Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Ze střední Evropy vidíme, jak se v Anglii scházejí desetitisícová shromáždění s palestinskými vlajkami a fotbaloví fanoušci je komponují do svých performancí. Můžete nám, pane profesore, objasnit, zda je veřejné mínění v Británii skutečně tak propalestinské?
Bohužel, mladá progresivistická generace a zejména studenti podporují Palestince i bojkot Izraele a vůbec nerozlišují mezi fanatickým nábožensko-fundamentalistickým Hamásem – a lidmi, které utlačuje a zneužívá jako lidské štíty. Ovšem i většina Britů (52 %) chová negativní pohled na Izrael a třetina vyznává konspirativní teorie ohledně Židů. Antisemitismus je v Británii velmi rozšířený.
V roce 1945 napsal George Orwell, že Hitler vlastně nad Židy zvítězil. „Angličané soukromě říkají: Oni si o to přece koledovali.” „Po Osvětimi, píše prorocky, jsme sice zahnali antisemity do podzemí, ale antisemitismus se časem vynoří v jiné podobě.” Dnes je kupodivu přijatelný jako extrémní kritika Izraele a útok na jeho samotnou existenci, jakým netrpí žádný jiný stát na světě.
Do jaké míry v tom hraje roli minulost britského impéria a do jaké multikulturní současnost ostrovů?
Britské impérium bylo do konce války vnímáno jako civilizační mise, dnes se považuje za zločin. Proto se objevilo obvinění Izraelců, že jsou vlastně koloniálními usedlíky, jako první Američané. Británie se stala mozaikou různých etnik i životního stylu a muslimové (3,6 milionů) se nacházejí pod ochranou levice. A tak se jejich antisemitské postoje tolerují a nepochybně nakazili progresivistickou mládež.
Mnozí imámové v mešitách otevřeně vyhlašují genocidu Židů. A ti, co to neříkají nahlas, přinejmenším naznačují, že s nimi souhlasí. Oblíbené heslo demonstrujících zní: „Od řeky (Jordánu) až k moři, svobodná Palestina se vynoří.”
Pojďme si probrat, jak se vůbec historicky vyvíjel vztah Británie ke Státu Izrael a k požadavku na palestinskou státnost…
Britská elita měla ke konci 19. století k sionistickému hnutí za vlastní „domovinu” velké sympatie. Ruské pogromy ji vyděsily a zubožení Židé se stali vůbec první vlnou přistěhovalců v království. Od té doby se datuje anglický odpor vůči Rusku.
Židé se v Evropě považovali za cizince už více než tisíc let a když vznikl sionismus, tak se říkalo se, že „existuje země bez lidí a národ bez území.” A byla to téměř pravda, v Palestině během 1. světové války žilo zhruba 94 000 Židů, 70 000 křesťanů a 525 000 Arabů. Byl to zanedbaný kout tureckého impéria a pod britským mandátem a úsilím židovských přistěhovalců, se vybudovali železnice, nemocnice a vodovodní síť. Porodnost a imigrace Arabů vzrostla, takže v roce 1948 zde žilo 1 970 000 a třetina uprchlíků po vzniku izraelského státu se dokonce ani v Palestině nenarodila.
Britská správa se zoufale 20 let pokoušela vytvořit společné arabsko-židovské instituce, a vysloužila si arabské a posléze i židovské povstání, a nakonec se po válce postavila na stranu Arabů a navrhla rozdělení malé země na dvě části, což nebylo funkční pro dva státy. Arabská liga založila tábory utečenců a jejich potomků bez státní příslušnosti jako načasovanou bombu proti existenci židovského státu.
Psali jsme:
BBC se snažila o velmi neutrální a věcné pojmenování, dokonce pro hnutí Hamás odmítala používat označení „teroristické“. Co byste celkově řekl o mediální prezentaci celé kauzy na britských ostrovech?
Označení bojovníků Hamásu jako radikálních nebo militantních po pogromu v Izraeli vzbudilo v Anglii značnou nevoli mezi konzervativci, ozval se i premiér a vláda žádala vysvětlení. Vedení BBC tvrdí, že je neutrální označení objektivní, ale nakonec se rozhodlo k podivnému kompromisu a nazývá Hamás organizací oficiálně uznanou za teroristickou. Komerční televizní stanice s označením teroristů nikdy problém neměly. Opět se vyjevilo pokrytectví levice, protože atentátníky v Evropě běžně nazývá teroristy stejně jako kdysi irské republikány.
Ta neutralita byla výrazem sympatií k Palestincům a o objektivitě jejích arabských korespondentů v Gaze lze oprávněně pochybovat. BBC by měla také umět rozlišovat mezi požadavkem na palestinsko-izraelské dvoustátí – a sebevražedným Hamásem, jenž tak jako nacisté vyhlašuje genocidu Židů. Jak kdysi prohlásil jeho vůdce: „Izraelci oslavují život, my oslavujeme smrt.“ Je to smutné, a naprostá ztráta morálního kompasu, protože islamistický Hamás je stejná teroristická organizace jako Islámský stát, Talibán, Al-Káida a Boko Haram.
Fotogalerie: - Společně pro Izrael
Po izraelské odvetě a radikálních reakcích muslimských komunit stoupají po Evropě obavy z opětovné eskalace terorismu. Současně dochází k opětovnému nárůstu migrace do Evropy. Panují i v Británii obavy z dalších teroristických útoků?
Obavy nepochybně panují a jsou oprávněné, ale všechno bude záviset na vývoji izraelského boje s Hamásem. Už nyní se ozývají požadavky na příměří. Izrael je vždycky kritizován za nepřiměřenou reakci na útoky. V nové situaci, kdy už nehodlá pouze zastrašovat teroristy a defacto je tolerovat, nýbrž zničit, přijde o život ve dvou milionové enklávě ohromný počet lidí. Lze tedy očekávat zuřivé protesty evropských muslimů. Němci zaplatili strašlivou daň za svou podporu Hitlera. Gazané si také Hamás svobodně zvolili, teroristy volilo 44 procent, a v ruinách teď umírají nevinní.
Kolektivní vina neexistuje, ale válka je kolektivní trest. To ovšem západní veřejnost Izraelcům nikdy neodpustí. Americká podpora dlouho nevydrží. Kdyby se boj rozšířil na teroristy Hizballáhu a zasáhli Američané, nastali by v Evropě teroristické útoky.
Nejde jenom o Británii. Co podle vás vypovídá reakce na dění v Izraeli o celé západní civilizaci, která je svou historií s židovskou vírou a kulturou nedělitelně spojena?
Západní civilizace je těžce nalomená, sekularizace zcela proměnila zásady naší existence. Emoce nahrazují fakta, vytrácí se rozdíl mezi rozumem a vírou (politickou), univerzity neučí myslet a studenty indoktrinují, objevila se podivná víra v jednotné lidstvo a rovnost všech lidí, za něž se máme obětovat, jako za svou rodinu a národ.
Soudržnost národního společenství se pod přívalem cizinců hroutí. Lidská (správněji občanská práva) měla chránit občana před zvůlí státu a nyní se používají jako nástroj společenského rozkladu. Popírá se sexuální přirozenost a upadá porodnost. Izrael se proto jeví jako reakční národní stát, jenž odmítá nové západní hodnoty a ideál liberální globalizace.
Fotogalerie: - Pochod Prague pride 2023
Kde se podle vás dnes odehrává důležitější boj za Evropu? U Tel Avivu, kde Izrael bojuje s radikálním islamismem coby zdrojem terorismu, nebo na východě Ukrajiny, kde se bojuje s Ruskem, považovaným za nepřítele západní civilizace?
Obrana Ukrajinců je omezená, Západ se obává eskalace, a vůbec nemá v úmyslu Rusko porazit. Islamismus je ale velmi nebezpečný – šílený Írán už roztáhl svá chapadla, ovládá Irák, Jemen, Libanon i Sýrii, a je tedy velkou hrozbou pro západní svět. Mohl by například zničit ropná pole Saúdů a arabských emirátů a způsobit světovou hospodářskou krizi.
Jeden náš respondent nedávno s určitou mírou nadsázky uvedl, že teď už se hraje jen o to, jak si Rusko, Čína a „chalífát“ rozdělí území končící Evropské unie. Myslíte si, že hrozí konec dominance západní civilizace v Evropě?
Předvídat se nedá. Západořímská říše se rozpadla, a na jejích troskách vyrostl nový Západ. Rusko i Ukrajina se vyčerpají. Dnes to opravdu vypadá, že rozpolcená Amerika Evropu nezachrání, ale může to být jen zdání. Přijde nový prezident. Chalífát nevznikne, protože jsou sunité a šíité znepřáteleni, a íránská teokracie dlouho nevydrží, nenávidí jí totiž většina jejích mladších obyvatel.
Není pravděpodobné, že by nastala na Blízkém východě válka. Ale pokud ano, tak si její důsledky představit neumíme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
