Před 40 lety bylo zahájeno vojenské cvičení Severoatlantické aliance nazvané Able Archer 83. V médiích a publicistických textech bývá hojně skloňováno jako jeden z momentů, kdy studená válka málem přerostla v otevřený jaderný konflikt s apokalyptickými důsledky. Přestože historici v uplynulých dvou dekádách takový příběh jasně vyvrátili, mýtus nadále přežívá do té míry, že jej mnozí vnímají jako fakt. Je totiž o poznání atraktivnější než konstatování, že v listopadových dnech roku 1983 se vlastně nic mimořádného nestalo.
Mýtus obklopující cvičení Able Archer zní ve stručnosti následovně: sovětští zpravodajci a vrcholní politici nesprávně vyhodnotili aktivitu NATO jako zástěrku k zahájení překvapivého jaderného útoku na země Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. V reakci měli vážně zvažovat vlastní, preventivní úder za pomoci zbraní hromadného ničení na západní cíle. Svět se měl v důsledku nacházet na pokraji třetí světové války, podobně jako o 21 let dříve, během karibské raketové krize.
Pro pochopení toho, co se ve skutečnosti v listopadu 1983 událo, je nutné nastínit podstatu zmíněného cvičení. Able Archer 83 představoval poslední fázi série pravidelných manévrů NATO Autumn Forge. Jeho scénář rozpracovával hypotetickou eskalaci studenoválečného napětí, které bylo v této době mimořádně vysoké. Simuloval situaci, kdy Sovětský svaz zahájil zástupné války proti Spojeným státům ve Třetím světě, následně zaútočil na část neutrálních evropských zemí, což se ukázalo jako předehra k úderu na členy Severoatlantické aliance, Norsko a Západní Německo.
Fiktivní scénář předpokládal, že sovětské jednotky při pokusu probít se na západoněmecké území nasadily chemické zbraně, přičemž NATO reagovalo stejným způsobem. Západ se následně rozhodl pro omezený jaderný útok na vybraná východoevropská města s cílem podlomit ochotu sovětských spojenců pokračovat v boji. Jelikož neměl kýžený efekt, Severoatlantická aliance se uchýlila k totálnímu jadernému úderu na Varšavskou smlouvu. Právě tato poslední fáze simulace byla podstatou cvičení Able Archer 83.
Podobná cvičení nebyla v první polovině osmdesátých let nikterak nestandardní na obou stranách železné opony. Šlo o důsledek vyhrocení napětí mezi Východem a Západem v důsledku sovětské vojenské intervence v Afghánistánu i rozmisťování jaderných zbraní středního dosahu v Evropě, takzvané euroraketové krize. Koncentrace velkého množství vojáků a jejich zvýšená aktivita na druhou stranu vždy vyvolávaly podezíravost protistrany, třebaže existoval mechanismus pro hlášení takových cvičení, který měl zabránit nepochopení skutečných záměrů protivníka a případné neadekvátní reakci s potenciálně nevratnými a tragickými následky.
Dokumenty bývalých zemí Varšavské smlouvy odhalují, že především tamní vojenská velení považovala v první polovině osmdesátých let velká cvičení NATO jako ideální příležitost, jak může Západ nečekaně zaútočit na socialistické země. Myšlenku „náhlé západní agrese“ patrně zcela neodmítal ani Jurij Andropov, dlouholetý předseda KGB, který i před tím, než po smrti Leonida Brežněva stanul v čele sovětských komunistů, varoval před zvyšujícím se rizikem vypuknutí jaderné války. Patrně z jeho iniciativy na počátku uvedené dekády začal Sovětský svaz vytvářet nový systém včasného varování před nečekaným západním útokem. Operace dostala krycí název RJAN (raketno-jadernoje napadeniie).
Z dnešního pohledu je zjevné, že podobné obavy byly chimérou. Na obranu Andropova je však korektní uvést, že američtí představitelé v čele s ředitelem CIA Williamem Caseyem a ministrem obrany Casparem Weibergerem v té době skutečně schválili množství zjevně provokativních operací, včetně vojenských cvičení poblíž sovětských hranic a námořních základen, s jasným cílem stupňovat tlak na Kreml. Napětí dále vyhrotily události roku 1983, které cvičení Able Archer předcházely. Americký prezident Ronald Reagan označil Sovětský svaz za „říši zla“, oznámil ambiciózní vojenský projekt SDI a schválil vojenské potlačení ultralevicového puče na Grenadě. Eskalovalo rozmisťování nových raket schopných nést jaderné hlavice no obou stranách železné opony. A sovětská stíhačka nedopatřením sestřelila civilní jihokorejský Boeing 747, na jehož palubě zahynulo 269 lidí.
Tvrzení, že cvičení Able Archer 83 málem vyvolalo jadernou válku, se objevilo s časovým odstupem, na konci osmdesátých let. Stavělo na výpovědi sovětského přeběhlíka, dvojitého agenta Olega Gordievského. Ten v rozhovoru s jedním ze západních novinářů zmínil paniku, kterou Able Archer údajně v Kremlu způsobil. Později podobně hovořil i o napětí ve velení KGB, přičemž celou myšlenku rozpracoval ve svých pamětech z poloviny devadesátých let. Zdánlivou kredibilitu jeho tvrzením dodávaly odkazy na zmíněnou operaci RJAN. Ta však v listopadu 1983 představovala stále fakticky experimentální projekt, který ostatně před rozpadem Sovětského svazu nikdy nebyl plně uveden do praxe.
Vazbu mezi Able Archer 83 a RJAN navíc nepotvrdil žádný dokument, pouze výpovědi Gordievského, které jsou také hlavním zdrojem většiny následně nekriticky přejímaných tvrzení, že v listopadu 1983 bylo lidstvo krůček od jaderného armageddonu. Druhým zdrojem jsou odtajněné americké vojenské a zpravodajské dokumenty. V rámci vyhodnocení cvičení uvádějí, že Východ jej patrně mohl vnímat jako přípravu ke skutečnému útoku.
Dokumenty bývalých zemí Varšavské smlouvy tento předpoklad nepotvrdily, v souvislosti s Able Archer 83 nevykazují nic neobvyklého. Platí to i o výpovědích některých východních vojenských důstojníků, zpravodajců i diplomatů, kteří byli na události z listopadu 1983 cíleně dotazováni. Nejenže sovětské vedení nikdy nepojalo podezření, že západní cvičení je zástěrkou pro překvapivý útok, s drtivou pravděpodobností jej ani výrazněji nereflektovalo. Na program jednání stranického politbyra, které by hrálo v případném nařízení preventivního úderu zásadní roli, se vůbec nedostalo. Nezmiňují jej ani četné paměti tehdejších čelných sovětských komunistů. Zvýšená bojová pohotovost vojsk Varšavské smlouvy, která byla během Able Archer 83 vyhlášena – v období takzvané druhé studené války v první polovině osmdesátých let nešlo o anomálii –, skončila příznačně dříve než samotné cvičení.
Populární výklad o bezprostřední hrozbě jaderné konfrontace v minulosti zpochybnili přední historici studené války jako Mark Kramer, Vojtěch Mastný či Raymond Garthoff. Nedávno jej na základě obsáhlých rešerší definitivně rozbil Simon Miles. Jde o potvrzení základní poučky, že primární dobové dokumenty mohou vnést zcela jiný pohled na události, o kterých mnozí s oblibou činí kategorické a jednoznačné soudy. Nezřídka jde o soudy mediálně atraktivní, přitahující pozornost a budící senzaci. Právě proto takové výklady snadno zapouštějí kořeny a jejich vyvracení je následně mimořádně složité. Able Archer 83 je v tomto směru zářným případem.
Autor je historik.
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
komentář , NATO , Ronald Reagan
Aktuálně se děje
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
včera
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
včera
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
včera
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
včera
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
včera
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
včera
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
včera
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
včera
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
včera
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
včera
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
včera
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.
Zdroj: Libor Novák