Pomáhá Lex Ukrajina 5? Měl se lépe připravit, tvrdí Faltová. Zaměstnanost se zvyšuje, říká Lopesová

Freitas Lopesová připomíná, že v Česku je zhruba 365 tisíc ukrajinských uprchlíků, z toho je v tuto chvíli asi 100 tisíc příjemců humanitární dávky a asi 120 tisíc osob pracuje.

Čtěte také

Martin Fendrych: Stát nechápe cenu uprchlíků z Ukrajiny

„Z celku je 30 procent pracujících lidí, což je poměrně vysoké číslo a postupně se zvyšuje,“ popisuje.

Podle Faltové se měly změny lépe připravit. Přesto vidí i pozitiva novely.

„Zákon poprvé nějakým způsobem definuje zranitelné osoby, tedy uprchlíky, o kterých víme, že budou potřebovat dlouhodobější, větší podporu. Je důležité, abychom si to uvědomili v legislativě i v praxi opatření, ktera by na ně měla dopadat,“ naznačuje.

Náměstkyně ministra práce poukazuje na to, že motivací nového zákona bylo dostat ukrajinské běžence z nouzového ubytování do běžného bydlení.  

„Ukrajinci tu jsou dlouho a nikdo nevíme, jak dlouho ještě zůstanou. Není žádoucí, aby bydleli v provizorních podmínkách. Rozhodně nechceme, aby v nevyhovujícím ubytování bydlely rodiny s dětmi. Taková byla motivace. Jestli to vyšlo, si nejsme samozřejmě jisti, protože změny se dělají narychlo a také poprvé. My se učíme to, co nikdo předtím nedělal,“ konstatuje.

Díky Lex Ukrajina 5 se ale podle ní počet lidí na ubytovnách snížil. „Dotazníkovým šetřením jsme zjistili, že tam v dnešní době žije pouze 15 procent uprchlíků. Zůstávají tam ti, kteří z nějakého důvodu mají problém si najít lepší práci,“ vysvětluje.

Čtěte také

Prokop: Ukrajinští uprchlíci důchodový systém nevyřeší, pokud se ale dostanou na kvalifikované pozice, může to výrazně pomoci

Podle Faltové ale praxe ukazuje, že zákon nebyl pro Ukrajince impulzem k tomu, aby odešli z nouzového ubytování a našli si jiné, nýbrž pro některé impulsem se vrátit na Ukrajinu.

„V okamžiku, kdy chcete dostat lidi z nějakého nouzového hromadného ubytování, podnětem není restrikce, ale podpora toho, aby se osamostatnili a poskytnout jim k tomu nástroje – což bohužel ten zákon nedělá. On jim významně ubral prostředky. Ti, kteří si šetřili na kauci na bydlení doplatili.“

„Je to vyhodnoceno jako úspora a to znamená, že dávku následně nedostanou. Takže to spíše směřuje k tomu, že se ti lidé dostávají do nějakých jiných závislostí, možná ne tolik na státu, ale na různých organizacích, anebo se zadlužují,“ říká.

Případy v řádech stovek

Negativní důsledky novely podle ní nejvíce pociťují pracující uprchlice s dětmi, které mají poměrně nízký příjem.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Ukrajinci nám mohou pomoci víc než my jim

„V okamžiku, kdy si například matka se dvěma dětmi vydělá 12 nebo 15 tisíc, nedostává humanitární dávku, nedosáhne na žádnou podporu a z příjmu má zaplatit za bydlení a ještě celou rodinu uživit. Anebo jsou to takové sendvičové situace, kdy má s sebou ještě babičku a je tam jako jediný živitel,“ popisuje.

„Změnami výkladů, ke kterým dochází v průběhu čtyř měsíců, jsou často v dluzích za bydlení, protože se předpokládalo, že za děti stát bydlení uhradí,“ dodává.

Freitas Lopesová upozorňuje, že takové situace vznikly kvůli tomu, že zákon se modeluje na konkrétních příkladech.

„Nikdy nepostihnete úplně všechny možnosti či skladby, do kterých se domácnosti dostávají. My jsme to samozřejmě monitorovali, a o těchto případech víme. Nejsou to tisíce lidí, ale případy v řádech stovek,“ připomíná.

Čtěte také

Martin Fendrych: Lex Ukrajina V. Ukrajinští uprchlíci versus „naši lidi“

Ministerstvo podle ní situaci řeší poskytováním mimořádné okamžité pomoci těm, u kterých vznikly nepředpokládané, nezaviněné dluhy.  

„Do budoucna to vyřešíme legislativní formou. To však potrvá několik měsíců. Do té doby budeme poskytovat dávku mimořádné okamžité pomoci na uhrazení takového typu nákladu. Výjimečně bude moci být poskytována tato pomoc i opakovaně,“ vysvětluje.

Stát, potažmo ministerstvo se podle ní snaží také dohlížet na to, aby Ukrajinci neměli horší pracovní podmínky než ostatní.

„Část lidí končí v šedé zóně anebo je nedostatečně placená. Nicméně probíhá velký počet kontrol u zaměstnavatelů – za poslední rok téměř čtyři tisíce. Bylo zjištěno asi 1700 nelegálních pracovníků a z toho 1100 z Ukrajiny. To jsou vysoká čísla. Byly uděleny i vysoké pokuty přes 58 milionů. Takže to není tak, že bychom to nechávali být. Určitě se tím ministerstvo zabývá a snaží se omezovat tyto dopady,“ konstatuje.

Jsou nová pravidla pro příjemce dávek nebo pomoci přehledná a srozumitelná? Je jasno v tom, kdo je takzvaná zranitelná osoba a na co má tato osoba nárok? Nezneužívají zaměstnavatelé zranitelnosti ukrajinských uprchlíků? Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.