Brusel - Příliš rychlé uvolnění měnové politiky v eurozóně by bylo drahou chybou. V panelové diskusi v Bruselu to řekl náměstek evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu (MMF) Helge Berger. Evropská centrální banka (ECB) v říjnu přerušila nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své historii a základní úrok ponechala na 4,50 procenta. Od základních sazeb se odvíjí cena peněz, a tedy i náklady na úvěry všeho druhu, včetně hypoték.
"Musíte být ostražití a vidět dezinflaci, než se k tomu dostanete," řekl Berger, kterého dnes citovala agentura Bloomberg. Dezinflace znamená ústup inflace, respektive zmírňování tempa růstu cen. "To znamená, že svět se může změnit, a my jsme proto velmi rádi, že centrální banky, jako je ECB, ale i další, přešly na přístup založený na datech," dodal Berger.
O měnové politice v eurozóně Berger mluvil jen krátce poté, co měnový fond zveřejnil zprávu, podle které evropská ekonomika pravděpodobně bude schopna dosáhnout takzvaného měkkého přistání, tedy že se navzdory boji s inflací vyhne recesi. Inflace totiž vytrvale zmírňuje a podle rychlého odhadu Eurostatu v eurozóně v říjnu klesla na 2,9 procenta. To je nejnižší hodnota za více než dva roky.
Pro srovnání - v České republice, která ale není členem eurozóny, míra inflace v září činila 6,9 procenta. Ekonomové podle ankety ČTK nicméně očekávají, že za říjen se inflace opět zhoršila a její míra vzrostla nad osm procent. Základní úrokovou sazbu Česká národní banka (ČNB) drží od loňského léta na sedmi procentech.
Někteří představitelé ECB dnes dali najevo podobný názor, jaký má Berger. Například šéfové centrálních bank v Německu a Chorvatsku Joachim Nagel a Boris Vujčić varovali, že poslední část boje s inflací bude nejtěžší. Podle šéfa irské centrální banky Gabriela Makhloufa je zatím brzy na to, aby se dalo mluvit o tom, kdy lze snížit náklady na půjčky.
Prognózy MMF jsou podle Bergera založeny na předpokladu, že růst mezd dožene růst cen na celém kontinentě. Bez toho se podle něj žádné hospodářské oživení čekat nedá. "To je postaveno na předpokladu, že se zvýší reálné příjmy, což podpoří spotřebu, která nakonec povede k růstu," řekl v diskusi, kterou pořádala belgická centrální banka.
Berger ale zároveň varoval, že "existuje bod, kdy mzdy rostou příliš rychle na to, aby do roku 2025 současně klesla také inflace“. Právě do toho roku chce mít ECB inflaci zpět na svém cíli dvou procent.
"Poselství pro tvůrce měnové politiky je, že můžete dosáhnout úpravy reálných mezd, můžete zaznamenat mírné oživení a můžete dosáhnout snížení inflace k cíli do roku 2025, ale buďte opatrní, abyste prosazovali tu správnou makroekonomickou politiku – fiskální i měnovou," řekl Berger. "Také se ale začněte dívat na politiku strukturální,“ dodal.
Berger zároveň vyzval vlády, aby se zaměřily na fiskální rezervy a byly připraveny na další šok.
