Nebýt blízkosti Prahy, mohl náhlý krach kladenských hutí Poldi v devadesátých letech způsobit opravdové sociální nepokoje. Místo toho se z Kladna v krátkém čase odstěhovalo až deset tisíc lidí a někdejší živé průmyslové město začalo rychle upadat. K radosti místní radnice by se to ale mohlo v příštích letech změnit, investoři zde plánují stavět tisíce bytů i průmyslové haly.
Na rozdíl od jiných středočeských měst se Kladno nemůže pyšnit malebností, která by sem lákala davy turistů. Z celého města naopak vyzařuje jakýsi smutek z překotného vývoje po revoluci a nepovedené privatizace, která vyústila v krach největšího zdejšího zaměstnavatele. Je to o to patrnější, když vjíždíme do jednoho z průmyslových areálů, který tvoří třetinu rozlohy Kladna. Kdysi slavná Poldovka si ale zachovala něco ze své majestátnosti, i když si ji příroda postupně bere zpět.
Nepodařená privatizace
Na první pohled každého návštěvníka zaujmou dvě kostry někdejších rudišť, které nyní působí dojmem obrovitých industriálních katedrál. Továrnu založil koncem 19. století Karl Wittgenstein, který se zde rozhodl vyrábět kvalitní nástrojovou ocel. Hutě pojmenoval po své ženě Leopoldě, které se přezdívalo Poldi a jejíž portrét se stal po následujících sto let symbolem podniku. Poldina huť byla po druhé světové válce znárodněna, ocelárna pokračovala v plnění například dopravních nebo armádních zakázek. V době největší slávy zaměstnávala až dvacet tisíc lidí.
Současný stav areálu, kde dnes sídlí několik menších firem, ale prozrazuje, jak nehezký měla ocelárna konec. Vláda v roce 1993 schválila privatizaci Poldovky, ve které uspěl podnikatel Vladimír Stehlík prostřednictvím své firmy Bohemia Art. Se svou nabídkou 1,75 miliardy korun tehdy přebil ostatní uchazeče takřka o miliardu. Už po dvou letech byla zastavena výroba pro nedostatek zakázek, firma šla do konkurzu a Stehlík byl následujícího roku vzat do vazby kvůli pochybnostem při prodeji podniku. Ve stejné době postupně skončila těžba i v nedalekých černouhelných dolech.
Ze dne na den ztratilo práci na šest tisíc lidí. Město bylo naprosto paralyzované. Místní vzpomínají na prázdné ulice, obchody a hospody. „Lidé brali jakoukoli práci,“ popisuje jedna z prodavaček ve městě. Nedaleká Praha se nakonec stala pro Kladno požehnáním i prokletím. Kladenští začali za prací dojíždět na nedaleké ruzyňské letiště nebo rovnou do hlavního města a nemalá část se tam i odstěhovala. Kladno se začalo vylidňovat a velké průmyslové areály Poldi a Vojtěšská huť se staly fyzickou, ekologickou i vizuální zátěží.
Poldovka ožívá
Dnes je z Poldovky žádaný brownfield, kde působí hned několik subjektů, kteří plánují areál revitalizovat. Část vlastní investiční skupina RSJ, pro kterou developer Panattoni staví dvě průmyslové haly. Ty by měly vzniknout v sousedstvích oněch „katedrál“. Investor už má územní rozhodnutí a dokončil sanaci, stavební povolení by mělo přijít do konce roku. „Pak bychom zahájili hrubé terénní úpravy a počítáme, že někdy na jaře bychom zahájili výstavbu,“ říká regionální ředitel pro rozvoj Panattoni Jan Andrejco s tím, že hotovo by mohlo být už za dva roky. Společnost postupně zasypává podzemní části, k zemi půjde i takzvaný energomost, který kdysi sloužil k vedení velké části sítí po areálu. „Byla v tom elektřina, plynové vedení a další sítě. V době rozkvětu Poldovky to byla páteřní síť pro celý areál. Dnes tam vedou snad tři živé kabely, které momentálně překládáme pod zem. Pak nastane demolice,“ ukazuje.
Kladno s vydáváním povolení pro revitalizaci průmyslových oblastí příliš neotálí, v zájmu radnice je ostatně vytvoření co nejvíce pracovních míst. Řada místních i pražských developerů již ohlásila, že chce ve městě postavit až dva tisíce bytů, a město by bylo rádo, kdyby zde lidé zároveň našli práci a neodjížděli každý den do Prahy. Spíš než skladové prostory by si proto Kladno přálo lehkou výrobu. „My se radnici snažíme vyjít vstříc a zatím jednáme s výrobními firmami. Ale dovedu si představit i skladový areál s nějakou vyšší přidanou hodnotou, která by byla technologicky zajímavá a zaměstnávala by více lidí,“ dodává Andrejco. Podle toho, které firmy si prostory nakonec pronajmou, by zde mohlo najít práci 800 až 2000 lidí.
Bytová výstavba v Kladně Největším zaměstnavatelem v regionu je nyní výrobce stavebnic Lego, který si před více než dvaceti lety postavil kladenskou továrnu na zelené louce ve čtvrti Kročehlavy. Tam se nyní chystají stavět i rezidenční developeři, například firma YIT plánuje v několika etapách postavit až 800 bytů. Společnost Creditas Real Estate zase ve svém kladenském bytovém projektu nabízí k prodeji 160 bytů. Někteří developeři ale využívají i mnoha zdejších brownfieldů. Například v areálu bývalého dolu František Josef vzniká nová rezidenční čtvrť od CIO project se 300 byty. V opuštěném území bývalého dolu Engerth zase postaví domy s více než osmdesáti byty skupina EBM. Ta kromě toho plánuje postavit i novou čtvrť s 620 byty u vlakového nádraží. |
Pro rezidenční i průmyslové stavitele je Kladno atraktivní nejen kvůli sousedství Prahy, ale i kvůli blízkosti několika dálnic vedoucích mimo jiné do Německa. Do budoucna sem navíc povede železniční trať z centra Prahy přes letiště i chystaná rychlodráha. V rámci rozvoje Poldovky musejí investoři přispět městu desítky milionů korun na řešení dopravy, zejména na napojení areálu k dálničnímu přivaděči.
Postapokalyptické scenerie
Zatím jde ale o holé pláně s několika málo využívanými stavbami, které připomínají scény z postapokalyptického filmu. „Hlavně nikam nespadněte,“ nabádá mezi řečí Andrejco, když procházíme kolem odhalených základů zbouraných budov. Ze země místy trčí ostré dráty a pletivo. Dostáváme se k bývalé ubytovně, kterou postupně požírá příroda. Andrejco se netají tím, že si zchátralou budovu několikrát prošel. „Jako milovník brownfieldů jsem vždycky prolezl všechno,“ říká.
Podstatnou část areálu vlastní společnost FER Consult, která zde rovněž plánuje stavět průmyslové haly. Na její části pozemků jsou ale i stavby, které chce majitel zachovat, pokud to jejich technický stav dovolí. Místní v Poldovce rádi pořádají kulturní akce, které by tak zde mohly pokračovat. V areálu jako první začala stavět společnost Logport Development, která kromě skladových a výrobních prostor chystá také výstavbu kanceláří.
Za bývalými továrními budovami vidíme komíny nedaleké teplárny. „Největší bolest brownfieldů bývají sítě, které po letech kapacitně nestačí. Tady je vedle teplárna, která je stále v provozu a je spojená s elektrárnou. Díky tomu je tady obrovská kapacita elektrické energie a i ostatní sítě jsou v pořádku,“ uzavírá Andrejco.
