„Obnova, která zasáhne celý prostor hřbitova i jeho okolí, je velmi žádoucí. Zejména z estetického hlediska. Prostor je poznamenaný několika epochami, kdy jej spravovaly generace lidí, které měly různé pohledy na to, jak by to tu mělo vypadat,“ vysvětlil ašský místostarosta Pavel Matala.

Ve výsledku se tak v prostoru prolíná například lomový kámen, který pochází z nejstarší německé éry, beton z období socialismu i novodobá zámková dlažba. „Celkově to je velmi roztříštěné,“ poznamenal Matala a konstatoval, že diskuzi o proměně prostoru odstartoval nedostatek kolumbárií.

„Pohřeb žehem je stále oblíbenější. Jenže na našem hřbitově není kolumbárií dost. Takže jsme nejprve řešili, kde budou, jaká budou a kolik jich bude. Od toho už není daleko k úpravě celého prostoru. Musíme něco udělat s cestami, se zelení, vytvořit důstojný vstup,“ uvedl Matala.

Úprava hřbitova na etapy

Už vloni radnice zadala studii celkových úprav hřbitova v Aši. Ta řeší nejen plochu hřbitova, asi 40 tisíc metrů čtverečních, ale i jeho nejbližší okolí. „Autoři studie provedli revizi současného stavu. Ukázala, že je nutná obnova prakticky celé plochy hřbitova,“ potvrdil mluvčí města Milan Vrbata.

Studie se věnuje také umístění kolumbárií modernějšího typu, než která jsou na hřbitově nyní. A to v prostoru, který by měl kapacitně stačit pro postupně doplňovaná kolumbária zhruba na dvacet let. Ze studie vychází projektová dokumentace, kterou nyní město zadalo ke zpracování.

Hotová má být v polovině příštího roku, město za ni zaplatí 661 tisíc korun. „Ten projekt bude nákladný a je třeba rozdělit ho na několik částí. S tím musí počítat i autor. Bude třeba práce rozdělit do více etap a dělat úpravy hřbitova postupně podle finančních možností města,“ dodal Vrbata.

Pomohla přestavba márnice

Celkovou rekonstrukcí v Aši prošla v roce 2014 pouze smuteční síň. Centrální ašský hřbitov vznikl v roce 1933 zčásti i jako náhrada za starý evangelický hřbitov v centru. Slouží k pohřbívání zesnulých ze širokého okolí. Nyní jsou zde uloženy ostatky asi šesti tisíc lidí.

V Dolním Žandově využili objekt bývalé márnice a za 235 tisíc korun přestavěli objekt na kolumbárium. To dokonce přihlásili do soutěže Stavba roku kraje. „V kolumbáriu je 62 schránek pro uložení ostatků,“ poznamenala starostka Eliška Stránská. Veřejnosti slouží od prosince loňského roku.

Úplně nový hřbitov vznikl před devíti lety v Březové na Sokolovsku. Tamní kolumbárium mělo při otevření kapacitu 276 míst. Březová nikdy předtím vlastní hřbitov neměla. V roce 2020 pak hřbitov doplnila moderní kaple, která zvítězila v soutěži Komunální projekt roku 2021.