů neopakovali stejné chyby. Říká se totiž, že devět z deseti startupů skončí během prvních let od vzniku – a do velké míry ze stejných důvodů.

Vyvarovat se takových chyb ostatně často dokážou i klasická startupová studia, vůči nim se ale Kováčik výrazně vymezuje. „Budeto rozhodně klasické startupové studio není. I když startupová studia dokážou v začátcích dosahovat lepších výsledků než zakladatelé se svojí první firmou, mezi investory nemají moc dobré jméno,“ říká Kováčik. A vyjmenovává několik hlavních důvodů. Například, že si studia obecně na začátku berou příliš velký vlastnický podíl, což pak startup omezuje při vyjednávání v dalších investičních kolech. Zároveň jde často o projekty dělané na klíč různým korporacím.

„Procesy ve startupových studiích běžně fungují tak, že expertní tým vymyslí nápad, který se pak dále předá produkčnímu týmu. Do takových projektů se hledají ředitelé, kteří ale nemají stejnou motivaci jako zakladatelé startupů, protože například vlastní jen malou část firmy,“ přibližuje Kováčik, jenž se chce v Budeto kromě startupových studií vymezit i vůči akcelerátorům či inkubátorům.

Ty podle něj totiž obecně cílí na co nejvyšší počet startupů, zakladatel již musí mít vlastní nápad a postavený tým. „Akcelerace je omezená na konkrétní datum, takže se nemusí správně trefit do aktuálních potřeb zakladatele, kteří často čekají na rozhodnutí o přijetí i měsíce. A po skončení programu vše končí, zakladatel ale ocení kouče či mentora pořád,“ říká.

Protože sám zakládal a budoval několik firem, teď se rozhodl vstupovat do perspektivních projektů jiným způsobem. Poté, co Kováčik zavřel startup Blabu, několik měsíců v podstatě nedělal nic, ale dlouho mu to nevydrželo. Hledal nové příležitosti, ale protože byl poslední roky ponořený v jednom oboru, neviděl, co se děje – a kde je potenciál.

„To se ostatně stává mnoha zakladatelům. Skončí nebo prodají svoji firmu, kdy kvůli konkurenční doložce nemohou zůstat ve stejném oboru, který předtím nasávali naplno a měli klapky na očích. Mohou tak jednoduše naskočit do špatného vlaku,“ myslí si Kováčik, který si i díky zmiňované štaci v Kaya VC udržoval oči na stopkách, hledal a analyzoval různé příležitosti.

S tím se pojí i to, že jej samotného napadlo několik nových podnikatelských záměrů, do kterých se ale nemůže pustit sám. V seznamu jich má aktuálně přibližně deset a rozhodl se pokusit se je vybudovat právě ve studiu Budeto. Obecně má jít o digitální projekty s globálními ambicemi, ke kterým Kováčik hledá zakladatele.

„Dívám se na to, zda mají správné vůdčí schopnosti, jak přemýšlejí, zda se v rozhodnutích opírají o data. Zda mají schopnost dotahovat věci nebo i nastavení a kuráž pravého zakladatele,“ vyjmenovává. Při posledním kritériu si pomáhá metaforou – skočím ze skály a doufám, že mám padák, protože nemám čas dívat se na záda, jestli tam je. „Ve startupech to tak prostě funguje,“ směje se.

Kováčikovým úkolem pak je být parťákem zakladateli. „Být zakladatelem startupu je velmi osamělá práce, protože všichni ostatní ve firmě řeší jiné problémy a nemají kontext. Takže jsem jim nablízku. Někteří lidé říkají, že taková pozice není potřeba. Je ale přitom běžné, že každý vrcholový sportovec má svého trenéra a agenta. A nikdo si netroufá tvrdit, že by úspěchu měl dosáhnout sám bez jakékoli podpory. To samé já dělám v byznysu,“ přibližuje s tím, že samotnou myšlenku na nový byznys s daným člověkem řeší a analyzuje i několik měsíců, zda se vyplatí ji následovat.

Poté Kováčik pomáhá v rámci nastavování strategie či nabírání prvních peněz od investorů. Zakladatele usměrňuje, aby se nenechali rozptýlit vedlejšími myšlenkami a soustředili se na dlouhodobý cíl. „To má být většinou úkol investora, jenže ti mají na jednoho zakladatele čas maximálně pár hodin měsíčně, často i méně,“ říká Kováčik.

A co z toho má on sám? U každého z projektů si Kováčik i díky své přímé investici (ve středních stovkách tisíc korun potřebných na rozjezd nápadu) plánuje vzít podíl ve výši deset procent (průměr u startupových studií je prý 34 procent), čímž má dostatečnou motivaci, aby zakladateli pomáhal. „Nejde přitom o placené poradenství ani konzultace, za své angažmá startupu nic neúčtuji. Je to čistě můj osobní risk,“ přibližuje.

To je také jedním z důvodů, proč v začátcích Budeto potřeboval zmiňovanou podporu od osobností startupové scény. Získaný kapitál má sloužit zejména na ověření samotného konceptu, a to na pěti až sedmi nových firmách. První teď už vznikají, zatím ale podle Kováčika nejsou připravené na to, aby se o nich mluvilo veřejně. Jako vlaštovku ale zmiňuje projekt z oblasti podpory sportovních talentů, který již během léta získal investici od fondů Kaya a Miton. „Další budou zanedlouho přibývat,“ dodává.