Hlavní obsah

Školy nedostanou peníze na všechny hodiny. Skončí němčina i půlené hodiny, odhadují

Některé školy budou muset propustit více než 10 učitelů. Vláda dělá škrty.Video: Jan Marek, Josef Mačí

 

Reklama

Ministerstvo školství chce od příštího roku školám hradit méně vyučovacích hodin. Ředitelé upozorňují, že děti tak mohou přijít o moderní výuku nebo cizí jazyky. Uspořené peníze přitom státu nepomohou s rozpočtem na příští rok.

Článek

Školy už vědí, kolik jim stát sebere pedagogů. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sice tvrdil, že omezí pouze jejich nárůst, ukazuje se ale, že se zkrátka bude muset škrtat. A co je pro ředitele nejbolestivější? Nejvíce úsporné kroky dopadnou na inovativní školy. Přitom je Ministerstvo školství v minulých letech výrazně motivovalo k modernizaci a individualizaci výuky. Teď se ale řadí zpátečka.

Základní školy přijdou o šest procent proplacených hodin výuky, střední školy dokonce o 15 procent. Vychází to z nového nařízení vlády o financování vyučování. Přes takzvaný systém PHmax se počítají peníze pro každou školu zvlášť, takže dopad škrtů bude velmi rozdílný.

Největší dopad na střední školy

Ministerstvo školství ale v důvodové zprávě předpokládá, že skoro pětina středních škol bude muset od září propustit dva až pět pedagogů. Existuje ale také 31 škol, které se budou muset rozloučit s až 10 učiteli a čtyři školy přijdou dokonce o více než 10 pracovních úvazků. Právě na střední školy dopadne nové opatření nejvíce.

Ale teď konkrétní příklad. Mladoboleslavská Střední pedagogická škola a Střední odborná škola služeb může čerpat z rozpočtu na zmiňovaném PHmax 1088 hodin. Tolik hodin výuky jí zaplatí stát. Peníze nepoužije všechny, stačí ji asi 1009 hodin. Nově ji ale podle návrhu nařízení Ministerstvo školství uhradí jen 925 hodin při stejném počtu žáků.

„A teď snižte u 16 tříd, které máme, o nějakých 84 hodin výuku. To je na zavření odborného výcviku, jinak to udělat nejde. Třeba cukráře budeme asi muset posílat do restaurací, kde ale budou třeba první rok jen mýt nádobí a uklízet, zatímco u nás se učí vařit od první chvíle,“ varuje ředitel školy Štefan Klíma.

Ve škole totiž dělí jen výuku, kdy podle pravidel musí, tedy když počet žáků převýší u anglického jazyka nebo třeba tělocviku dané maximum. Stejně tak u odborného výcviku. Nemá tedy v případě úspor kam uhnout, aniž by porušil předpisy nebo se nějaké výuky těžko představitelně zbavil.

Ubytek úvazků na SŠPočet SŠPodíl SŠ
Více než 1040,4 %
5 až 10313,4 %
2 až 5 15617,9 %
1 až 211212,2 %
do 113614,8 %
Bez úbytku48152,3 %
Zdroj: Ministerstvo školství

„Když jsem si to spočítal na své vlastní škole, tak bych musel škrtnout 35 hodin týdenní výuky. To ale znamená, že bych musel sáhnout do školního vzdělávacího programu a něco přestat vyučovat. Já jsem si dovolil ten luxus, že na průmyslovce učím druhý cizí jazyk jako volitelný, který tedy budu muset zrušit,“ popisuje ředitel Masarykovy střední školy chemické Jiří Zajíček.

Právě na střední školy dopadne úspora nejvíce. Gymnázia nebudou mít šanci nabízet volitelné předměty nebo semináře pro své žáky v takové míře jako dosud. Přitom individualizace výuky byla v posledních letech propagovaným směrem od Ministerstva školství.

„Slýchám silná slova o tom, jak je potřeba opustit představu o montovně směrem k vyspělejší ekonomice. Neexistuje ale jiná cesta než přes kontinuální vzdělávání společnosti. V žádné vesnici se nikdo ze dne na den neprobudí s nápadem, že začne podnikat v nanotechnologiích,“ upozorňuje ředitel Gymnázia Polička Josef Dvořák.

„Chápu, že státní rozpočet má problémy, ale tak situaci na chvíli zmrazme, než budeme pokračovat v reformách. Co ale pan ministr (školství Mikuláš Bek, pozn. aut.) navrhl, není zmrazení, ale krok zpátky,“ dodává Dvořák.

Stopka pro inovace

V případě základních škol úsporné kroky dopadnou především na ty progresivní, které dokázaly současného financování využít pro své žáky naplno. Tedy zvládají dělit výuku nebo třeba nabízejí tandemové hodiny, jak po nich mimo jiné při kontrolách chce také Česká školní inspekce.

Na pražské Základní škole Solidarita inovativně propojují čtyři předměty do celku přírodní vědy. Tandemově také rozvíjí konstruktivistickou výuku v českém jazyce formou dílen čtení a psaní.

„Nemálo pedagogů absolvovalo v uplynulých letech státem placené kurzy jak vést tandemovou výuku. Tyto kurzy byly akreditované MŠMT a teď nám řeknete, že to byl omyl? Že žádnou tandemovou výuku dělat nemáme?“ ptá se politiků ředitelka školy Karin Marques v otevřeném dopise, který jim směřuje.

Ubytek úvazků na ZŠPočet ZŠPodíl ZŠ
2 až 360,2 %
1 až 2892,3 %
do 1148438,2 %
Bez úbytku231059,4 %
Zdroj: Ministerstvo školství

Pro řadu ředitelů je úprava financování výuky poslední kapkou v řadě plánovaných úsporných opatření. Nejsou totiž zároveň peníze na nepedagogické pracovníky, připravuje se redukce asistentů pedagoga, školy přišly i o polovinu benefitů pro zaměstnance a nezbývají peníze na nové učebnice (ONIV).

„Redukce PHmax, snížení prostředků na nepedagogické pracovníky, případně ONIV jsou kroky, které de facto destruují systém financování, který začal fungovat a který většina dotčených skol začala využívat pro zkvalitnění výuky,“ souhlasí s kritikou ředitelů a učitelů také bývalý ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.

K tomu je potřeba dodat, že si učitelé nesáhnou ani na uzákoněných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Poměr se bude počítat z předminulého roku a k tomu ředitelé budou muset financovat z jejich odměn všechny díry v rozpočtu, na které nezbyde. Kvůli všem těmto krokům se rozhodly školské odbory vyhlásit jednodenní stávku na 27. listopadu.

Ředitelé škol se tak začali obracet s dopisy na politiky, jak zamýšlené rozpočtové škrty skutečně dopadnou na jednotlivé školy.

„Nebudeme žádným inovativním a moderním státem, ale montovnou a rozvojovým státem,“ dodává Marques.

Vznikla také petice „proti drastickým škrtům ve školství“. A mezi řediteli škol to po dlouhé době skutečně vře, a to natolik, že stávkovat hodlají i ředitelé, kteří v minulosti o takové formě protestu ani nepřemýšleli.

„Nikdy jsem neuvažoval o stávce. Ale teď si říkám, že do toho půjdu,“ říká ředitel písecké Základní školy J. K. Tyla Pavel Koc.

Ministerstvo školství ale tvrdí, že navrhovaná opatření pouze zakonzervují aktuální stav a významně se to provozu škol nedotkne.

„Teď máme podle mě rozumný počet zaměstnanců, ať už na učitelských nebo nepedagogických pozicích. S nimi jsme s to kvalitně vzdělávat populaci dětí, která už výrazně neroste,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN) po jednání o rozpočtu ve školském sněmovním výboru.

Jeho předchůdce Plaga ale upozorňuje, že kvalita právě ohrožena bude.

„Snížení PHmax na průměr zasáhne ty, kteří možnosti zkvalitnění výuky, jako jsou tandemová výuka nebo dělení hodin, využívali, takže zcela nepochybně ke snížení kvality povede,“ popisuje Plaga.

Radši kratší výuku

Ředitelé a učitelé přitom rozumí, že je třeba hledat cesty, jak systém zefektivnit. Napříč svými zastupujícími spolky se ale snaží ministerstvu navrhnout jinou cestu, jak by se peníze daly daleko bezbolestněji najít.

„Předložil jsme panu ministrovi návrh, že lze úsporu řešit i jiným způsobem, a to že bychom snížili počet hodin v učebních plánech žáků. České děti i v mezinárodním srovnání sedí příliš hodin v lavicích,“ navrhuje Klíma s tím, že by to například mohlo konkrétně znamenat o jednu hodinu týdně méně v některých ročnících.

Plánovaná škrtání učitelských míst totiž nebude i přes výrazný dopad na řadu škol stačit na to, aby ministerstvo našlo chybějící prostředky na platy nepedagogických pracovníků pro příští rok. V důvodové zprávě k návrhu píše samo ministerstvo, že příští rok se nedá počítat s „významnou úsporou financovaných míst“, protože změny se promítnou až od září. Právě škrty ve výuce ale měly podle Beka prostředky zajistit. Seznam Zprávy se proto ministerstva zeptaly, kde jinde se dají peníze pro příští rok najít.

„Případným řešením do budoucna by mohla být změna financování nepedagogických pozic, tedy jejich převedení na zřizovatele,“ napsala Seznam Zpráva mluvčí Tereza Fojtová s tím, že tohle se dá ale řešit nejdříve v roce 2025.

Žádný konkrétní krok, jak peníze uspořit už pro příští rok, ale Ministerstvo školství nezmiňuje. V návrhu státního rozpočtu se přitom píše, že nejsou peníze na 17 tisíc pozic nepedagogických pracovníků. Reálně tak v rozpočtu chybí zhruba šest miliard korun.

Opozice je proto připravená podat pozměňovací návrh, aby došlo k navýšení kapitoly Ministerstva školství.

„V současném rozpočtu Ministerstva školství potřebné peníze najít ani nejdou. Budeme podávat pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, který vrací do kapitoly školství 6,5 miliardy, aby se nemuselo škrtat 17 tisíc pozic nepedagogických pracovníků,“ komentuje to poslankyně Jana Berkovcová (ANO).

Ani koaliční poslanci ale nejsou hluší k připomínkám ředitelů a učitelů. Například poslanci školského výboru Davidu Šimkovi (KDU-ČSL) nepřijde šťastné, že úsporná opatření dopadnou nejvíce na progresivní školy.

„Přijde mi to jako cesta zpět. Rádi bychom proto s panem ministrem diskutovali, jestli neexistuje nějaká alternativa, jak co nejvíce zmírnit dopad,“ vysvětluje Šimek.

Když Seznam Zprávy zjišťovaly u zdrojů z politických i úřednických kruhů, jak se bude řešit nedostatek peněz v rozpočtu školství na příští rok, vyplynuly z toho poměrně problematické kroky. Pokud se dodatečné prostředky nenajdou, minimálně část úspor může padnout na zřizovatele už příští rok. Další úspory by se ale mohly dotknout ještě dosud nepostižených částí školství, například základních uměleckých škol.

Reklama

Doporučované