Inspiraci pro podzimní dny nabízí Rytmus roku Hanky Zemanové
„Příroda má všechno skvěle vymyšlené. Každý měsíc v roce nám nabízí dary, kterými nás posiluje, léčí a udržuje v rovnováze.“ Život podle rytmů přírody je pro nás lékem a zdrojem životní síly, tvrdí Hanka Zemanová ve své poslední knize Rytmus roku. Jaká jídla, léčivé nápoje a české superpotraviny doporučuje autorka biokuchařek pro podzimní dny?
Pojďme se zazimovat
Zimní strava mírného pásu by měla obsahovat dostatek tuku, bílkovin i kalorií. Abychom se na na vydatnou zimní stravu připravili, doporučuje Hanka Zemanová věnovat podzimní čas očistě těla a posilovat trávení. Organismus bychom měli zahřívat pohybem, dostatkem spánku a hlavně teplým jídlem. A jaký by měl být náš podzimní jídelníček?
Podle čínské medicíny je třeba v této době vyloučit vysoce průmyslové potraviny, zejména cukr, bílou mouku, uzeniny, konzervy, tučná masa a slazené mléčné výrobky. Našemu tělu prospěje zejména prosté jídlo – sezónní zelenina, pohanka, jáhly, rýže, kroupy či jiné obiloviny a také luštěniny. Pravidelně bychom měli do jídelníčku zařazovat kvašenou zeleninu.
Recept na domácí nakládané zelí najdete v Hančině knize Rytmus roku, zatímco širší pojednání o kvašených potravinách Hanka zpracovala ve své Nové biokuchařce. Tam také najdete také recept na krátce kvašenou zeleninu, takzvané pickles. Chcete-li proniknout do tajů kvašení ještě hlouběji, inspiraci najdete třeba na stránkách zkvaseno.cz. A pokud to s kvašením myslíte opravdu vážně, v poslední době se roztrhl pytel s online i prezenčními kurzy – mrkněte třeba na kyselove.cz.
České superpotraviny
Našemu imunitnímu sytému v tomto období jistě prospějí pomocníci z různých částí světa, jako je zázvor, kurkuma či skořice. Skvělé pomocníky pro budování imunity nám však nabízí i naše nejbližší okolí. Hanka Zemanová je velkou propagátorkou „českých superpotravin“, které jsou snadno dostupné, necestují k nám přes půl zeměkoule a získáte je za pár korun, případně zdarma někde na mezi.
Mezi superpotraviny ze zahrádky patří třeba křen (odvádí hleny z těla) nebo jablka (posilují střeva a tím i imunitu). Spolehnout se můžete i na místní bylinky: tymián působí antibakteriálně a posiluje plíce, saturejka vám pomůže s odhleněním a mateřídouška zažene první příznaky nachlazení. Síla přírody se na podzim stahuje ke kořenům, proto bychom neměli zapomínat na kořeny pampelišek či lopuchů, které můžeme popíjet ve formě čajů podporujících imunitu.
Stovky cenných látek obsahují podzimní bobule: šípky, jeřabiny, trnky, arónie či rakytník. Spousta z nich roste volně v přírodě, pokud však máte volný kus zahrádky, nic vám nebrání pořídit si z nich třeba jedlý živý plot. Jedlé keře jsou velice nenáročné na pěstování a na rozdíl od tolik oblíbených tújí prospějí nejen vám, ale i ptákům a opylovačům na vaší zahrádce. V dnešní době už ani nemusíte pátrat v zahradnictvích a jedlý plot si můžete koupit přes e-shop třeba na webu puvodnikere.cz. Nabízejí tu třeba i balíčky deseti až dvaceti keřů s názvy jako Sladká odměna nebo Ptačí samoobsluha. Webové stránky provozuje sdružení Pro živou krajinu, které propaguje původní české keře a jejich výsadbu v zahradách a krajině.
Král šípek
Odjakživa byl součástí lidové medicíny. Šípek má silné antioxidační účinky a vitamínu C v průměru patnáctkrát více než citrusy. Je také koncentrovaným zdrojem minerálních látek, karotenoidů i železa. Šípkový čaj je ideální při virózách, podporuje krvetvorbu a zpevňuje cévy. Svou pokožku můžete vyživit dokonce i šípkovým olejem – v biokvalitě ho u nás nabízí česká kosmetická firma Nobilis Tilia.
Nejvíce vitamínů ovšem najdete v šípkovém koncentrátu a čaji z čerstvých šípků. Šípkový koncentrát podle Hanky Zemanové si připravíte tak, že čerstvě natrhané tvrdé šípky rozmixujete s trochou vody, přecedíte přes plátýnko a šťávu pak přidáváte do čaje místo citrónu. Pro čaj z čerstvých šípků stačí rozpůlit večer šípky nožem, zalít je ve skleněné nebo smaltované konvici studenou vodou a nechat přes noc louhovat. Ráno čaj zahřejete zhruba na 80 stupňů a necháte louhovat ještě deset minut. Tento nápoj je šetrně připravený, obsahuje hodně vitamínů, avšak jeho chuť není příliš výrazná. Hanka Zemanová proto radí napodruhé šípky povařit 15 až 20 minut – získáte tak čaj s výraznější chutí.
Klasikou je samozřejmě čaj ze sušených šípků: jestli jste se v říjnu věnovali jejich sběru, v listopadu už byste měli mít nasušeno. Nemáte? Trn z paty vám vám vytrhne třeba Horňácká farma, na jejímž e-shopu si objednat sušený šípek v bio kvalitě nebo také šípkový sirup. O způsobech, jak čaj ze sušených šípků připravit, se vedou vášnivé diskuze nejen na internetu. Hanka Zemanová v „šípkové“ kapitole své knihy doporučuje pro maximum vitamínu C koncentrát a čaj z čerstvých šípků, pro sílu, lahodnost a celou řadu minerálních látek je pak nejlepší šípkový čaj déle vařený.
Recept na listopad: pohankovo-kapustové karbanátky
Pocitově u nás začíná zima už koncem listopadu. „Čekají nás dva až tři měsíce zimní stravy, která je z celého roku nejvýživnější a obsahuje nejvíce kalorií, bílkovin a tuků. Není třeba se zimní stravy obávat. Dnešní doba je až příliš posedlá detoxem a mnoho lidí se chce stále všemi možnými způsoby čistit. V zimě se to ale vůbec nehodí…“, píše Hanka v Rytmu roku a rovnou nabízí recept na výživné pohankovo-kapustové karbanátky, který vám se svolením nakladatelství Smart Press předáváme:
Pohankovo-kapustové karbanátky Hanky Zemanové
16–18 ks / bez lepku
SUROVINY:
100 g bio pohankové lámanky (www.probio.cz)
300 ml vody
200 g kapusty nebo kadeřávku
bez středových žeber
1–2 cibule (cca 150 g)
2 lžíce domácího sádla či biosádla, popř. přepuštěného másla (www.ceskeghicko.cz)
50 g bio slaniny nebo uzeného
tofu či tempehu
1–2 čl soli
1 pl majoránky
3 stroužky utřeného česneku
1 celé vejce, domácí či bio
100 g pohankové mouky (www.probio.cz)
na dochucení lze použít pepř,
saturejku nebo lahůdkové droždí (www.countrylife.cz)
sádlo či olej na smažení
POSTUP:
1. Lámanku propláchnu a nechám namočenou přes noc v 300 ml vody. Ráno ji ve stejné vodě přivedu k varu, osolím a na mírném ohni vařím 5 minut. Nechám dojít pod pokličkou. Tím získám cca 400 g hustší pohankové kaše. 2. Dám vařit osolenou vodu do hrnce. Omyju kadeřávek či kapustu, pokud jsou silná, vykrájím středová žebra a ve vroucí vodě listy vařím cca 10 minut do měkka. Nechám je zchladnout, vymačkám z nich přebytečnou vodu a nakrájím na drobné kousky. 3. Mezitím nakrájím cibuli a slaninu na kostičky a pomalu, za častého míchání, restuju na bio sádle nebo na oleji asi 10 minut do zlatova. Chcete-li vegetariánskou verzi, tak místo slaniny přidejte nastrouhané uzené tofu nebo tempeh. 4. K cibulce přidám uvařenou lámanku, nakrájené listy kadeřávku či kapusty, utřený česnek, majoránku a vše rozmačkám šťouchadlem na brambory. Dle chuti dosolím nebo dochutím lahůdkovým droždím. 5. Do lepivé pohankové směsi přidám jedno vejce a pohankovou mouku. Pokud rádi ozdravujete, pak můžete do směsi přidat 1–2 lžíce předem namočeného a rozmixovaného lněného semínka. 6. Navlhčenýma rukama tvořím placičky, obaluju je v kukuřičné nebo běžné strouhance a smažím na sádle nebo na bio oleji na smažení a pečení. Placičky lze upéct i v troubě.
TIP: Děti mají k placičkám nejraději bio kečup a bramborovou kaši, do které často přidávám pastinák nebo dýni, popřípadě trošku jáhel. Jako salátek se na podzim hodí pickles s nastrouhanou syrovou červenou řepou. Na fotce jsou placičky s blanšírovaným kadeřávkem a zelným salátem s medovo-hořčičnou zálivkou. Recept na bramborovo-jahelnou kaši i přesný postup na blanšírování kadeřávku najdete v Nové biokuchařce.
Výsadba stromů jako oslava
Podzim je také časem výsadby – právě teď můžeme ponořit ruce do hlíny a začít proměňovat naše okolí v živou zahradu zdraví a hojnosti pro nás i ostatní živé tvory. Pro Hanku Zemanovou, která slaví v prosinci narozeniny, se výsadba stromů stala tou nejlepší oslavou – byť musí její termín o několik týdnů předcházet skutečné narozeniny. Slavit se takto dají i různá výročí, promoce, křtiny… Vysazovat můžete samozřejmě i na jaře, a to nejen stromy, ale třeba také bylinky či pásy květnatých luk.
Na podzim se vysazují stromy i na spoustě ekofarem – na naší mapě kde.lovíme.bio si můžete najít ekofarmy ve svém okolí a rovnou se poptat, jestli nějakou podzimní výsadbu neplánují. Farmáři jsou většinou rádi za každou pomocnou ruku. Ekologickou výsadbu můžete podpořit také finančně – aktuálně prostřednictvím Darujme.cz, kde běží sbírka pro mladé ekozemědělce Raisovy. Ti chtějí s pomocí Nadace pro půdu vykoupit 6,5 hektarů plochy, na níž plánují vysázet stovky stromů, chovat tu zvířata a pečovat o půdu a biodiverzitu.
S koncem listopadu pomalu vstupujeme do zimního období, v němž Hanka Zemanová doporučuje nenechat zahltit duši přemírou vánočních nabídek a místo toho obrátit pozornost dovnitř sebe. „Adventní přemítání může začít. Třeba o tom, jaké jsou plody naší letošní práce, co jsme se naučili, co už necháme z našeho života jako podzimní list opadnout a co stojí za to opečovat jako semínko pro další jaro.“
Připravila Kateřina Kotěrová pro Lovíme.bio. Foto: archiv Nakladatelství Smart Press
