Jukka Niva je šéf digitálního oddělení YLE News Lab finského národního vysílatele YLE, který spolu s BBC patří mezi nejinovativnější veřejnoprávní média v Evropě. V YLE působil jako redaktor domácího zpravodajství, moderátor ekonomických pořadů, šéfredaktor a ředitel zpravodajství. V roce 2018 absolvoval stáž ve Woodrow Wilson Center ve Washingtonu, kde se věnoval využívání politické moci v digitální společnosti a také tomu, jak politická moc ovlivňuje zpravodajská média.

YLE News Lab vznikl před 12 lety, aby vytvořil personalizovanou zpravodajskou aplikaci. „O dva roky později YLE přešlo na „digital-first“ strategii. Viděli jsme, že se zpravodajská média budou rychle měnit. A nejen ona, ale celý svět a způsob, jakým jsou zprostředkovávány emoce a fakta,“ vysvětluje Jukka Niva, jenž je také členem digitální komise Evropské vysílací unie EBU.

Co dnes ovlivňuje tradiční média víc? Sociální média, nebo umělá inteligence?

Dosud to byla sociální média, která změnila způsob, jakým lidé tradiční média konzumují. Pokud tak činí jen jejich prostřednictvím, nedostávají se k nim nudné zprávy, protože jim algoritmus servíruje jen příběhy, které vyvolávají silné emoce. Výsledkem je kumulace vzteku a frustrace, což není dobré. V budoucnu bude média více ovlivňovat umělá inteligence, ale jelikož za algoritmy sociálních médií stojí masivní AI, bude to vlastně obojí.

Hodně se mluví o rizicích TikToku. Používáte ho u vás v YLE?

Řada skandinávských společností ho kvůli bezpečnostním problémům zakázala. My zatím ne, naši mladí kolegové tam publikují fakticky ověřené zprávy. Musíme tam být, abychom oslovili teenagery a dvacátníky, ale nevím, jak dlouho budeme moci algoritmu věřit.

Rozhovor, jehož autorem je Petr Žaloudek, je pozváním na konferenci Forum Media 2023. Akci pořádá týdeník Marketing&Media, se koná 9. listopadu 2023 v prostorách O2 universa. Pokud vás zajímá svět médií, marketingu a komunikace, neměli byste na největší oborové akci v ČR chybět. Během jednoho dne vystoupí v pěti sálech Fora Media přes 70 řečníků. Kompletní program, ve kterém organizátoři představují sestavu špičkových řečníků a jejich témata, najdete na www.forummedia.cz. HlídacíPes.org je mediálním partnerem akce.

Podle žebříčku OSIS jsou Finové v rámci EU nejodolnější vůči dezinformacím. Čím to je?

Můžu to srovnat se Spojenými státy, kde jsem žil a kde mají opravdu problém, protože lidé nevěří ani institucím ani médiím, což je důsledek polarizace společnosti. Finsko má dvě výhody: je to malý stát s pěti a půl miliony obyvatel, kteří tradičně hodně důvěřují institucím. A pak máme silná regionální média napříč zemí. Je jednodušší věřit někomu, kdo žije ve vašem okolí.

Souvisí to i se vzděláním?

Ano, ale když se ve Finsku o těchto tématech bavíme, málokdy to zmiňujeme. Jsme zvyklí na naši úroveň vzdělání, která nás chrání před jedním problémem: lidé tu nevěří, že je Země placatá.

Jak velkému tlaku ruských dezinformací Finsko čelí?

Ze strany Rusů dochází k otevřenému nátlaku, ale moc si z toho neděláme. Máme zavedené postupy a procesy na to, jak se dezinformacemi probírat a hledat je. Očekávali jsme, že to bude podobně zlé jako v pobaltských zemích, ale není to tak. Jediné, s čím se setkáváme, je řada falešných profilů na Twitteru, které se tam zapojují do konverzací a manipulují s fakty. Twitter tu však používá jen deset procent populace, takže to nemá velký vliv. Nicméně v budoucnu může být hůř.

Téměř rok sledujeme poprask okolo AI. Váš robot Voitto už před pěti lety psal reporty z hokeje a vy jste říkal to, co teď slýcháme: že AI nevezme novinářům práci, ale zvýší jejich efektivitu. Bylo to vizionářské?

Voitto psal zprávy i z voleb; nebyl však inteligentní, spíš velmi hloupý. Dokázal udělat tři stovky textů za pět sekund, ale neučil se. Byl to náš první krok, díky kterému už pět let věříme, že budoucnost je ve spolupráci člověka se strojem. Pokud byste automatizoval celou zpravodajskou žurnalistiku, narazíte na psychologický problém. Budete chtít číst nebo se dívat na něco, co je strojově vyrobené a nepodílel se na tom člověk? Proto si myslím, že spolupráce člověka a stroje je nutná.

Jaké nástroje AI v YLE používáte?

Máme jich mnoho. AI se stará o dopo­ručování obsahu v našich aplikacích, s její pomocí sbíráme data ze sociálních sítí. Také jsme na jaře zkoušeli řadu projektů s ChatGPT — třeba výtah textu do kratší verze či titulkování. Je důležité, aby kdykoliv zveřejníme obsah, na němž se podílel ChatGPT, o tom publikum vědělo. Nicméně stále platí, že za každé slovo, které zveřejníme, je zodpovědný člověk.

Jaký vliv má dnes AI z pohledu diváků, posluchačů či čtenářů na kredibilitu médií?

Dokud bude novinář zodpovědný za každé uvedené slovo, pak pozitivní. A také dokud jako médium tuto technologii vlastníte a víte, jak AI ve vaší společnosti skutečně funguje. Proto nekupujte do redakcí žádné černé skříňky z trhu, pakliže nerozumíte tomu, jak fungují.

Vy si vše vyvíjíte in-house?

Ano. Uzavřeli jsme i dohodu s OpenAI. Máme tak vlastní model YLE GPT, který se učí naším obsahem. Tato část OpenAI GPT nebude viditelná pro nikoho jiného.

Podtitul YLE News Lab zní „Future of Journalism“. Jaká je tedy budoucnost žurnalistiky?

Je to nikdy nekončící proces, který se bude vyvíjet s dalšími generacemi. Když se podíváte na novinařinu před třiceti, šedesáti nebo sto lety, hodně se změnila, ale vždy měla jednu základní věc společnou. Je to schopnost lidem umožnit vidět to, co je skutečné, a pochopit, že všichni lidé nejsou stejní jako oni. Ukažte jim, jak žije druhá polovina společnosti a seznamte je s ní.