Požadují zachovat stávající Chráněnou krajinnou oblast (CHKO), která je podle nich pro ochranu zdejší přírody dostačující. V květnu poslancům předanou petici podepsalo 11 305 lidí.
Poslanci vyslechli všechny argumenty a ve svém usnesení vyzvali ministerstvo životního prostředí, aby je při svých dalších krocích zohlednilo. Tomio Okamura (SPD) neuspěl se svým návrhem, aby petiční výbor vyjádřil se vznikem parku nesouhlas. „Většina přítomných poslanců nenašla dostatek politické odvahy,“ komentovala to starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.
V boji proti parku prý nepoleví
„Odmítáme marketing strachu, podle kterého je lesník vydáván za největšího škůdce zdejší krajiny a fungující CHKO je představena jako slabý nástroj ochrany biodiverzit území. Se zřízením národního parku důrazně nesouhlasíme,“ prohlásil Jakub Majer z občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko, která petici iniciovala.
KOMENTÁŘ: Malá válka o Křivoklátsko. Stát jednal podle hesla „o nás bez nás“ |
Ke zklamání odpůrců parku se jednání petičního výboru nezúčastnil nikdo ze zástupců Středočeského kraje, který vládní návrh podporuje, ani pozvaný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ten na jednání vyslal svého náměstka Tomáše Tesaře.
Národní park KřivoklátskoMá mít rozlohu 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Náklady na provoz správy parku jsou odhadnuty na zhruba 50 milionů korun ročně. Park má mít 60 zaměstnanců. Na Křivoklátsku se vyskytuje 1 800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž tu 120 i hnízdí. Petici proti vzniku parku podepsalo více než 11 tisíc lidí. |
Úvahy o vzniku parku trvají několik desítek let. Opět ožily loni v lednu, kdy vláda tento záměr zařadila mezi své priority. V září 2022 pak ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Ten by měl zaujímat 16 procent nejcennějšího území stávající CHKO. Záměr však podobně jako už v minulosti narazil na ostrý nesouhlas obyvatel a představitelů 28 obcí z dotčeného regionu. Ty se letos spojily ve Svazek obcí Křivoklátska, aby společně koordinovaly svůj odmítavý postoj.
„Pro nás je to zásadní téma. Bráníme se proti silově prosazovanému vládnímu záměru. Jsme osočováni, že jsme proti ochraně přírody. Ale není to pravda. Jen díky místním lidem je Křivoklátsko tím, čím je. Způsob komunikace propagátorů národního parku je tragický. Ministr před několika měsíci navštívil jen tři obce. Nemluvil s nikým z vedení jejich svazku,“ řekla poslancům Iveta Kohoutová, která je předsedkyní svazku.
„Ministerský úředník? Škodná.“ Na Křivoklátsku se spojují proti národnímu parku |
„Máme obavy z hromadného turismu i nového způsobu hospodaření. Forma národního parku je pro Křivoklátsko a jeho přírodu škodlivá a nevhodná. Území hodláme bránit všemi zákonnými postupy,“ uvedla starostka.
Zástupci občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko a tamních obcí v minulých dnech odstartovali další protestní petici, kterou chtějí po shromáždění potřebného počtu podpisů předat senátorům. Se stejným cílem. Přesvědčit je, aby vznik národního parku odmítli.
Podporu iniciativě proti vzniku parku v úterý na veřejném projednání vyjádřil kromě Okamury i poslanec Stanislav Berkovec (ANO). Postoj poslanců vládní koalice byl zdrženlivější. „Je potřeba si uvědomit, že národní park by nesloužil jen lidem z Křivoklátska, ale všem obyvatelům republiky,“ řekla Renáta Zajíčková (ODS).
Ministerstvo postoj nemění
Příroda Křivoklátska je podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka výkladní skříní biodiverzity, pestré krajiny se širokým údolím Berounky, strmými, stinnými a obtížně přístupnými svahy a naopak osluněnými náhorními plošinami.
V srdci budoucího národního parku. Ptali jsme se, čím je Křivoklátsko tak cenné |
„Poměrně malé území jedinečně zachovalých lesů obývá nesrovnatelně více druhů rostlin, živočichů a hub než na jiných místech Česka. Pro to, abychom zajistili budoucnost tomuto unikátu a předali jej budoucím generacím, potřebujeme udělat jedinou změnu, nahradit dosavadní lesní hospodaření prioritní ochranou a obnovou přírody,“ uvedl ministr.
Argumentem pro vznik parku podle něj je, že stát na jeho území vlastní téměř 98 procent pozemků. Termín, kdy by poslanci měli zákon o vzniku národního parku projednávat, zatím není stanoven.