Tento článek je součástí Special reportu: Dekarbonizace české ekonomiky 2023
Na evropské úrovni se stále projednává směrnice o energetické náročnosti budov, která má přimět členské země k masivním renovacím. Klíčem k úspěchu je nejen samotné provedení renovací, ale také komunikace s veřejností.
Směrnice letos na jaře vyvolala v Česku rozruch, členským státům totiž ukládá povinnost renovovat emisně nejnáročnější budovy. Někteří politici proti ní ostře vystoupili s tím, že prodraží lidem bydlení.
Budovy ve členských státech Evropské unie spotřebují v současnosti zhruba 40 % energie a produkují 36 % procent emisí skleníkových plynů. Svou energetickou spotřebu totiž pokrývají především fosilními palivy, jako je plyn nebo uhlí, a podle Evropské komise je nezbytné to změnit. Více než 85 % dnešních budov totiž bude stát v EU i v roce 2050 – tedy v roce, kdy se chce Evropa stát klimaticky neutrální.
Strašák jménem renovace a zateplení
Směrnice se na evropské úrovni projednává od roku 2021 a je součástí balíčku Fit for 55. Ten má EU nasměrovat ke klimatické neutralitě do roku 2050, a to pro střednědobého cíle snížit emise CO2 do roku 2030 o 55%. Balíček přináší řadu změn, které se mají týkat průmyslu, dopravy, zemědělství a mnoha dalších odvětví.
Návrh směrnice o budovách přináší cíl mít do konce příští dekády všechny nové budovy bezemisní. Stávající budovy, konkrétně ty nejvíce emisně náročné, se mají zrenovovat. Evropská legislativa pak počítá s tím, že po roce 2025 se přestanou dotovat fosilní paliva v budovách a že do roku 2050 bude celý evropský fond budov bezemisní.
Vyjednávání o směrnici je nyní v horké fázi, členské státy se dohadují s Evropským parlament o přesné podobě cílů. V Česku panuje strach především z vyšších nákladů a nejistých dopadů.
„My momentálně nevíme, co to bude znamenat. Jsme aktivní v rámci vyjednávání a považujeme to za jednu z priorit balíčku Fit for 55. Pracujeme teď na co nejflexibilnější podobě směrnice, abychom si mohli zvolit nástroje k plnění jejích cílů,“ uvedla na konferenci Dekarbonizace české ekonomiky 2023 Nathalie Marková, vedoucí oddělení hospodaření s energií Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Podle ní jsou teď státy v nejintenzivnější fázi vyjednávání a chtějí schválit směrnici ještě před evropskými volbami, které se odehrají v červnu 2024.
Nyní je na stole již čtvrtá verze směrnice, která by podle Markové měla být kompromisním řešením poté, co k původnímu návrhu Evropské komise přidaly své připomínky členské státy a Evropský parlament.
Kdo to udělá a kdo to zaplatí?
Napříč členskými státy rezonuje nejvíc otázka technické a ekonomické proveditelnosti. Podle návrhu Evropské komise by měly budovy nejhorší emisní třídy G, tedy 15 % emisně nejnáročnějších budov v zemi, do roku 2030 dosáhnout alespoň energetické třídy E. Obytné budovy by měly v roce 2030 dosáhnout alespoň třídy F, třídy E pak do roku 2033. Peníze na renovace mají jít primárně z evropských fondů.
Potřebné finance ale podle ředitele Sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu Státního fond životního prostředí ČR Jakuba Hrbka bude muset dodat i samotný investor. „Do roku 2030 víme, jak to bude s dotačním financováním. Co bude následovat dál, je s otazníkem. Nelze ale spoléhat na to, že to zaplatí pouze stát. Snažíme se nastavit podmínky dotačních programů tak, aby byly dostatečně motivační,“ sdělil v debatě věnované renovacím budov Hrbek.
Státní fond životního prostředí podle jeho slov podporuje široké spektrum projektů a snaží se hledat nová východiska a cílit podporu zejména na nejzranitelnější domácnost. Právě tato skupina občanů totiž potřebuje řešení, které bude zohledňovat jejich individuální životní situaci.
„Jakkoli má státní fond dobře poskládané podpory, tak pořád cílí na segment populace, která si může dovolit dát půl milionu z vlastního. Jakým způsobem lze motivovat člověka, který nemá našetřeno a nemůže si na renovaci půjčit? To je velký úkol,“ hájil nízkopříjmové občany specialista na energetiku z Hnutí Duha Karel Polanecký.
Jako odpověď a možné řešení se nabízí státní podpora, která půjde ruku v ruce s poradenstvím a edukací občanů. „Když dáme investorovi správné informace, může se svobodně rozhodnout. Finanční prostředky jsou bohužel bariérou, ale existují i renovační úvěry a podobně. Lepší je zainvestovat a udělat renovaci jednou a pořádně,“ dodal odborný poradce Centra pasivního domu Michal Čejka.
Experti se také shodli na tom, že systém by měl být založený na motivaci spíše než povinnosti. V Česku by totiž příliš přísné podmínky mohly vyvolat odpor.
Česká připravenost a ochota renovovat roste
Z průzkumu Institutu 2050 provedeným v květnu roku 2022 vyplývá, že uhlím nejvíce topí chudší obyvatelé venkova, přičemž jde o jedinou skupinu, která většinově nežije v zatepleném domě. Poptávka po rekonstrukcích a zateplování domů a bytů přitom roste u všech skupin, a to i kvůli energetické krizi, která začala během pandemie koronaviru a dále se vystupňovala minulý rok po začátku války na Ukrajině.
„České stavebnictví by s tím nemělo mít problém, pokud budou zvolené rozumné termíny pro plnění a budeme se moct bavit o tom, co je realizovatelné. Lidé chtějí platit za reálná opatření,“ reagoval v debatě Michal Čejka. Klíčem jsou podle něj komplexní renovace, které jsou mnohem efektivnější než částečná řešení. Jejich výhoda a přínos se ale lidem musí též vysvětlit.
Připravenost cítí i výrobci materiálů, které se využívají v úsporném stavebnictví. Jak ale na konferenci zdůraznila výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů: „Potřebujeme slyšet, že budovy budou vládní prioritou a bude u nich dlouhodobá podpora. Aby mělo smysl do toho investovat“.
Zatímco od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se očekává vytvoření a představení dlouhodobé strategie renovací, Státní fond životního prostředí by měl investorům představit možné formy podpory a umožnit tak podle řečníků nejvýhodnější a komplexní renovace. Česku by se tak otevřela nová éra „čistších“ budov.
Záznam z debaty je k dispozici zde: