Duševní nepohoda u dětí skutečně roste, říká školní psycholožka. Co radí rodičům a učitelům?
Výsledky studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ukázaly, že až čtyřicet procent deváťáků vykazuje příznaky střední nebo těžké deprese. „Už několik let ve své práci školní psycholožky skutečně vnímám nárůst duševní nepohody u dětí. V poslední době velmi narostlo téma sebepoškozování,“ říká v rozhovoru Veronika Blaho Vitošková z pražského Gymnázia Jiřího Gutha-Jarkovského.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Čím se děti nejčastěji trápí.
- Jestli v posledních letech narostl jejich zájem o téma duševního zdraví.
- Jak častá je bagatelizace duševních problémů ze strany rodičů a učitelů.
- Jak by se měly školy zapojovat do prevence a podpory duševního zdraví.
- Co děti potřebují ke štěstí.
Podle nedávné studie Národního ústavu duševního zdraví až čtyřicet procent deváťáků vykazuje symptomy střední nebo těžké deprese, skoro třetina jich trpí úzkostmi. Korespondují tato čísla s vaší osobní zkušeností?
Bohužel ano. Už několik let ve své práci školní psycholožky skutečně vnímám nárůst duševní nepohody u dětí.
Vzhledem k tomu, že výzkumy byly realizované v postcovidové době, bych k tomu ráda doplnila, že už jsem si všimla asi rok dva před covidovým obdobím toho, že děti začaly chodit s vážnějšími potížemi, než tomu bylo do té doby.
Koronavirové období to potom všechno ještě umocnilo a zvýraznilo.
Čemu přisuzujete to, že se to z vašich poznatků začalo zhoršovat už před covidem?
Myslím si, že to je kombinace mnoha různých faktorů. U dospívajících dětí k tomu hodně přispívá i to, že jsou stavěny před volbu střední školy a že se v deváté třídě musí rozhodovat o svém budoucím povolání.
I na základě pedagogicko-psychologických výzkumů se nám začíná ukazovat, že věk, kdy jsou děti připraveny udělat volbu pro další vzdělávací cestu, se postupem času zvyšuje. Jsou trošku později připravené na to tu volbu učinit.
Určitě v tom může hrát roli i to, že se vyskytují různorodé problémy v rodinách a zároveň i svět kolem nás se dynamicky mění. Vliv patrně má i velký rozmach sociálních sítí a života online.
S jakými konkrétními problémy za vámi děti chodí nejčastěji?
Děti nejčastěji docházejí z důvodu
