Praha - Lidé nejsou vždy ochotní vystoupit z komfortní zóny a kriticky se podívat na minulost, kterou sami pomáhali utvářet. Na úvod třídenní konference Ruský imperialismus 1939/45 až 2023, která dnes začala v Praze, to řekl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Cílem konference, kterou pořádá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně s úřadem vlády, je poukázat na kořeny ruských imperiálním komplexů a na jejich dopady na historii i současný vpád na Ukrajinu.
"Určitá nostalgie a stále opakované propagandistické pravdy přesto žijí dál v hlavách lidí starších generací, ale mohou přežívat i ve výkladu historie ve školství, případně dalších institucích. Součástí tohoto mýtu je i představa ruského impéria, že má nárok na kontrolu území, které Rudá armáda v roce 1945 osvobodila, která je zdrojem zdůvodnění současné agrese Ruska proti suverénní Ukrajině,“ uvedl Šalomoun.
"Musíme mluvit se třetími zeměmi v Africe a jinde. Vysvětlovat jim, že dnešní ruská agrese proti Ukrajině není jenom nějaký regionální konflikt, který je nemusí zajímat. Ale že to je konflikt, který má globální dopady v potravinové bezpečnosti, v mezinárodním obchodu a pochopitelně narušuje mezinárodní právo a mezinárodní systém,“ řekl náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian (STAN)
Ruský a sovětský imperialismus se podle Igora Lukeše z Bostonské univerzity nezměnil od dob Petra Velikého. "Protože mezitím se svět změnil, Putin prohraje. Prohraje, protože používá staré nástroje na naprosto nové problémy," řekl. Přístup západu k dobyvačným válkám Ruska se podle něj naopak změnil zásadně. Petr Veliký byl ruský car, který vládl v letech 1682 až 1725.
Lidé, kteří reprezentují prodemokratické hnutí Ruska nemůžou podle ruské novinářky a lidskoprávní aktivistky Žanny Němcovové jen vystupovat proti imperialistickému narativu na veřejnosti, ale musí zhodnotit i své vlastní chování. "To znamená, že nejsme privilegovaní, protože jsme se narodili v Rusku s jeho bohatou historií a kulturou, nejsme privilegovaní, protože hodně lidí v republikách se socialistickou minulostí mluví rusky, a nejsme privilegovaní, protože Rusko má největší území na světě,“ řekla Němcovová. Novinářka je nejstarší dcerou zastřeleného ruského opozičního politika Borise Němcova.
Účastníci konference budou v Lichtenštejnském paláci diskutovat mimo jiné o kořenech ruské agrese proti Ukrajině, o jejích paralelách s předchozími ruskými či sovětskými imperialistickými vpády do Polska a Rumunska v roce 1939, do Finska a pobaltských států v roce 1940, do Maďarska v roce 1956 či Československa v roce 1968. Jedním z témat je i současné putinovské Rusko, které se pohybuje mezi stalinismem a carismem. Debatovat budou i o příčinách a projevech ruského nacionalismu a o fašistických znacích v sovětské a ruské propagandě.
